Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 19/2021

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

o zaplacení 244 518,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 31 758 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 31 758 Kč od 17.12.2020 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 212 760,90 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od 17.12.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 31 758 Kč ve výši 1,75% ročně od 17.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 30 798 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 31 758 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 31 758 Kč od 17.12.2020 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 212 760,90 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od 17.12.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 31 758 Kč ve výši 1,75% ročně od 17.12.2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 30 798 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nesprávnými úředními postupy v řízeních vedených u název soudu pod sp. zn. spisová značka a spisová značka. O řízení vedeném pod sp.zn. spisová značka se žalobce dozvěděl dne 28.3.2011, kdy mu byl doručen platební rozkaz.

Dne 16.3.2012 podal žalobce vzájemný návrh, který byl usnesením název soudu ze dne 21.3.2012, č.j. číslo jednací, vyloučen k samostatnému řízení vedenému následně pod sp.zn. spisová značka. Dne 11.4.2018 bylo žalobci doručeno usnesení název soudu ze dne 6.4.2018, č. j. číslo jednací, ve kterém bylo rozhodnuto o spojení věci vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka s tím, že dále budou spojené vedeny pod sp. zn. spisová značka. Toto řízení tedy trvalo téměř 7 let. Řízení ve věci vedené pod sp.zn. spisová značka probíhalo samostatně od 16.3.2012 do 6.4.2018. Toto samotné řízení tedy trvalo přes 6 let. Spojené řízení vedené pod sp.zn. spisová značka ke dni podání žaloby stále trvalo, a to již 2 roky a dva měsíce. Obě řízení tedy z pohledu žalobce probíhají 15 let a 2 měsíce. Žádostí podanou dne 16.6.2020 se žalobce domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení v celkové výši 322 893,90 Kč. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 1.2.2021, č. j. spisová značka, nárok žalobce co do částky 244 518,90 Kč zamítla, žalobci byla přiznána částka ve výši 78 375 Kč. Žalobce je přesvědčen, že dobu trvání řízení rozhodně nelze považovat za přiměřenou s ohledem na to, že se jednalo o řízení ohledně částky pro žalobce velmi významné s poukazem na to, že žalobce musí splácet hypoteční úvěr, plnit svou vyživovací povinnost vůči synovi a manželce a že všechny své finance investoval do nemovitosti, jež je předmětem sporu. Žalobce k průtahům nikterak nepřispěl, od počátku aktivně se soudem spolupracoval a má za to, že mu touto nepřiměřenou délkou řízení vznikla nemajetková újma. Pakliže řízení trvá přes 15 let, nemělo by za něj být přiznáno zadostiučinění v minimální výši, běžně přiznávané za řízení trvající i třetinu doby co předmětné řízení. Takto dlouhé řízení představuje zásah do podstatné části lidského života

a přináší velkou nejistotu v mnoha směrech. Snižování základní výše zadostiučinění o 45% je dle žalobce nedůvodné. Žalovaná odkázala především na složitost řízení, kterou odůvodňuje potřebným dokazováním, znaleckými posudky a rozhodováním na více úrovních. S touto argumentací žalované však nelze dle žalobce souhlasit. Žalobce je přesvědčen, že posuzované řízení složité nebylo. V podstatě v každém civilním řízení dochází k dokazování

a zpracovávání posudků. Lze je tak v civilním řízení považovat za každodenní rutinní činnosti orgánů činných v civilním řízení. Základní výše zadostiučinění je také snižována z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Chování žalobce však nelze vzít v úvahu při rozhodování

o překročení přiměřené lhůty. Využití prostředků účastníkem k ochraně jeho práv mu nelze přičítat k jeho tíži. Žalobce považuje za odpovídající základní částku zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení částku 20 000 Kč za jeden rok řízení. Žalobce má současně za to, že by základní částka zadostiučinění měla být navýšena o celkem cca 15%

s odkazem na to, že žalobce nikterak nepřispěl k průtahům v řízení, řízení pro něj bylo velmi významné a byl nucen bránit se až před Nejvyšším soudem ČR. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy činí výše přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku částku 322 893,90 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 16.6.2020 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 322 893,90 Kč ve smyslu v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném název soudu pod sp.zn. spisová značka. K projednání žádosti žalobce došlo dne 1.2.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 78 375 Kč. Řízení se dle žalované vyznačuje určitou nekoncentrovaností. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp. zn. . Žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovanou nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které

v posuzovaném případě trvalo 10 let a 6 měsíců. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 45%, a to o 20% z důvodu složitosti řízení, o 15%

z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 10% z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení 1 581 319 Kč s příslušenstvím

z titulu nezaplaceného nájemného a vzájemný návrh žalobce o zaplacení 7 319 125 Kč

s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Řízení se vyznačuje dle žalované značnou skutkovou i právní složitostí, kdy byl z věci vyloučen vzájemný návrh a probíhala paralelně dvě řízení, která se následně opět spojila v jedno. Dále bylo potřeba širšího dokazování spočívajícího v opakovaném a rozsáhlém znaleckém zkoumání, kdy bylo vypracováno několik znaleckých posudků a následně zadány jejich dodatky a revizní posudky. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé třikrát, soud II. stupně třikrát a Nejvyšší soud dvakrát. Kromě toho bylo soudy opakovaně rozhodováno o osvobození od soudních poplatků a o odvolání do těchto rozhodnutí. Dále bylo rozhodováno o zproštění žalobce povinnosti zaplatit zálohu na náklady důkazů a na počátku řízení o nedůvodné námitce věcné příslušnosti soudů. Délka řízení je tedy dle žalované z velké části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce se na délce řízení podílel dle žalované podáním nedůvodné námitky věcné příslušnosti soudu, opakovanými žádostmi o odročení jednání, opakovanými žádostmi o osvobození od soudních poplatků, opakovanými odvoláními do různých rozhodnutí procesní povahy (např. do usnesení o přiznání znalečného) a tím, že byl soudem opakovaně vyzýván k doplnění svých tvrzení. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako běžný.

