Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

229 C 34/2022

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky číslo bodu 2 přílohy ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky [číslo] bodu 2 přílohy ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, právnická osoba s.r.o., IČO, uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku - na webových stránkách webová adresa po registraci žalovaného a posouzení jeho úvěruschopnosti smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému na jeho účet č. bankovní účet bezhotovostně úvěr ve výši 5 000 Kč dne 21. 3. 2020, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 24. 9. 2021, což neučinil, přestože byl o zaplacení upomínán. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019, tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 25. 9. 2021.

2. K výzvě soudu žalobkyně opravila a doplnila žalobu. Uvedla, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi právní předchůdkyní jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 1. 9. 2021. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřována skrze lustrace v příslušných databázích a registrech, tj. ISIR, CEE, CRKI, EUCB, a dále prostřednictvím dokladů předložených žalovaným, těmito však žalobkyně nedisponuje. Platby zaslané žalovanému byly identifikovány variabilním symbolem číslo, bylo mu poskytnuto 7 000 Kč. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.

3. Z jednání nařízeného na 27. 4. 2022 se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud podle , (dále jen „“) jednal v její nepřítomnosti. Žalovaný uvedl, že se jedná o úvěrový podvod, který je řešen policií v obec. K údajům žalovaného měl přístup jméno příjmení, který mu pomáhal vyřizovat jiný úvěr a poté sjednal předmětný úvěr, aktuálně se nachází ve vězení v Německu. Co se týká peněžních prostředků, ty byly skutečně podle dohody a s tím, že jsou od známých, poskytnuty na účet žalovaného, který je vybral a panu příjmení předal. Policie v Čakovicích má přístup k messengeru žalovaného, z nějž bylo zjištěno, že pan příjmení žádal žalovaného o číslo bankovního účtu, také po něm chtěl půjčit kartu, což žalovaný odmítl a peníze vybral před ním. Žalovaný si bral úvěr u právnická osoba, tento celý splatil. Žalovanému poskytnuto poučení ve smyslu v tom směru, že dosud nenavrhl důkaz k prokázání spáchání úvěrového podvodu, kterého se měl dopustit jméno příjmení a že předmětných 7 000 Kč mu žalovaný předal s tím, že v tomto směru jej tíží důkazní břemeno a v případě neprokázání této skutečnosti ponese procesní následek spočívající v neúspěchu ve věci. Žalobkyni nemohlo být poskytnuto poučení ve smyslu a 3 v tom směru, že netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném rozsahu, břemeno tvrzení a důkazní tíží žalobkyni. Ke splnění povinností soud účastníkům stanovil lhůtu v trvání 30 dnů od jednání.

4. Žalovaný v rámci emailové zprávy zaslané zdejšímu soudu s přílohami uvedl, že policie dosud nemá případ ve svém spisu, jelikož mu přišla dopisem výzva k dostavení se k soudu a čeká na jeho konec.

5. Z jednání nařízeného na 13. 6. 2022 se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud podle , (dále jen „“) jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný odkázal na své emailové podání s tím, že se jednalo o komunikaci skrze messenger, nikoli přes telefon, přičemž z ní je patrné, že se žalovaný pana příjmení ptal, o jaký výběr se jedná, že toho vybírali více. Závěrem uvedl, že dluh by měl uhradit pan příjmení, který si peníze půjčil, žalovaný nebyl přítomen jednání o půjčce, nic nepodepsal, poprvé se o žalobkyni dozvěděl až ze soudní obsílky.

6. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, dne 21. 3. 2020 převedla z účtu bankovní účet na účet č. bankovní účet částky ve výši 5 000 Kč a 2 000 Kč pod variabilním symbolem číslo a s označením„ půjčka příjmení“, vlastníkem účtu byl v rozhodné době žalovaný, jak bylo prokázáno vyjádřením banky, stejně jako opakované poskytnutí částky 5 000 Kč. Vlastnictví účtu žalovaným bylo taktéž prokázáno výpisem z účtu č. bankovní účet, dle něhož na tento účet byla dne 20. 3. 2020 převedena právě z účtu žalovaného částka 1 Kč. Dopisem ze dne 14. 9. 2021 odeslaným dle podacího lístku téhož dne žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu s uvedením lhůty k plnění do tří dnů. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani zy označené jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“, ani z jiných listinných důkazů (zejména smlouva o uživatelském účtu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky včetně příslušenství vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tytoy obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle, a to navíc za situace, kdy žalovaný sám tvrzení žalobkyně rozporoval, když uváděl, že on žádnou smlouvu nesjednal, naopak jeho osobní údaje potřebné k poskytnutí úvěru byly zneužity třetí osobou. Za tohoto stavu soud nemá uzavření tvrzené smlouvy mezi stranami za prokázané.

8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně ujednání o úplatě, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2019 včetně příloh soud neučinil skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci, neboť se jednalo o chybně označenou a předloženou smlouvu.

10. Stejně soud nahlíží na žalovaným předloženou korespondenci. Nebylo možné zjistit, z jakého systému či aplikace pochází, kdo výpis pořídil ani mezi jakými osobami měla případně komunikace proběhnout, osoby nelze žádným způsobem identifikovat, ani z obsahu nevyplývají rozhodné skutečnosti. Proto ani tento důkazní prostředek není pro soud relevantní.

11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.

12. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Žalobkyně neprokázala své tvrzení, že právní předchůdkyně s žalovaným smlouvu uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků na dálku, přičemž tvrzenou smlouvu je možné uzavřít také v elektronické podobě, ovšem její náležitostí je elektronický podpis jednající osoby a pouze kvalifikovaný elektronický podpis osvědčuje, že uvedeným způsobem jednala právě daná osoba. Žalovaný tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy popíral s tím, že za něj pravděpodobně jednala třetí osoba, která zneužila jeho osobní údaje, které právní předchůdkyni poskytla. V tomto směru soud uzavírá, že žalobkyně neunesla svá procesní břemena a nemůže být tudíž z uvedeného titulu ve věci úspěšná. Co se ovšem týká poskytnutých prostředků, žalobkyně výpisem z účtu spolu s vyjádřením banky prokázala, že na účet ve vlastnictví žalovaného celkovou částku 7 000 Kč dne 21. 3. 2020 převedla. Pokud žalovaný tvrdil, že jeho účet byl pouze platebním místem a prostředky ze svého účtu vybral a předal panu příjmení, přestože byl soudem poučen a byla mu poskytnuta dodatečná lhůta, své tvrzení žádným způsobem neprokázal. Stejně tak neprokázal tvrzení, že věc je řešena jako úvěrový podvod na Policii ČR. Pokud by opravdu ve věci byly zahájeny úkony trestního stíhání, případně by byla věc ve stavu vyšetřování, žalovaný mohl soudu předložit jakýkoli záznam o svém oznámení či o dalších prováděných úkonech, tak neučinil, přestože byl taktéž v tomto směru poučen.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně převedla žalovanému na účet v jeho vlastnictví žalovanou částku 5 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neprokázal, že by prostředky předal třetí osobě, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu ust. § 1879 o. z. postoupena, podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč.

18. Kromě jistiny má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne 14. 9. 2021 s tím, že žalovaný má dluh splnit do tří dnů. Zásilka byla doručena za použití domněnky doby dojití stanovené v ust. § 573 o. z. dne 17. 9. 2021 (třetí pracovní den po odeslání) a splatnost tudíž nastala 20. 9. 2021. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. o. z. ve spojení s  o. z. a , ode dne následujícího po splatnosti, přičemž žalobkyně jej požadovala od data pozdějšího, požadovala tedy méně, než jí náleží.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ve spojení , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (včetně doměřené části poplatku) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle ustanovení a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle věta před středníkem , k rukám zástupce žalobkyně dle

20. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši 400 Kč, avšak dle pol. 2 odst. 2 ve spojení s pol. 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí poplatek 1 000 Kč, soud proto uložil podle citovaného zákona žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).