Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
8 C 40/2022-21
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
poskytujícím právní služby jako společník advokátní kancelář anonymizována tři slova.
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení 20 378 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 686 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 29. 10. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 9 692 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 092,19 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 490,06 Kč od 19. 12. 2020 od zaplacení, jakož i úroku z prodlení v rozsahu, v němž převyšuje úrok z prodlení, ohledně nějž bylo žalobě vyhověno v bodě I. výroku tohoto rozsudku.
III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 686 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 29. 10. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 9 692 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 092,19 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 490,06 Kč od 19. 12. 2020 od zaplacení, jakož i úroku z prodlení v rozsahu, v němž převyšuje úrok z prodlení, ohledně nějž bylo žalobě vyhověno v bodě I. výroku tohoto rozsudku.</b> <b>III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, IČO, uzavřel dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 12 400 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 146 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 4 916 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 3 538 Kč. Žalovaný se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 60 týdenních splátkách po 407 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky, přičemž poslední splátku uhradil dne 21. 10. 2019. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 1 314 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně se domáhá částky 20 378 Kč, skládající se z jistiny 11 490,06 Kč a poplatku 8 888,02 Kč, kapitalizovaných úroků 1 092,19 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 330,93 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
4. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřeli dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 12 400 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 146 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 4 916 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 3 538 Kč a poplatek za pojištění 1 800 Kč. Žalovaný se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 60 týdenních splátkách po 407 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 1 314 Kč, poté již nic. V červnu 2019 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského úvěru na spotřebu s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,27 % ročně.
5. Skutkový stav v bodě 4. prokazují tyto listinné důkazy: zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum, Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, tabulka umoření, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, poštovní podací lístek ze dne 25. 1. 2021, předžalobní výzva ze dne 9. 11. 2021, poštovní podací lístek, výpis z databáze ARAD České národní banky za červen 2019.
6. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení, že žalovaný žalobou nárokované částky neuhradil ani přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.
7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Byl sjednán úrok v pevné výši 2 146 Kč, což samo o sobě je dosti vysoká hodnota, za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru na dobu od 1 roku do 5 let činila 8,27 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 4 916 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 3 538 Kč. Odměna za komfortní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činí 59 Kč, což není částka, jejíž výše by byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Tzv. odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení však není ničím jiným, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečný výše úroku ze zápůjčky ve výši 12 000 Kč se splatností 60 týdnů tak činí 7 062 Kč (2 146 Kč + 4 916 Kč), tj. 58,85 % za 60 týdnů, resp. 51 % za 1 rok (52 týdnů). Reálný úrok, který měla žalovaná podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 6,17 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 8,27 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, byť tento nárok není předmětem tohoto řízení. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení se smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.
8. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C: 2012, resp. CELEX: 62010CA0618).
9. Nepřichází také v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C: 2020, resp. CELEX: 62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ, nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.
10. Protože je smlouva o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), právo na vrácení bezdůvodného obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný obdržel částku 12 000 Kč a uhradil 1 314 Kč, soud proto žalobě vyhověl co do rozdílu těchto částek a úroku z prodlení z něj ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; ve zbytku žalobu zamítl, neboť vznesené nároky se opíraly o smluvní ujednání absolutně neplatné smlouvy.
11. Ve věci měli oba účastníci (po provedení kapitalizace veškerých nároků ke dni rozhodování soudu) přibližně stejnou míru úspěchu a neúspěchu, nemají proto vůči sobě ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ právo náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.