Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
23 C 317/2019
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro: zaplacení částky 11 476,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 11 476,08 Kč, úrok 23,99 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 11 476,08 Kč, úrok 23,99 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 11 476,08 Kč, úrok 23,99 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 2. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.
2. Žalující strana tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalující stranou a právnická osoba a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba a.s. a právnická osoba, je aktivně legitimována k podání žaloby. příjmení dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty číslo která je smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o vydání kreditní karty byly též obchodní podmínky. Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byla stanoven ceníkem. Právní předchůdce žalobce své povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr nesplnil. Dle ustanovení obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. V souladu s tímto ustanovením tak přistoupila banka dopisem ze dne 25. 10. 2017 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši úvěrového rámce 10 000 Kč a z částky, o kterou byl úvěrový rámec přečerpán, 1 476,08 Kč, sestávající se z úroku a poplatku dle výpisu. Žalobce požaduje smluvní úrok z úvěru ve výši 23,99 % ročně z jistiny 10 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Při řízení byl nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř. ) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 , písm. a) a b) o.s.ř. ). K projednání věci soud nařídil jednání, ke kterému oba účastníky předvolal. Žalobce ani žalovaný se k nařízenému jednání nedostavili, žalobce se z jednání omluvil, o odročení však nepožádal.
4. Soud provedl listinné důkazy, které žalující strana připojila k žalobě. Z obchodních podmínek pro vydání a používání kreditních karet bylo zjištěno, že v případě porušení smlouvy může banka prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. Z oznámení o postoupení pohledávky z datum adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že právnická osoba a.s. postoupila pohledávku na žalující stranu. Z dopisu anonymizováno ze dne 12. 3. 2018 adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl bankou vyrozuměn o postoupení pohledávky na právnická osoba a.s. Z dopisu ze dne 4. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke splnění dluhu před podáním žaloby. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty anonymizováno číslo bylo zjištěno, že měl být poskytnut úvěrový limit 10 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 23,99 % ročně pro bezhotovostní transakce a 20,99 % ročně pro hotovostní transakce, dále zde byly uvedeny částky, kterou by žalovaný byl povinen zaplatit pro účely výpočtu RPSN a údaj o RPSN. Součástí smlouvy jsou rovněž obchodní podmínky banky. Ze smlouvy vyplývá, že se jedná o kreditní kartu, tzn. úvěr bude čerpán prostřednictvím kreditní karty. Z dodejky datované 25. 10. 2017 a dopisu ze dne 25. 10. 2017 okamžitá splatnost kreditní karty bylo zjištěno, že dluh byl zesplatněn. Z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby soud zjistil ceny služeb banky. Ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z anonymizováno právnická osoba na žalující stranu bylo zjištěno, že oznámení bylo žalovanému odesláno. Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev společnosti žalující bylo zjištěno, že žalovanému bylo předžalobní oznámení zasláno. Ze smlouvy o postupování pohledávek č. 2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek.
5. V souladu s § 1879 o.z. má soud za prokázané, že oprávnění žalující strany jako věřitele vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku vůči žalované straně bylo založeno na základě oznámení o postoupení, které bylo odesláno žalované straně, viz rozhodnutí NS 31 Cdo 1328/2007 , 29 Cdo 1277/2007 a 33 Cdo 4148/2014 .
6. Z všeobecných obchodních podmínek a souhrnného výpisu z účtu kreditní karty soud žádná další zjištění nečinil, neboť rozhodující otázky byly upraveny speciálními obchodními podmínkami týkajících se kreditních karet.
7. Pokud jde o čerpání úvěru, k tomu žalující strana předložila souhrnný výpis z účtu kreditní karty, kde jsou uvedeny jednotlivé položky a bilance dluhu. Pokud jde o rozsah dokazování ze smlouvy o vydání kreditní karty, vychází soud z následujících úvah. Pokud jde o poskytnutí úvěru, bylo ze smlouvy zjištěno, že úvěr lze čerpat výhradně prostřednictvím kreditní karty. Žalující strana ale nedisponuje žádným důkazem o tom, že by kreditní kartu žalovanému předala. Žalující strana sice vede evidenci čerpání, avšak takový důkaz, za situace, kdy bylo přímo ve smlouvě sjednáno, že čerpání úvěru bude probíhat prostřednictvím kreditní karty, není dostačující o tom, že žalované straně byl úvěr poskytnut. Je povinností žalující strany čerpání úvěru spolehlivě prokázat (§ 6 o.s.ř. ), viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008 , jehož závěry jsou použitelné i nadále. Žalující strana tedy poskytnutí úvěru neprokázala listinnými důkazy, které přiložila k žalobě. K jednání se, ač řádně předvolána, nedostavila. Tím se zbavila možnosti dobrodiní poučení soudem.
8. Podle § 2395 o.z., ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a také z poskytnutého úvěru úroky. Žalující strana, však musí prokázat, že dlužníkovi úvěr poskytla. Vzhledem k tomu, že se žalující straně nepodařilo prokázat předání úvěrové karty, což byl jediný prostředek, kterým mohl žalovaný úvěr čerpat, nepodařilo se žalující straně prokázat poskytnutí úvěru. Soud proto žalobu zamítl.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná strana měla ve věci plný úspěch, neboť žalující strana nebyla v řízení úspěšná. Žalované straně však žádné prokazatelné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.