Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1491/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2006, č. j. -92, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. září 2005, č. j. -68, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 92.374,- Kč s 8% úrokem z prodlení od 9. 8. 2001 do zaplacení, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá z hlediska kritérií uvedených v  po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Pojem zásadního významu po právní stránce je specifický nikoli samotnou uplatnitelností v dané věci (v tom smyslu, že posouzení určité právní otázky se promítá do výsledku konkrétního sporu), ale tím, že se s ním spojuje způsobilost významového přesahu do všeobecného kontextu soudní praxe. Rozhodnutí odvolacího soudu tak má po právní stránce zásadní význam pouze tehdy, jestliže řeší právní otázky, jež jsou relevantní i pro posouzení jiných obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2001,                     sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelství C. H. Beck, pod označením C 23/1 a C 71/1).

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních, ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva. Přípustnost dovolání tak může být dána pouze naplněním dovolacího důvodu uvedeného v , jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp., zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006). Dovolací důvod mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze v případě dovolání přípustného podle použít vůbec (srov. výslovné znění ) a dovolací soud při řešení otázky, zda má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, musí vycházet ze skutkového stavu, jak byl zjištěn odvolacím soudem.

Žalobkyně v dovolání především zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že se jí nepodařilo v řízení prokázat, že vada laku pátých dveří a levého zadního boku automobilu existovala již v době uzavření kupní smlouvy. Tento závěr je závěrem skutkovým a námitka proti němu není způsobilá založit přípustnost dovolání v dané věci.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v   otevřela žalobkyně dovolacímu přezkumu správnost závěru odvolacího soudu, že vady čerpadla, klimatizace a alarmu nevytkla v dopisech z 18. 6. 2001 a 27. 6. 2001 dostatečně určitě a její jednostranné právní úkony vytčení vad jsou tudíž neplatné ( obč. zák.); protože charakter těchto vad nelze dovodit ani z faktury firmy A.-E. s. r. o. z 15. 6. 2001, z níž žalobkyně při vytčení vad zřejmě vycházela, nebyly vady vytčeny v šestiměsíční prekluzivní lhůtě podle obč. zák. a nárok žalobkyně z odpovědnosti za vady zanikl. Řešení této otázky postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe, neboť úvaha, zda konkrétní právní úkon je dostatečně určitý, resp. zda v posuzovaném případě žalobkyně ve svých dopisech adresovaných žalované popsala vady tak, aby bylo možné dovozovat, v čem spočívaly a jakým způsobem se projevily, se odvíjí od interpretace konkrétního projevu vůle a závěry učiněné v dané věci tak lze jen velmi obtížně zobecnit.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy žalované v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2008

JUDr. Ivana  Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu