Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1391/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 21.509,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. J. V., advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. srpna 2005, č. j. -32, zamítl žalobu o zaplacení částky 300.000,- Kč s 3 % úrokem z prodlení od 14. 8. 2004 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Vzal za prokázané, že syn žalobkyně F. S. zaplatil dne 3. 3. 2004 realitní kanceláři R. s. r. o. částku 300.000,- Kč, se kterou dne 2. 3. 2004 uzavřel rezervační smlouvu, jejímž předmětem byl dům č. p. na pozemku parc. č. a část pozemku parc. č., vše zapsáno na LV č., pro k. ú. P., část obce Z. Kupní cena nemovitostí byla dohodnuta částkou 6,600.000,- Kč. F. S. se zavázal zaplatit realitní kanceláři rezervační poplatek ve výši 300.000,- Kč. Dne 30. 4. 2004 uzavřely žalobkyně a žalovaná kupní smlouvu, v níž potvrdily, že část kupní ceny ve výši 300.000,- Kč žalobkyně uhradila 4. 3. 2004 jako zálohu zprostředkující realitní kanceláři R. s. r. o. Dopisem ze dne 19. 8. 2004 žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila a dne 17. 9. 2004 žalovanou vyzvala k vrácení zaplacené zálohy ve výši 300.000,- Kč. Realitní kancelář R. s. r. o. požadavek žalobkyně na vrácení zálohy odmítla s tím, že tuto částku sice obdržela, ale byla určena žalované a mezi realitní kanceláří a žalovanou byla také zúčtována. S odůvodněním, že záloha byla po podpisu kupní smlouvy předána žalované, jež uhradila provizi, odmítla realitní kancelář rovněž požadavek F. S. na vrácení předmětné zálohy. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně dospěl k závěru, že částka 300.000,- Kč nebyla zaplacena žalobkyní, nýbrž F. S., a realitní kancelář ji použila na úhradu administrativních výloh spojených se zajištěním převodu vlastnictví k nemovitostem, jakož i na zaplacení vlastní provize. Protože plnila třetí osoba, nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. února 2006, č. j. -49, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ohledně 3 % úroku z prodlení z částky 300.000,- Kč za dobu od 14. 8. 2004 do 19. 8. 2004, jinak jej změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 300.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně         od 20. 8. 2004 do zaplacení; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Po zopakování dokazování smlouvou o koupi nemovitosti ze dne 30. 4. 2004 a odstoupením od této smlouvy ze dne 19. 8. 2004, dospěl k závěru, že smluvní strany se v čl. II odst. 2 písm. a) kupní smlouvy ze dne 30. 4. 2004 dohodly, že část kupní ceny ve výši 300.000,- Kč prodávající uhradila dne 4. 3. 2004 formou zálohy prostřednictvím realitní kanceláře R. s. r. o. Odvolací soud uzavřel, že z kupní smlouvy vyplývá, že žalobkyně zaplatila částku 300.000,- Kč na základě dohody smluvních stran jako část kupní ceny prostřednictvím třetí osoby (svého syna), na účet zprostředkující realitní kanceláře, přičemž bylo na žalované, aby si tuto částku s realitní kanceláří vzájemně zúčtovala. Žalobkyně svůj  závazek ze smlouvy splnila řádně a včas a nemůže jí být k tíži, že mezi žalovanou a realitní kanceláří nedošlo ke vzájemnému zúčtování. Na podporu těchto závěrů odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2003, sp. zn. (nesprávně uvedeno ). Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení podle § 457 obč. zák.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , žalovaná (dále též „dovolatelka“) namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu, pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Na základě rekapitulace dosavadního průběhu řízení odvolacímu soudu vytýká nesprávný skutkový závěr, že žalobkyně zaplatila žalované částku 300.000,- Kč jako zálohu na budoucí kupní smlouvu prostřednictvím zprostředkující realitní kanceláře; z provedených důkazů podle dovolatelky vyplývá, že žalobkyně tento závazek nesplnila (záloha na kupní cenu nebyla žalované zaplacena) a nemůže se tudíž domáhat vrácení této částky s odůvodněním, že kupní smlouva byla zrušena a její účastníci mají proto povinnost vrátit si navzájem plnění, která podle ní obdrželi. S tímto odůvodněním žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí soudu odvolacího, v části napadené dovoláním, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou a je přípustné podle

Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal v napadeném rozsahu, jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak byl obsahově vymezen ( ). I když žalovaná avizuje uplatnění dovolacích důvodů podle a , odvolacímu soudu ve skutečnosti pouze vytýká, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, tedy uplatňuje jen dovolací důvod podle

Dovolací důvod uvedený v tomto ustanovení se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování v podstatné části oporu, a které jsou způsobilé zpochybnit logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně ty námitky, z nichž plyne, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Skutková podstata vymezující dovolací důvod podle obsahuje dvě podmínky. První splní dovolatelka tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že soud naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, nebo které vyšly jinak najevo, je – z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti – logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení až 135 Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, Svazek 1, pod č. C 8).

Na nesprávnost výsledku činnosti soudu při hodnocení důkazů tak lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý, že z provedených důkazů vyplývá jiný závěr apod.).

Skutkový závěr, že žalobkyně uhradila částku 300.000,- Kč podle dohody obsažené v kupní smlouvě ze dne 30. 4. 2004 zaplacením tzv. rezervačního poplatku realitní kanceláři R. s. r. o. dne 4. 3. 2004 a že tato částka tvoří součást dohodnuté kupní ceny ve výši 6,600.000,- Kč, učinil odvolací soud – jak se podává z odůvodnění jeho rozsudku – z kupní smlouvy ze dne 30. 4. 2004. Náležitě a zcela logicky přitom zdůvodnil, proč považuje závazek žalobkyně zaplatit část kupní ceny ve výši 300.000,- Kč za splněný. Jestliže dohodou smluvních stran bylo v čl.  II. bodu 1 a 2 písm. a) kupní smlouvy ze dne 30. 4. 2004 potvrzeno a ujednáno, že kupní cena nemovitostí činí 6,600.000,- Kč, přičemž kupující (žalobkyně) se zavázala uhradit prodávající (žalované) kupní cenu tak, že její část ve výši 300.000,- Kč již uhradila dne 4. 3. 2004 jako zálohu zprostředkující realitní kanceláři R., s. r. o. (odhlédnuto od toho, kdo peníze na účet realitní kanceláře poukázal), přičemž nebylo zpochybněno, že k zaplacení sporné částky takovým způsobem došlo, je správný závěr odvolacího soudu, že žalobkyně svou povinnost zaplatit částku 300.000,- Kč dohodnutým způsobem splnila. Je nepochybné, že plněno bylo ve prospěch prodávající, a realitní kancelář byla pouze dohodnutým platebním místem.

Lze uzavřít, že žalované se prostřednictvím jí uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahovaného vymezení nepodařilo správnost napadeného rozsudku zpochybnit a dovolací soud proto její dovolání podle části věty před středníkem zamítl.

Podle věty prvé, , a je neúspěšná žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení, které představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [ , ve znění platném do 31. 8. 2006], stanovená podle bodu 6., a ve znění platném do 31. 8. 2006 (srovnej čl. II. ) částkou 18.000,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle a 3 , v citovaném znění, ve výši 75,- Kč a částka 3.434,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty (            ). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. listopadu 2008

JUDr. Václav Duda

předseda senátu