3. Po provedeném dokazování soud I. stupně rozhodl ve věci dne 27.8.2021 rozsudkem, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 20 500 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalobu v rozsahu částky 224 018,90 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 570 Kč (výrok III.). Nalézací soud dovodil, že délka posuzovaných řízení trvajících 10 let a 5 měsíců je nepřiměřeně dlouhá, v důsledku čehož v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

S přihlédnutím ke složitosti řízení, k počtu stupňů soudní soustavy, k podílu žalobce na jeho délce a k významu řízení pro žalobce shledal přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu žalobce částku 98 875 Kč, z níž žalovaná již plnila 78 375 Kč, proto nalézací soud žalobci přiznal 20 500 Kč s příslušenstvím a ve zbytku nároku žalobu zamítl.

4. Na základě odvolání žalobce odvolací soud usnesením ze dne 9.11.2021 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud shledal, že závěr, že celková délka řízení není přiměřená, nemůže být založen jen na ryze subjektivní úvaze soudce o tom, že se mu určitá délka řízení nejeví přiměřenou, ale musí být podložen jeho konkrétními zjištěními

o pochybeních soudu v průběhu řízení, jež převážnou měrou přispěly k délce řízení, z pohledu zájmu žalobce na výsledku řízení v kontextu s jeho chováním a složitostí řízení nepřijatelné. Za porušení zásady rychlosti řízení lze dle odvolacího soudu považovat takový postup soudu

v řízení, který neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci, a kdy délka řízení tkví výlučně v příčinách vycházejících z působení soudu v dané věci. Závěr

o nepřiměřenosti celkové délky řízení proto není možné dle odvolacího soudu učinit, aniž by soud zformuloval úsudek, z nějž bude patrno, které z rozhodných okolností se projevily

v hodnocení délky řízení jako nepřiměřené ve smyslu nesprávného úředního postupu podle

§ 13 náhradového zákona. Soud I. stupně se dle odvolacího soudu v důvodech svého rozhodnutí postupem soudu v posuzovaných řízeních vůbec nezabýval, jeho úvahám o výši finančního zadostiučinění a o jeho korekcích ve smyslu § 31a odst. 3 náhradového zákona tak chybí základ, spočívající v závěru, že v posuzovaných řízeních došlo v důsledku konkrétních pochybení soudu k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 náhradového zákona, spočívajícímu v jejich nepřiměřené délce, a že žalobci vznikla. Odvolací soud proto nalézacímu soudu uložil, aby se v dalším řízení zaměřil na postup soudu v posuzovaném řízení z hlediska dodržování procesních pravidel. Pro úplnost odvolací soud s ohledem na odvolací argumentaci rovněž poukázal na konstantní judikatorní závěr, že pokud spolu dvě řízení souvisejí natolik úzce, že jedno z nich nemůže být skončeno před tím, než je skončeno druhé a v důsledku toho daná řízení po určitou dobu probíhají vedle sebe, je třeba je považovat

v rozsahu souběžného průběhu z hlediska doby rozhodné pro stanovení přiměřeného zadostiučinění ve smyslu za řízení jediné.

5. V návaznosti na závazné závěry odvolacího soudu přistoupil nalézací soud k opětovnému posouzení nároku žalobce.

6. Soud I. stupně rekapituluje, že na základě provedeného dokazování dospěl soud ve vztahu k nároku žalobce k následujícímu skutkovému závěru.

7. Dne 10.3.2010 byla u název soudu podána anonymizována čtyři slova žaloba o zaplacení částky 1 581 319 Kč proti celé jméno žalobce. Usnesením ze dne 16.3.2010 byl žalobce vyzván k doplnění žaloby. Usnesení bylo opětovně zasíláno žalobci dne 28.6.2010. Usnesením ze dne 12.8.2010 byl žalobce opětovně vyzýván k doplnění žaloby. Usnesením ze dne 4.1.2011 byl žalobce vyzván, aby do 15 dnů ode dne doručení usnesení vyčíslil požadovanou smluvní pokutu dle žaloby za účelem vyměření soudního poplatku. Podáním doručeným 9.2.2011 žalobce upřesnil výši smluvní pokuty. Žalobce byl usnesením ze dne 4.3.2011 vyzván k zaplacení soudního poplatku. Tento byl zaplacen 14.3.2011. Dne 17.3.2011 byl ve věci vydán platební rozkaz. Tento byl doručen žalovanému (celé jméno žalobce) dne 28.3.2011. Dne 11.4.2011 podal žalovaný odpor proti platebnímu rozkazu. Dne 29.4.2011 doručil žalovaný vyjádření k žalobě. Usnesením ze dne 13.5.2011 vyzval soud žalobce, aby se vyjádřil k námitce žalovaného ohledně nedostatku věcné příslušnosti. Žalobce se vyjádřil dne 4.7.2011. Dne 25.7.2011 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze. Usnesením ze dne 8.8.2011 Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání

a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy. Spis byl vrácen název soudu dne 18.8.2011. Dne 21.9.2011 bylo nařízeno ústní jednání na 6.12.2011. Žalovaný požádal dne 30.11.2011 o odročení jednání z důvodu kolize jednání právního zástupce žalovaného. Dne 6.12.2011 bylo nařízeno jednání na 6.3.2012.

Dne 6.3.2012 proběhlo jednání, které bylo odročeno na 27.3.2012. Dne 19.3.2012 byl doručen název soudu vzájemný návrh žalovaného proti žalobci. Dne 21.3.2012 založil žalobce listinné důkazy do spisu. Dne 21.3.2012 uvedl žalobce další rozhodné skutečnosti a označil další důkazy s návrhem na jejich provedení. Dne 21.3.2012 zaslal žalobce závěrečný návrh. Usnesením ze dne 21.3.2012 byl nárok žalovaného vůči žalobci

