Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 381/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. vznesl žalobce podáním ze dne 17. 9. 2008 (soudu doručeno dne 18. 9. 2008) námitku podjatosti ve vztahu k soudkyním Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmile Říhové, Mgr. Dagmar Javůrkové a JUDr. Naděždě Žákové s odůvodněním, že jmenované soudkyně jsou ovlivněny v souvislosti s řešením jiných žalob podaných žalobcem, a to konkrétně ve věcech vedených u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , , a s tím, že v uvedených věcech byla členkou senátu vždy některá z jmenovaných soudkyň a jejich rozhodnutí včetně odůvodnění jsou ve všech čtyřech věcech v podstatě totožná se stejnou argumentací.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmily Říhové, Mgr. Dagmar Javůrkové a JUDr. Naděždy Žákové spolu s vyjádřením dotčených soudkyň. Jmenované soudkyně se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení ani k projednávané věci nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí předmětné věci. JUDr. Ludmila Říhová a Mgr. Dagmar Javůrková současně podotkly, že se podílely jako předsedkyně nebo členky senátu Vrchního soudu v Praze na projednávání několika odvolání žalobce proti rozhodnutím soudu prvního stupně, jimiž nebylo vyhověno jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudkyň, žádná z nich nemá vztah k věci ani k účastníkům řízení, na výsledku řízení nemají žádný zájem a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí věci.

Z návrhu žalobce na vyloučení jmenovaných soudkyň Vrchního soudu v Praze z projednávaní a rozhodnutí věci vyplývá, že důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jejich postupu v řízení, neboť jejich postup v řízení by mohl být, dle názoru žalobce, ovlivněn skutečností, že již byly účastny rozhodování jiných věcí týkajících se žalobce a projednávaných v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Praze. Nesouhlas účastníka řízení s postupem soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, však není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení ( ). Z obsahu spisu, ani z vyjádření dotčených soudkyň nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu

Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky pokud žalobce neuvádí žádné skutečnosti (srov. ), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudkyň, není důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují.

V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenované soudkyně byly nějakým způsobem ovlivněny vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudkyň z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal