Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 30/2022-38

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupená advokátem JUDr. titul jméno příjmení, Ph.D.,

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 21 031,81 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 968 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 968 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 5 302 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 177,59 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 3 780,91 Kč ode dne datum do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 627,71 Kč, s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3 780,91 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 2 812,91 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,5 % ročně z částky 968 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 760 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 6 760 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba na zaplacení částky ve výši 8 001,81 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 165,18 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 8 022,41 Kč ode dne datum do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 514,46 Kč, s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 8 002,41 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 1 242,41 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení 0,75 % ročně z částky 6 760 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 968 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 968 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 5 302 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 177,59 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 3 780,91 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 627,71 Kč, s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3 780,91 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 2 812,91 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení 1,5 % ročně z částky 968 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 760 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 6 760 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba na zaplacení částky ve výši 8 001,81 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 165,18 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 8 022,41 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 514,46 Kč, s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 8 002,41 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 1 242,41 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení 0,75 % ročně z částky 6 760 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení dvou nároků. V prvé řadě se domáhala jistiny ve výši 14 761,81 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 1 514,46 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 3 165,18 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 8 002,41 Kč od datum do zaplacení a úroku z částky 8 002,41 Kč ve výši 29 % p. a. od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 9 000 Kč, kterou jí měl žalovaný splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný však uhradil pouze 2 240 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Co se týče druhého nároku, domáhala se žalobkyně jistiny ve výši 6 270 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 627,71 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 2 177,59 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 3 780,91 Kč od datum do zaplacení a úroku z částky 3 780,91 Kč ve výši 29 % p. a. od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 7 000 Kč, kterou jí měl žalovaný splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný však uhradil pouze 6 032 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Co se týče zkoumání úvěryschopnosti žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že když žalovaný uvedl jako příjem částku 6 377 Kč jako asistent prevence kriminality, resp. později 8 000 Kč na sociální podpoře a k tomu další nespecifikované příjmy jako další příjem domácnosti, je to naprosto dostačující k pokrytí jeho nákladů a splácení zápůjček. Bylo by nefér po poskytovatelích spotřebitelských úvěrů, zejména v rámci nižších částek, zkoumat majetkovou situaci vydlužitele nad rámec jeho prohlášení, případně nad rámec ověření jeho hlavního příjmu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. K prvnímu nároku vzal soud za prokázané, že žalovaný dne datum podepsalu označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ číslo v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout mu zápůjčku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 17 075 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 285 Kč. příjmení navíc ve výši 8 075 Kč sestává z úroku ve výši 1 610 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 3 812 Kč, jakož i vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč. Z listiny„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaný uhradil toliko 2 240 Kč s poslední platbou dne datum. Vě označené„ zákaznická karta“ žalovaný uvedl, že je svobodný, vyživuje jedno dítě, žije v nájemním bytě, má základní vzdělání a je nezaměstnaný. Jako své výdaje uvedl částku 7 500 Kč a interní splátky ve výši 1 233 Kč, tedy měsíční náklady ve výši 8 733 Kč, jako čistý příjem uvedl částku 8 000 Kč, kterou dostává jako blíže nespecifikovanou dávku. Jako další čisté příjmy domácnosti uvedl částku 11 000 Kč. Celkový čistý příjem tak je uveden ve výši 19 000 Kč. Je zaškrtnuto, že tyto údaje byly ověřeny z výměry důchodu nebo podpory.

4. K druhému nároku vzal soud za prokázané, že žalovaný dne datum podepsalu označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ číslo v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout mu zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 12 302 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. příjmení navíc ve výši 5 302 Kč sestává z úroku ve výši 932 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč, jakož i vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Z listiny„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaný uhradil toliko 6 032 Kč s poslední platbou dne datum. Vě označené„ zákaznická karta“ žalovaný uvedl, že je svobodný, vyživuje jedno dítě, žije v nájemním bytě, má základní vzdělání a je pracuje jako asistent prevence kriminality. Jako své výdaje uvedl částku částka, jako čistý příjem uvedl částku částka, jako další čisté příjmy domácnosti uvedl částku částka. Celkový čistý příjem tak je uveden ve výši částka. Je zaškrtnuto, že tyto údaje byly ověřeny z 3 výplatních pásek, nicméně toliko za dva měsíce, listopad 2017 a leden 2018. Z předložených výplatních pásek plyne, že bylo žalovanému zasláno 9 181 Kč a 9 951 Kč.

5. Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba.

6. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne datum za prokázané, že touto smlouvou společnost právnická osoba projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávky za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byl žalovaný s tímto seznámen, přičemž toto oznámení mu bylo odesláno datum. Zároveň mu byla poskytnuta 10denní lhůta k uhrazení dlužné částky od data doručení tohoto oznámení, tedy do datum.

7. Dle ust. ., (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“

18. Dále uvedl, že„ je třeba si uvědomit, že klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.“

19. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

20. V nálezu sp. zn. ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že„ nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“

21. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. právnická osoba v souladu s  a násl. postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 14 761,81 Kč s příslušenstvím a 6 270 Kč s příslušenstvím proti žalovanému.

22. Co se týče nároku 2, který je z časového hlediska starší, posoudil soud smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu a násl. . Soud se v prvé řadě zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně se však spokojila s informací, že žalobce má tvrzený příjem částka, resp. příjem vyplývající z výplatních pásek ve výši mezi anonymizováno – částka. K„ dalším čistým příjmům domácnosti“ nelze pro jejich vágnost přihlížet. Pokud pak žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje částka, pak tyto v podstatě dosahují výše jeho prokázaných příjmů. Lze přitom předpokládat, že při nutnosti platit nájemné a péči o jedno nezletilé dítě budou náklady žalovaného podstatně vyšší. Úvěruschopnost žalovaného tedy právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv neposuzovala, protože kdyby tak učinila, tak by nikdy nemohla žalovaného vyhodnotit jako úvěrovatelného, a to ani pro tak nízkou částku jako 7 000 Kč, v tomto ohledu i přes poučení soudem neunesla žalobkyně důkazní břemeno a soud danou smlouvu o zápůjčce hodnotí jako neplatnou ve smyslu o. z.

23. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, ale bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 7 000 Kč žalovanému, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle . Od částky 7 000 Kč je zapotřebí odečíst žalovaným zaplacené finanční prostředky ve výši částka, žalovaný tak dosud nevrátil žalobkyni částku ve výši 968 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému jí tuto částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 968 Kč od datum do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s  nařízení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Do prodlení se žalovaný dostal dne datum, den poté, kdy mu uplynula lhůta k plnění stanovená mu v dopise„ oznámení o postoupení pohledávek.“

24. Co se týče nároku 1, který je z časového hlediska mladší, posoudil soud smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu a násl. . Soud se v i zde zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně ve vztahu k této smlouvě vycházela z tzv. zákaznické karty, ve které žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši částka. K dalším čistým příjmům domácnosti“ nelze pro jejich vágnost přihlížet. Oproti první zápůjčce ze zákaznické karty vyplynulo, že žalovaný přišel o práci a nyní pobírá sociální dávky, byť údajně vyšší než původní mzdu. To však nelze ověřit, protože žalobkyně kopii výměry důchodu či podpory nepředložila. Pokud pak žalovaný uvedl, že jeho měsíční náklady činí částka, poklesly záhadně jeho měsíční výdaje o částka měsíčně oproti předchozí žádosti. Uvedl také interní splátky ve výši částka. Pokud už žalovaný u žalobkyně splácel jednu zápůjčku a po ztrátě svého zaměstnání požádal o další zápůjčku, je zcela zjevné, že byl již v tu dobu v dluhové pasti a svou špatnou finanční situaci řešil právě touto druhou zápůjčkou. V tomto případě žalovaný úvěrovatelný nebyl, a to pro jakkoliv vysokou částku, což by právní předchůdkyně žalobkyně odhalila nejen při odborném, ale jakémkoliv zhodnocení. Lze proto konstatovat, že žalovaný nebyl úvěrovatelný a schopný daný úvěr splácet. S ohledem na to soud danou smlouvu o zápůjčce vyhodnotil taktéž jako neplatnou dle o. z.

25. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, ale bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 9 000 Kč žalovanému, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle . Od částky 9 000 Kč je zapotřebí odečíst žalovaným zaplacené finanční prostředky ve výši 2 240 Kč, žalovaný tak dosud nevrátil žalobkyni částku ve výši 6 760 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému jí tuto částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 760 Kč od datum do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s  nařízení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Do prodlení se žalovaný dostal dne datum, den poté, kdy mu uplynula lhůta k plnění stanovená mu v dopise„ oznámení o postoupení pohledávek.“

26. Lhůtu k plnění soud určil ve výroku I. a III. dle , jelikož neshledal důvod se od této lhůty odchýlit. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalovaný byl v řízení poměrně úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady mu nevznikly. Nebylo tedy namístě přiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).