o zaplacení částky 7 319 125 Kč s příslušenstvím vyloučen k samostatnému řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 11.4.2012. Dne 26.3.2012 požádal žalovaný o odročení jednání, a to z důvodu kolize zdravotního zákroku žalovaného. Dne 5.4.2012 bylo nařízeno jednání na 7.6.2012. Dne 7.6.2012 proběhlo jednání, které bylo odročeno na 11.6.2012 za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 11.6.2012 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno. Předsedkyně senátu požádala dne 11.7.2012 o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do 31.7.2012, což bylo povoleno. Dne 24.7.2012 byl rozsudek rozeslán účastníkům. Dne 30.7.2012 podal žalovaný proti rozsudku odvolání, současně požádal o osvobození od soudních poplatků z odvolání. Soud dne 10.8.2012 vyzval žalovaného, aby předložil podklady k osvobození od soudního poplatku. Žalovaný tak učinil podáním ze dne 6.9.2012. Usnesením ze dne 19.9.2012 nebylo žalovanému osvobození od soudních poplatků přiznáno. Rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 20.9.2012. Žalovaný podal proti rozhodnutí odvolání, a to dne 26.9.2012. Spis byl předložen název soudu dne 3.10.2012 název soudu rozhodl dne 31.10.2012 tak, že usnesení okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne 27.11.2012. Dne 22.1.2013 předvolal soud k výslechu žalovaného ve vztahu k jeho majetkovým poměrům. Dne 15.2.2013 se konal výslech žalovaného ve vztahu k jeho majetkovým a výdělkovým poměrům. Usnesením ze dne 15.2.2013 bylo žalovanému přiznáno osvobození od placení soudních poplatků ve výši 60%. Dne 7.3.2013 podal žalovaný proti usnesení odvolání. Spis byl předložen název soudu dne 14.3.2013 název soudu usnesením ze dne 20.3.2013 rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne 5.4.2013. Rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 19.4.2013. Soud vyzval žalovaného k úhradě soudního poplatku dne 30.4.2013. Dne 12.6.2013 byl soudní poplatek uhrazen. Dne 23.7.2013 byl spis předložen k rozhodnutí o odvolání název soudu Odvolací soud nařídil jednání na 21.10.2013. Dne 18.9.2013 požádal žalovaný o odročení jednání, a to z důvodu kolize. Dne 25.9.2013 bylo jednání odročeno na 18.11.2013. Dne 18.11.2013 proběhlo jednání před odvolacím soudem s tím, že bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 25.11.2013. Dne 25.11.2013 byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Spis byl vrácen dne 5.12.2013 název soudu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.12.2013. Podáním ze dne 6.2.2014 podal žalovaný proti rozsudku název soudu ze dne 25.11.2013 dovolání. Dne 12.2.2014 byl žalovaný vyzván k zaplacení poplatku za dovolání. Podáním ze dne 20.2.2014 požádal žalovaný o osvobození od soudního poplatku. Dne 27.2.2014 vyzval soud žalovaného, aby předložil formulář o svých majetkových a výdělkových poměrech. Podáním ze dne 7.4.2014 požádal žalovaný o prodloužení lhůty. Formulář předložil dne 5.5.2014. Usnesením ze dne 29.5.2014 nebylo žalovanému přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v dovolacím řízení. Dne 20.6.2014 podal žalovaný odvolání proti usnesení. Spis byl předložen název soudu dne 27.6.2014 název soudu usnesením ze dne 10.7.2014 usnesení okresního soudu změnil tak, že žalovanému přiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení z jedné poloviny. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne 24.7.2014. Rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 11.8.2014. Dne 13.8.2014 žalovaný zaplatil soudní poplatek. Dne 1.9.2014 byl spis předložen Nejvyššímu soudu v Brně. Dne 22.4.2015 Nejvyšší soud rozsudek název soudu ze dne 25.11.2013 a rozsudek název soudu ze dne 11.6.2012 zrušil, a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne 15.5.2015. Dne 18.5.2015 bylo rozhodnutí rozesláno účastníkům. Dne 21.5.2015 se žalovaný vyjádřil ke stavu řízení. Dne 25.5.2015 bylo jednání nařízeno na 17.9.2015.

Dne 17.9.2015 proběhlo jednání, které bylo za účelem zadání znaleckého posudku odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 19.10.2015 byl ustanoven znalec za účelem zpracování znaleckého posudku. Rozhodnutí nabylo právní moci 12.11.2015. Žalobce zaplatil zálohu na náklady znaleckého posudku dne 17.10.2015. Žalovaný byl opětovně vyzýván dne 19.11.2015. Dne 24.11.2015 podal žalovaný žádost o zproštění povinnosti zaplatit zálohu na náhrady důkazu znaleckým posudkem. Usnesením ze dne 25.11.2015 byla zrušena povinnost žalovaného k zaplacení zálohy na znalecký posudek. Dne 25.11.2015 byl spis zaslán znalci k vypracování znaleckého posudku. Dne 21.12.2015 byl soudu doručen znalecký posudek. Tento byl rozeslán dne 12.1.2016 účastníkům. Dne 2.2.2016 se žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku a k faktuře znalce. Dne 12.2.2016 bylo nařízeno ústní jednání na 1.3.2016. Dne 15.2.2016 požádal znalec o odročení jednání. Jednání bylo odročeno na 5.4.2016. Usnesením ze dne 23.2.2016 byla stanovena odměna znalce. Právní zástupce žalobce dne 1.4.2016 požádal o odročení jednání z důvodu hospitalizace zástupce žalobce. Jednání bylo odročeno na 31.5.2016. Dne 31.5.2016 se konalo jednání, které bylo odročeno na 13.9.2016. Dne 30.6.2016 se žalovaný vyjádřil k vyúčtování znalečného. Usnesením ze dne 21.7.2016 byla stanovena odměna znaleckéhou. Dne 4.8.2016 byly žalovaným založeny listinné důkazy. Dne 12.9.2016 bylo jednání odročeno na 8.11.2016, a to z důvodu chybějícího doplňku znaleckého posudku. Znalec dne 5.9.2016 doručil vyjádření a stanovisko k věci.

Dne 7.10.2016 žalovaný založil repliku k vyjádření znaleckéhou ze dne 5.9.2016.

Dne 8.11.2016 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito. Dne 10.11.2016 žalovaný předložil závěrečný návrh. Dne 24.1.2017 předložil závěrečný návrh žalobce. Dne 24.1.2017 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno, a částečně byla žaloba zamítnuta. Dne 13.2.2017 požádala předsedkyně senátu o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku, a to do 23.3.2017, což bylo povoleno. Rozsudek byl vypraven dne 16.3.2017. Žalovaný se podáním ze dne 24.3.2017 proti rozsudku odvolal, požádal o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Žalovaný byl dne 3.4.2017 vyzván k předložení formuláře

o svých majetkových a výdělkových poměrech. Žalobce se odvolal do rozsudku podáním ze dne 3.4.2017. Usnesením ze dne 20.4.2017 bylo žalobci uloženo, aby odstranil vady odvolání. Usnesením ze dne 17.5.2017 byl návrh žalovaného na přiznání osvobození od placení soudních poplatků zamítnut. Spis byl předložen název soudu dne 20.7.2017. Usnesením ze dne 18.10.2017 název soudu odvolání žalobce odmítl a výrokem II. rozsudek okresního soudu ve výrocích I., IV., V. a VI. zrušil, a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne 20.11.2017. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům dne 27.11.2017. Dne 3.1.2018 vyzval soud žalobce, aby doplnil svá tvrzení. Dne 26.2.2018 byla urgována odpověď na výzvu.

Dne 9.4.2018 bylo nařízeno ústní jednání na 11.5.2018. Usnesením ze dne 6.4.2018 byly spojeny ke společnému řízení věci vedené pod sp. zn. a sp. zn. spisová značka s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. spisová značka. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům dne 10.4.2018. Přípisem ze dne 6.4.2018 vyzval okresní soud žalobce, aby doplnil svá tvrzení a označil důkazy, současně dne 6.4.2018 vyzval žalovaného k doplnění tvrzení

a označení důkazních návrhů. Doplnění tvrzení bylo žalovaným provedeno podáním ze dne 20.4.2018. Dne 27.4.2018 požádal žalobce o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení. Soud lhůtu prodloužil do 30.4.2018. Dne 11.5.2018 se konalo ve věci jednání, které bylo odročeno na 31.5.2018. Dne 31.5.2018 byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 6 637 799,40 Kč spolu s příslušenstvím. Rozsudek byl rozeslán dne 2.7.2018. Dne 17.7.2018 podal žalovaný proti rozsudku odvolání. Usnesením ze dne 19.7.2018 byl žalovaný vyzván, aby odstranil vady odvolání. Podáním ze dne 23.7.2018 se odvolal proti rozsudku žalobce. Žalovaný doplnil své odvolání podáním ze dne 25.7.2018. Usnesením ze dne 6.8.2018 byl vyzván žalobce, aby odstranil vady odvolání. Žalobce odvolání doplnil podáním ze dne 20.8.2018. Dne 20.9.2018 vyzval soud žalobce, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání. Podáním ze dne 22.9.2018 navrhl žalobce osvobození od soudních poplatků za odvolání. Žalobci byl dne 28.9.2018 zaslán formulář pro účely rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku. Dne 19.10.2018 požádal žalobce o prodloužení lhůty. Usnesením ze dne 24.10.2018 nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v odvolacím řízení. Žalobce podal proti usnesení dne 15.11.2018 odvolání. Věc byla předložena název soudu dne 22.11.2018. Usnesením ze dne 18.12.2018 název soudu potvrdil usnesení okresního soudu, kterým okresní soud nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků v odvolacím řízení. Spis byl vrácen dne 27.12.2018 název soudu. V období od 14.12.2018 do 21.1.2019 byl předseda senátu nemocný.

Dne 22.2.2019 bylo nařízeno ústní jednání na 19.3.2019. Dne 19.3.2019 byl vyhlášen doplňující rozsudek, kterým bylo rozhodnuto tak, že žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném celé jméno žalobce zaplacení částky 635 074 Kč s příslušenstvím. Doplňující rozsudek byl rozeslán dne 12.4.2019. Žalobce podáním ze dne 2.5.2019 podal odvolání do doplňujícího rozsudku. Usnesením ze dne 3.5.2019 byl žalobce vyzván, aby odstranil vady odvolání. Žalobce byl zároveň dne 3.5.2019 vyzván k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Podáním ze dne 15.5.2019 žalobce doplnil své odvolání. Žalobce zaplatil soudní poplatek z odvolání dne 17.5.2019. Spis byl opětovně předložen název soudu, a to dne 27.6.2019 Odvolací soud nařídil jednání na 27.11.2019. Dne 31.10.2019 se žalovaný vyjádřil k doplnění odvolání žalobce. Dne 27.11.2019 proběhlo jednání, které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 4.12.2019. Dne 4.12.2019 bylo vyhlášeno rozhodnutí, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu ve výroku II., byl změněn ve výroku VI., tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 635 074 Kč s úrokem z prodlení a ve zbývajících výrocích byl rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne 10.1.2020. Rozsudek odvolacího soudu byl rozeslán dne 14.1.2020. Dne 21.2.2020 okresní soud vyzval žalovaného, aby doplnil svá tvrzení a označil důkazy. Dne 9.3.2020 podal žalovaný dovolání proti rozsudku název soudu ze dne 4.12.2019. Dne 25.3.2020 se žalovaný vyjádřil ve věci. Usnesením ze dne 23.3.2020 vyzval soud žalobce, aby se vyjádřil k dovolání. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne 29.4.2020. Usnesením ze dne 26.5.2020 bylo dovolání odmítnuto. Spis byl vrácen nalézacímu soudu dne 28.5.2020. Usnesení dovolacího soudu bylo rozesláno účastníkům dne 2.6.2020. Dne 10.6.2020 bylo nařízeno ústní jednání na 8.9.2020. Dne 8.9.2020 proběhlo jednání ve věci, které bylo odročeno na neurčito za účelem znaleckého dokazování. Usnesením ze dne 13.10.2020 ustanovil soud znalecký ústav. Přípisem ze dne 19.10.2020 oznámil znalecký ústav, že již nemůže vykonávat znaleckou činnost. Usnesením ze dne 23.11.2020 zprostil okresní soud původní znalecký ústav a ustanovil znalecký ústav nový. Přípisem ze dne 30.11.2020 požádal nový znalecký ústav o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek, a to s ohledem na vytížení. Usnesením ze dne 8.12.2020 bylo rozhodnuto název soudu o zproštění povinnosti původního znalce a byl ustanoven znalecký ústav nový. Přípisem ze dne 10.12.2020 informoval znalecký ústav, že nejdříve v září bude možné začít spis studovat a znalecky nebude zpracován dříve než za rok. S ohledem na tuto skutečnost znalecký ústav navrhl, aby jej soud zprostil úkolu zpracovat znalecký posudek. Usnesením ze dne 11.12.2020 soud rozhodl o nezproštění znaleckého úkolu s tím,

že znaleckémuu uložil, aby posudek zpracoval do 30.9.2021. Dne 10.3.2021 požádal název soudu ve věci spisová značka o zapůjčení spisu. Dne 2.6.2021 byl spis vrácen. Dne 30.6.2021 byl spis odeslán znaleckémuu. Dne 3.1.2022 byl spis znaleckým ústavem vrácen. Jednání bylo soudem nařízeno na 24.2.2022.

