Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2527/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově zaplacení částky 183.661,- Kč spolu s úrokem z prodlení na žalovaném; dluh měl vzniknout jako rozdíl ve vypořádání po zániku sdružení, vystupujícího pod obchodním jménem R. Účastníci řízení mezi sebou uzavřeli dne 31. 12. 2000 dohodu o vypořádání spolu s dodatky. Žalovaný namítl neplatnost dohody na základě tvrzení, že dohoda byla podmíněna dodatky, které nebyly řádně vyhotoveny, dále, že jednal v omylu, neboť nebyl srozuměn s pravostí existujících závazků a vycházel pouze z tvrzení žalobkyně, a že pohledávka žalobkyně byla promlčena.

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 21. 3. 2006, č. j. , rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 183.661,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z dlužné částky za dobu od 1. 1. 2002 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. listopadu 2006, č. j. , potvrdil rozsudek okresního soudu (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Odvolací soud konstatoval, že řízení před soudem prvního stupně netrpělo žádnou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci či vést ke zmatečnosti, a ztotožnil se s názorem okresního soudu ohledně skutkového stavu věci i právních závěrů. Dodatek č. 3, který byl napadán žalovaným, shledal jako určitý a srozumitelný, tedy způsobilý vzájemně mezi sebou odlišit závazky sdružení i osoby věřitelů. K tvrzení žalovaného ohledně jednání v omylu uvedl, že o omyl se jedná jen v případě, kdy se tvrzené informace ukáží jako nepravdivé, což se nestalo a žalovaný to ani netvrdil.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 12. 2. 2007 dovolání sepsané jím samým, které bylo následně doplněno podáním advokátky JUDr. M. N. dne 15. 6. 2007. Dovolání směřuje do obou výroků odvolacího soudu s odkazem na ustanovení ; žalovaný uvedl, že zásadní právní význam napadeného rozsudku po právní stránce spatřuje - vzhledem k - v rozdílnosti rozhodnutí odvolacího soudu vůči rozhodování dovolacího soudu a ve skutečnosti, že odvolací soud založil své rozhodnutí na úvaze učiněné v rozporu s hmotným právem. Jako dovolací důvody uvedl ustanovení a b)

Žalovaný spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu v nesplnění poučovací povinnosti soudů dle ustanovení , 2 , odkazuje zde na dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu a podotýká, že se cítí být postupem okresního soudu o vyloučení jeho protinávrhu do samostatného řízení zkrácen. Nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu shledává taktéž v nesprávné aplikaci práva - v otázce posouzení určitosti a srozumitelnosti právního úkonu a k tomuto uvádí, že podle jeho mínění je závazek určitý a srozumitelný jen pokud je zřejmé, o jaký právní důvod se závazek opírá, za jakým účelem, v jaké výši, a že se jedná skutečně o závazek vzniklý za dobu existence sdružení. Dále uvádí, že neměl možnost nahlížet do účetnictví, které vedla žalobkyně, a že jedině ona mohla dodatek č. 3 vyhotovit. Žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Karviné – pobočka Havířov k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k námitkám obsaženým v dovolání písemně vyjádřila a žádala, aby dovolání nebylo vyhověno.

Nejvyšší soud se po zjištění o včasnosti dovolání, které bylo podáno dle samotným žalovaným a následně doplněno advokátkou JUDr. M. N. ( ), zabýval otázkou jeho přípustnosti.

Přípustnost dovolání mohla být v tomto případě založena podle ustanovení ; jako dovolací důvody byly uvedeny a b) Těmi by se dovolací soud zabýval v případě přípustnosti dovolání.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání je podle je dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost podle , b) (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolatel uvádí jako procesní dovolací důvod ustanovení , konkrétně nesplnění poučovací povinnosti soudu v rámci , 2 Jeho prostřednictvím však přípustnost dovolání podle založit nelze, zejména ne tehdy, není-li vymezena zcela určitá procesní otázka s judikatorním přesahem (viz zejména usnesení NS sp. zn. , publikované v Soudní judikatuře č. 7/2004). Zde není ani důvod přezkoumávat případné rozdílné rozhodování soudu odvolacích soudů či senátů soudu dovolacího.

Po hmotněprávní stránce (viz též dovolací důvod podle písm. b/ ) reaguje dovolací soud při posouzení přípustnosti dovolání na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí a kterou lze pokládat za nevyřešenou a splňující atribut zásadního právního významu. Pro závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní právní význam, jsou relevantní jen právní otázky, které mají ve smyslu judikatorní přesah, a to v návaznosti na nesprávné hmotněprávní posouzení věci odvolacím soudem. Taková právní otázka však v dovolání není explicitně vymezena, tím méně pak s případným odkazem na relevantní judikaturu (který nechybí u procesních tvrzení). Dovolací soud navíc nemá důvod za daného skutkového stavu pochybovat o správnosti hmotněprávních závěrů nižší instance.

I v případě, že by byla dovolací tvrzení posuzována komplexně a z nich vyabstrahováno více právních otázek, je třeba připomenout, že právní otázku lze pokládat za nevyřešenou a splňující atribut zásadního právního významu za předpokladu, že nejde o obvyklou aplikaci, resp. interpretaci určitého zákonného ustanovení a že obtížnost věci spočívá v jejím skutkovém základu (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , 604/2000, 1731/99, Soubor rozhodnutí NS sv. 2, C 103, 111, 203). V nyní posuzované věci však nejde o právní aspekty přesahující rámec obvyklosti (posouzení obsahu závazkového vztahu, platnosti právního úkonu). Dovolatel kromě toho směřuje své námitky do značné míry vůči skutkovým závěrům odvolací instance – tyto závěry jsou však pro Nejvyšší soud závazné, neboť ten není oprávněn zasahovat do skutkového základu věci (je soudem právního a mimořádného přezkumu, nikoli soudem nalézacím, viz zejména výklad k ).

Požadavky přípustnosti dovolání podle , odst. 3 tedy nebyly splněny a Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle věty první a odmítl.

Náklady řízení úspěšné protistraně nevznikly; ze strany žalobkyně bylo sice podáno vyjádření k dovolání, nikoli však prostřednictvím advokáta.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 26. listopadu 2008

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc.

předseda senátu