Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (8)No categories available
16 C 66/2022-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 8. 2. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud částečně zamítá žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 6. 2. 2017 do 7. 2. 2017.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 8. 2. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud částečně zamítá žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 6. 2. 2017 do 7. 2. 2017. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výroky I. – II. jako nezaplaceného jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč na základě skutečnosti, že měl žalovaný dne 21. 1. 2017 trolejbusem číslo cestovat, aniž by se při kontrole prokázal platným jízdním dokladem.
2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu byla výzva účinně doručena.
3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne 21. 1. 2017 trolejbusem číslo provozovaným žalobkyní, aniž by se při kontrole revizorovi prokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný dluh na místě písemně uznal co do důvodu a výše, konkrétně ve výši 20 Kč jako jízdné a 1 500 Kč jako přirážku k němu a zavázal se tyto částky zaplatit žalobkyni do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu.
4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného splnit žalobkyni uznaný dluh (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalovaný totiž písemně a co do důvodu i výše dluh uznal. Právním následkem uznání byl vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v okamžiku uznání (§ 2053 o. z.). To znamená, že pokud by žalovaný chtěl existenci dluhu popřít, musel by jeho neexistenci tvrdit a prokázat. To se nestalo. Žalovaný se zavázal splnit svůj dluh do 15 dnů od uznání, tedy nejpozději do konce dne 6. 2. 2017, neboť 5. 2. 2017 byla neděle (§ 607 o. z.). Následujícím dnem se pohledávka stala splatnou a od 8. 2. 2017 byl žalovaný v prodlení (§ 1968 ve spojení s § 1970 první věta o. z.). Měl-li totiž žalovaný splnit svůj dluh do 15 dnů, přičemž posledním dnem lhůty byl 6. únor 2017, měl ještě celý tento den čas na zaplacení, načež se pohledávka stala splatnou teprve 7. 2. 2017 Podle § 601 odst. 1 první věty o. z. totiž,„ nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, nabude se nebo vznikne počátkem toho dne; zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, zanikne koncem toho dne.“ To znamená, že ještě celého 6. 2. byl dluh splnitelný, tedy žalovaný měl právo plnit a žalobkyně nesměla plnění odmítnout. Okamžikem 7. 2. 2017, 0:00, však toto právo zaniklo (část věty za středníkem) a pohledávka se změnila na splatnou, takže vznikla povinnost plnit (část věty před středníkem). Soud tudíž žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení. Konkrétně ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tedy ve výši 8,05 % ročně (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost převážné části žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přiznal žalovanou částku až na úrok z prodlení za dobu, kdy ještě žalovaný nebyl v prodlení. V tomto rozsahu soud žalobu výrokem II. částečně zamítl.
5. Výrok III. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, 151 odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a byla ve sporu úspěšná až na poměrně nepatrnou část. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za předžalobní upomínku a žalobu dohromady (§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb. v prvním účinném znění). Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a III. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k zanedbatelné výši žalované částky, k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.