8. Usnesením název soudu ze dne 21.3.2012 byl nárok žalovaného (celé jméno žalobce) vůči žalobci (obec anonymizována tři slova), o zaplacení částky 7 319 125 Kč s příslušenstvím vyloučen k samostatnému řízení. Soud vyzval nového žalobce (celé jméno žalobce) dne 1.10.2012 k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Usnesením ze dne 8.10.2012 bylo usnesení ze dne 1.10.2012 zrušeno. Usnesením ze dne 15.10.2012 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Dne 16.10.2012 požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku. Žalobci byl dne 26.11.2012 zaslán formulář k rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků. Formulář byl předložen soudu dne 12.2.2012. Usnesením ze dne 21.2.2013 soud žalobci přiznal osvobození od placení soudních poplatků ve výši 90%. Žalobce proti rozhodnutí podal dne 29.3.2013 odvolání. Spis byl předložen název soudu dne 8.4.2013 Krajský soud usnesení okresního soudu potvrdil dne 26.4.2013. Spis byl vrácen 23.5.2013 okresnímu soudu. Žalobce soudní poplatek zaplatil dne 12.6.2013.

Dne 24.6.2013 bylo nařízeno jednání na 15.10.2013. Dne 15.10.2013 se konalo jednání, které bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na 21.1.2014. Dne 24.10.2013 byl žalobcem založen doplněk ke znaleckému posudku. Podáním ze dne 13.11.2013 žalobce doplnil tvrzení. Dne 5.12.2013 žalovaný založil repliku k vyjádření žalobce. Dne 21.1.2014 se konalo jednání, které bylo odročeno na 20.3.2014. Podáním ze dne 19.2.2014 doplnil žalobce svá tvrzení

a důkazy. Podáním ze dne 28.2.2014 doplnil žalobce svá tvrzení a důkazy. Dne 20.3.2014 se konalo jednání, které bylo odročeno na 15.5.2014. Dne 15.5.2014 bylo konáno jednání, na kterém byli vyslechnuti svědci, a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku. Dne 21.5.2014 se žalobce vyjádřil k důkazům. Dne 9.6.2014 bylo nařízeno jednání na 18.9.2014. Dne 18.9.2014 se konalo jednání, které bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku na neurčito s tím, že na jednání byl slyšen svědek. Usnesením ze dne 22.10.2014 soud ustanovil znalce. Žalobce dne 10.11.2014 složil zálohu na náklady znaleckého posudku, žalovaný tak učinil dne 26.11.2014. Spis byl předložen znalci. Znalec na 21.1.2015 svolal místní šetření. Dne 4.2.2015 se žalobce vyjádřil k provedení místního šetření. Znalec svolal nové místní šetření na 22.4.2015. Přípisem ze dne 5.6.2015 informoval znalec, že znalecký úkol nelze splnit. Usnesením ze dne 15.6.2015 byl znalec zproštěn povinnosti podat znalecký posudek a byl ustanoven nový znalec. Dne 22.7.2015 požádal znalec o upřesnění otázek na znalce. Soud reagoval přípisem ze dne 13.8.2015.

Dne 31.8.2015 urgoval soud dodání znaleckého posudku. Posudek byl předložen soudu dne 1.9.2015. Znalecký posudek byl rozeslán dne 2.9.2015. Následně bylo nařízeno jednání na 15.10.2015. Právní zástupce žalovaného požádal o odročení jednání z důvodu kolize. Jednání bylo odročeno na 1.12.2015. Žalobce se vyjádřil ke znaleckému posudku dne 19.11.2015.

Dne 1.12.2015 se konalo jednání, kde byl slyšen znalec. Jednání bylo odročeno na 16.2.2016. Dne 28.12.2015 se vyjádřil žalobce k provedenému dokazování. Dne 13.1.2016 se žalobce vyjádřil k faktuře znalce. Dne 27.1.2016 se znalec vyjádřil k vystavené faktuře. Usnesením ze dne 29.1.2016 byla znalci přiznána odměna. Usnesení bylo rozesláno dne 15.2.2016.

Dne 16.2.2016 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. Usnesením ze dne 17.2.2016 byl ustanoven anonymizována tři slova za účelem zpracování znaleckého posudku. Usnesení bylo rozesláno dne 17.2.2016. Žalobce se podáním ze dne 7.3.2016 odvolal proti usnesení okresního soudu ze dne 29.1.2016 o přiznání odměny původnímu znalci. anonymizována tři slova požádal dne 15.3.2016

o zaslání spisu. Původní znalec se dne 29.3.2016 vyjádřil k odvolání žalobce proti rozhodnutí o stanovení odměny znalce. Spis byl předložen název soudu dne 8.4.2016 název soudu usnesení okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne 20.4.2016. Soud vyzval znalce, aby se vyjádřil na základě rozhodnutí odvolacího soudu. Znalec tak učinil podáním ze dne 24.5.2016. Usnesením ze dne 6.6.2016 byla nově stanovena odměna znalce. Žalobce se proti usnesení název soudu ze dne 6.6.2016 odvolal. Znalec se vyjádřil podáním ze dne 7.7.2016. Spis byl předložen název soudu dne 22.7.2016 Odvolací soud vyzval znalce, aby se vyjádřil k odměně za vypracování znaleckého posudku. Znalec tak učinil podáním ze dne 2.9.2016. Usnesením ze dne 25.10.2016 Krajský soud v Hradci Králové potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 6.6.2016. Spis byl vrácen okresnímu soud dne 22.11.2016. Spis byl zaslán znaleckémuu dne 2.1.2017. Znalecký ústav předložil posudek dne 19.4.2017. Posudek byl rozeslán účastníkům a bylo nařízeno jednání na 8.6.2017.

Dne 5.5.2017 se ke znaleckému posudku vyjádřil žalobce. Dne 8.6.2017 se konalo jednání, které bylo odročeno na 7.9.2017. Znaleckémuu bylo přiznáno znalečné. Dne 8.6.2017 učinil doplňující dotazy ke znaleckémuu žalovaný. Usnesením ze dne 12.6.2017 byla zástupci žalovaného uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení za účast advokáta žalobce u ústního jednání konaného dne 8.6.2017. Žalovaný se odvolal dne 30.6.2017. Dne 14.7.2017 se vyjádřil k odvolání žalobce. Spis byl předložen název soudu dne 3.8.2017. Usnesením ze dne 9.8.2017 bylo usnesení změněno tak, že se povinnost k náhradě nákladů neukládá. Spis byl vrácen dne 14.8.2017 okresnímu soudu.

Dne 7.9.2017 se konalo jednání, kde byl vyslechnut znalec, a jednání bylo odročeno na neurčito. Oběma stranám bylo uloženo, aby ve lhůtě 30 dnů provedli vyjádření k výslechu znalce. Usnesením ze dne 5.10.2017 bylo anonymizována tři slova přiznáno znalečné.

Dne 6.10.2017 se žalobce vyjádřil k výslechu znalce. Dne 10.11.2017 bylo nařízeno ústní jednání na 25.1.2018. Dne 25.1.2018 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 6.4.2018 byly spojeny ke společnému řízení, řízení vedená pod sp. zn. spisová značka a spisová značka s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. .

9. Podáním ze dne 16.6.2020 uplatnil žalobce u žalované nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedených u název soudu pod sp. zn. spisová značka a sp.zn. spisová značka. Žalobce se domáhal finančního zadostiučinění ve výši 322 893,90 Kč. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 1.2.2021 shledala, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo, neboť délka řízení byla nepřiměřená. Nárok žalobce shledala důvodným v částce 78 375 Kč a tuto částku žalobci vyplatila.

10. jméno příjmení, manželka žalobce, při svém výslechu uvedla, že ví o tom, že žalobce vede soudní řízení s anonymizováno. Tato řízení byla dle svědkyně tři. Žádné jiné spory žalobce a svědkyně nevedl či nevedou. Po dohodě s anonymizováno začali rekonstruovat bývalé anonymizována dvě slova. Na základě této dohody si vzali úvěr a další půjčky. Úvěr byl poskytnut bankou anonymizována dvě slova, kdy tento úvěr splácí žalobce a svědkyně dosud. Úvěr u anonymizována dvě slova čerpali ve výši cca 600 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že investovali do rekonstrukce celkem částku 7 mil. Kč, tak si zbývající částku, tzn. 6 400 000 Kč, půjčili od známých a lichváře s tím, že tyto půjčky zcela uhradili,

a to z prodeje domu. S anonymizováno se dohodli se na tom, že si náklady na rekonstrukci odbydlí. Najednou přišla anonymizováno dle svědkyně s tím, že mají skončit a během měsíce vše opustit. Dohoda tudíž zůstala ze strany anonymizováno nesplněna. Současně po nich požadovali doplacení nájmu přesto, že v nájmu měly být zohledněny investice, které do nemovitosti vloží.

U prvního soudu je zastupoval pan příjmení. Tento pro ně dopadl špatně. Svědkyně nevěděla,

o jakou částku toto řízení bylo, nicméně exekuce, která je na základě tohoto řízení vedena, je pro dlužnou částku, která se pohybuje v milionech korun. Exekucí byly postiženy jejich účty

a rovněž tak důchody. Stále jim zbývají v této exekuci zaplatit miliony korun. V důsledku vedené exekuce si nemohou ani založit účty u banky. Žalobce naopak uplatnil peníze za rekonstrukci. Nejdříve se pokoušel o dohodu s anonymizováno. Jednal s p. příjmení a dalšími lidmi, nicméně p. příjmení mu výslovně řekl, že žalobce zničí. Následně si se žalobcem začali pronajímat tělocvičny. Dosud splácí dluhy, které s rekonstrukcí nemovitosti měli. Žalobce měl ze dne na den v roce 2014 srdeční záchvat a do dnešní doby se léčí. Oba jsou již v důchodu. Předtím trénovali tanec, účastnili se jak vnitrostátních, tak i mezinárodních soutěží. Žalobce rovněž kandidoval na anonymizována dvě slova anonymizováno, nicméně někdo provalil, že je na ně vedena exekuce

a tudíž kandidatura padla. Psali o nich rovněž noviny. Museli prodat dům. Tento nebyl prodán v exekuci. Za dům inkasovali částku cca 4,5 mil. Kč. Stěhovali se nejprve do bytu 2+1, následně k synovi do obec, ale vzhledem k tomu, že mají kořeny v obec, tak se poté přestěhovali do obec. Posléze jim bydlení zajistila dcera. Stěhovali se kvůli tomu, že nemohli poplatit nájmy. Do dnešní doby jim děti přispívají na živobytí. Žalobci aktuálně zůstává z důchodu cca částka 11 000 Kč. Svědkyně pobírá důchod ve výši 9 400 Kč. Žádné jiné příjmy ani movitý či nemovitý majetek větší hodnoty nemají. Pokud jde

o splácení úvěru u anonymizována dvě slova, žalobce dle svědkyně nemůže díky operaci pracovat. Proto se na tento úvěr splácí minimum. Svědkyně uvedla, že jim poslali z banky dopis, kde je žádali, aby uhradili celou částku. Svědkyně si myslí, že se jedná o částku 140 nebo 200 tis. Kč. Žalobce s nimi několikrát dle svědkyně jednal o jejich situaci s tím, že se chtěl dohodnout na tom,

že uhradí polovinu dlužné částky, neboť vzhledem k aktuální situaci nemají na zaplacení. Pokud jde o další dva probíhající soudní spory, tak tyto se dle svědkyně vlečou dlouho. Žalobce nese celou situaci dle svědkyně špatně psychicky. Je i pod lékařským dohledem. Aktuálně se léčí ve anonymizováno v obec. Pokud jde o zbývající dva soudní spory, tak tyto jsou dle svědkyně vedeny o vzájemné nároky žalobce a anonymizováno, kdy žalobce požaduje hodnotu investic, které vložil do pronajaté nemovitosti, a anonymizováno se domáhá nájmů.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

12. Podle ust. odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. se odpovědnosti za škodu

podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 odpovídá stát za škodu, kterou způsobily

a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

13. Podle ust. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle ust. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy

a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví

v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní

proti České republice ze dne 11.10.2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9.7.2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se

s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).

16. Kritéria se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

17. Ve vztahu k žalobci trvá řízení vedené pod sp.zn. spisová značka od 28.3.2011, kdy byl žalobci doručen platební rozkaz ze dne 17.3.2011, dosud, tedy ke dni rozhodování zdejšího soudu celkem 10 let a 10 měsíců, přičemž řízení není dosud ukončeno. Přestože byl z řízení usnesením ze dne 21.3.2012 vzájemný nárok žalobce vůči obec anonymizována tři slova na zaplacení částky 7 319 125 Kč s příslušenstvím vyloučen k samostatnému řízení, které bylo posléze vedeno souběžně od 11.4.2012 do 10.4.2018 vedle řízení sp.zn. spisová značka pod sp.zn. spisová značka, je nezbytné pro účely posouzení nároku žalobce pohlížet na tato dvě řízení ve smyslu aktuální judikatury citované odvolacím soudem v usnesení ze dne 9.11.2021 v rozsahu jejich souběhu jako na řízení jediné, neboť obě řízení spolu úzce souvisí, když v řízení sp.zn. spisová značka byla řešena otázka významná pro rozhodnutí v řízení sp.zn. spisová značka (platnost nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky). Vzhledem k tomu, že se účastníci domáhají vůči sobě vzájemných nároků souvisejících s uzavřenou nájemní smlouvou, přičemž rozhodování o jednom z nároků bylo na určitou dobu vyloučeno do samostatného řízení, které bylo posléze s řízením sp.zn. spisová značka opět spojeno, zůstává újma utrpěná žalobcem v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného pod sp.zn. spisová značka stejná a újma utrpěná v důsledku řízení vedeného pod sp.zn. spisová značka se neposuzuje zvlášť.

18. Dále dospěl nalézací soud k závěru, že řízení sp.zn. spisová značka je nutné kvalifikovat jako složitější, a to zejména z důvodu procesní, skutkové a právní složitosti, kdy předmětem řízení jsou vzájemné nároky anonymizováno a žalobce, kteří se vůči sobě domáhají aktuálně bezdůvodných obohacení, a to v souvislosti s užíváním nebytových prostor na základě uzavřené nájemní smlouvy, která byla posléze Nejvyšším soudem ČR shledána neplatnou. Ve vztahu k procesní složitosti považuje nalézací soud za nezbytné poukázat zejména na opakované žádosti žalobce o osvobození od placení soudních poplatků, o kterých musely nalézací soud i odvolací soud rozhodovat, opakované výzvy soudů na odstranění vad podání a doplnění tvrzení a důkazů. Vrchní soud v Praze musel rovněž rozhodovat k námitce žalobce o věcné příslušnosti název soudu, která byla shledána nedůvodnou. Skutková složitost je zapříčiněna především poměrně rozsáhlým dokazováním v situaci, kdy účastníci v průběhu řízení svá tvrzení a návrhy důkazů opakovaně doplňují, a posuzováním odborných otázek za přispění znaleckých posudků zpracovaných znalci ustanovenými soudem. Právní složitost spočívá v náročnosti posuzování platnosti uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor

a vzniku vzájemně uplatněných nároků v návaznosti na zjištěný skutkový stav.

19. Na délce řízení se také určitou měrou podílel sám žalobce. Opakovaně žádal o odročení nařízených ústních jednání i o prodloužení lhůty k předložení formuláře o svých majetkových

a výdělkových poměrech. Soudem byl opakovaně vyzýván k doplnění tvrzení, označení důkazních návrhů, odstranění vad odvolání.

20. Řízení probíhalo dosud na 3 stupních soustavy obecných soudů, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé třikrát a jednou doplňujícím rozsudkem, odvolací soud třikrát

a dovolací soud dvakrát. K námitce žalobce navíc rozhodoval o věcné příslušnosti název soudu Vrchní soud v Praze. Jak soud I. stupně, tak i odvolací soud opakovaně rozhodovaly o návrzích žalobce na osvobození od placení soudních poplatků, kdy soud I. stupně rozhodoval čtyřikrát a odvolací soud třikrát. Skutečnost, že žalobce využívá svých procesních práv a žádá o osvobození od soudních poplatků, o kterém musí soudy následně rozhodovat, nemůže být kladena k tíži soudů v situaci, kdy je o těchto žádostech v přiměřených lhůtách rozhodnuto, a to ani v situaci, kdy jsou tyto žádosti shledány částečně či zcela oprávněnými. V tomto směru je soud I. stupně přesvědčen, že se soudy s jednotlivými žádostmi žalobce vypořádaly bez jakýchkoliv průtahů. Postup soudů v průběhu celého řízení hodnotí nalézací soud jako převážně plynulý vedený snahou o včasně rozhodnutí sporu avšak zatížený občasnou nekoncentrovaností, která přispěla k dosavadní délce řízení. Pochybení lze dle názoru zdejšího soudu shledat při vyhlášení rozsudku dne 31.5.2018, kdy název soudu opomněl rozhodnout o nároku anonymizováno na zaplacení částky 635 074 Kč s příslušenstvím, o kterém rozhodl až následně doplňujícím rozsudkem dne 19.3.2019. Současně lze pochybení shledat i při ustanovování znalců, respektive znaleckých ústavů. V řízení sp.zn. spisová značka usnesením ze dne 22.10.2014 soud ustanovil znalce, přičemž znalec posléze přípisem ze dne 5.6.2015 informoval, že znalecký úkol nelze splnit. Usnesením ze dne 15.6.2015 byl předmětný znalec zproštěn povinnosti podat znalecký posudek a byl ustanoven znalec nový. Obdobně název soudu usnesením ze dne 13.10.2020 ustanovil v řízení sp.zn. spisová značka znalecký ústav, který přípisem ze dne 19.10.2020 oznámil, že již nemůže vykonávat znaleckou činnost. Usnesením ze dne 23.11.2020 zprostil okresní soud původní znalecký ústav

a ustanovil znalecký ústav nový. Přípisem ze dne 30.11.2020 požádal nový znalecký ústav

opět o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek, a to s ohledem na vytížení. Usnesením ze dne 8.12.2020 bylo rozhodnuto název soudu

o zproštění povinnosti původního znalce a byl ustanoven znalecký ústav nový. Nalézací soud má za to, že prodlevám při ustanovování znalců, respektive při zajištění znaleckých posudků, bylo možné alespoň částečně předejít, pokud by procesní soud před ustanovením jednotlivých znalců či znaleckých ústavů tyto kontaktoval za účelem zjištění, zda a v jakých lhůtách jsou schopni znalecké úkoly splnit. Oproti tomu dospěl soud I. stupně k závěru, že na celkové délce řízení se nepodílelo prodloužení lhůt k vypracování rozsudků ve dvou případech, kdy tato byla fakticky rozeslána 13 dnů, respektive 20 dnů, po uplynutí třicetidenní lhůty.

21. V případě významu řízení pro žalobce má zdejší soud za to, že tento význam je nezbytné hodnotit jako zvýšený, a to zejména vzhledem k tomu, že tento spor má a bude mít zcela zásadní dopad do majetkové sféry žalobce, jak vyplynulo z provedeného dokazování, např. výslechu svědkyně jméno příjmení, která věrohodným způsobem popsala, k jakým změnám došlo v životě žalobce a svědkyně v důsledku posuzovaného řízení a souvisejících sporů, např. ve vztahu k bydlení, úhradě dluhů a výkonu profesní činnosti.

22. Přestože soud I. stupně zhodnotil posuzované řízení jako složitější, neodpovídá celková délka řízení 10 let a 10 měsíců, které navíc není dosud ukončeno, přiměřené době, ve které by měla být věc projednána a rozhodnuta, a to i s přihlédnutím k určitému podílu žalobce na řízení, neboť na dosavadní délce řízení se převažující měrou podílely soudy nekoncentrovaností postupu, jak je uvedeno v odst. 20. shora. Současně je nalézací soud přesvědčen, že řízení, které trvá 10 let a 10 měsíců a není dosud ukončeno, je nezbytné hodnotit jako nepřiměřeně dlouhé, i pokud by se soudy svým postupem na této délce nepodílely. Z uvedených důvodů má proto zdejší soud za to, že v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení dle došlo.

23. Na základě učiněného závěru o nepřiměřené délce posuzovaného řízení soud dále posuzoval, zda-li je žalovanou vyplacené zadostiučinění přiměřené a odpovídající okolnostem případu. S přihlédnutím k závěrům stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp.zn. dospěl k závěru, že řízení trvající ke dni rozhodování zdejšího soudu 10 let a 10 měsíců je řízení, které trvá nepřiměřeně dlouho a základní částkou, kterou je možno nemajetkovou újmu za jeden rok trvání řízení odškodnit, je částka 16 000 Kč, za první dva roky částka poloviční. Soud tak dospěl k částce za 10 let a 10 měsíců dlouhotrvající řízení 157 333 Kč.

24. Dále se soud zabýval parametry upravenými v 

Jak uvedl nalézací soud již v odstavci 18., dospěl k závěru, že řízení sp.zn. spisová značka je nutné kvalifikovat jako složitější, a to zejména z důvodu procesní, skutkové a právní složitosti, kdy předmětem řízení jsou vzájemné nároky anonymizováno a žalobce, kteří se vůči sobě domáhají bezdůvodných obohacení, a to v souvislosti s užíváním nebytových prostor na základě uzavřené nájemní smlouvy, která byla v posuzovaném řízení shledána neplatnou. Zdejší soud dospěl k závěru, že procesní, skutková a právní složitost daného řízení je významná a přistoupil k procentuálnímu snížení jím vypočtené částky o 30%. K dalšímu snížení vypočtené částky o 25% je nutné současně dle názoru soudu I. stupně přistoupit

i s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, na kterých byl případ žalobce projednáván, neboť tento počet měl významný vliv na celkovou délku posuzovaného řízení.

25. Jak bylo uvedeno v odst. 19., žalobce se na délce řízení také určitou měrou podílel. Z tohoto důvodu přistoupil soud I. stupně ke snížení základní částky o 10%.

26. K dosavadní délce řízení přispěl významnou měrou i nekoncentrovaný postup soudů specifikovaný v odst. 20. výše, proto zdejší soud přistoupil ke zvýšení základní částky o 15%.

27. S ohledem na zvýšený význam řízení pro žalobce zdejší soud základní částku navýšil o 20%.

28. Po celkovém snížení základní částky o 30% dospěl soud k částce 110 133 Kč. Jelikož se žalobci již dostalo plnění ze strany žalované ve výši 78 375 Kč, soud žalobě vyhověl co do částky 31 758 Kč včetně odpovídajícího zákonného úroku z prodlení z této částky (výrok I.) a ve zbytku ji zamítl (výrok II.). Lhůta k plnění pro žalovanou podle odpovídá plnění ze státního rozpočtu.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci dle ust. , když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady vzniklé v řízení žalobci spočívají v odměně advokáta dle ust. vyhl. č. 177/1996, advokátní tarif, za 7 úkonů právní služby á 3 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis repliky, účast na jednání ve dnech 28.5.2021 a 27.8.2021, sepis odvolání, účast na jednání dne 31.1.2022) dle ust. , d) advokátního tarifu, tj. 21 700 Kč, v paušálních výdajích ve výši 7 x 300 Kč podle adv. tarifu – tj. 2 100 Kč, v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a 21% DPH; celkem tedy náklady činí 30 798 Kč (výrok III.). Nalézací soud žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů spojených s doložením listinných důkazů, když tento úkon není úkonem dle ust. vyhl. č. 177/1996, advokátní tarif.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, má oprávněný právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na nařízení exekuce.