Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4613/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně e. C., a.s., zast. Mgr. J. V., advokátem, proti žalovaným 1) E. S., s.r.o., 2) J. Š., 3) S. G., a 4) H. Š., o zaplacení částky 615.471,73 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání čtvrté žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. června 2008, č.j. – 47, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

Napadeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 2007, č. j. – 25, jímž tento soud odmítl námitky čtvrté žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 14. prosince 2006, č. j. – 11 (dále jen „směnečný platební rozkaz“) jako opožděné (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací soud konstatoval, že směnečný platební rozkaz byl čtvrté žalované doručen dne 22. prosince 2006. Lhůta k podání námitek začala běžet dne 23. prosince 2006 a jejím posledním dnem byl den 27. prosince 2006, když dny 25. a 26. prosince jsou svátky. Čtvrtá žalovaná podala námitky dne 28. prosince 2006, tedy po uplynutí lhůty k jejich podání. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala čtvrtá žalovaná dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení a odst. 3 (dále též jen „“).

Dovolatelka má za to, že řízení je postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ]. Vadu řízení spatřuje v tom, že směnečný platební rozkaz byl vydán proti čtyřem směnečně zavázaným osobám, přičemž první žalované nebyl doručen. V důsledku toho pak soud prvního stupně směnečný platební rozkaz vůči první žalované zrušil. Dovolatelka považuje toto rozhodnutí za nesprávné. Podle ustanovení se na směnečný platební rozkaz vztahují ustanovení a Dle ustanovení soud usnesením zruší platební rozkaz v plném rozsahu, pokud jej nelze doručit byť jen jednomu ze žalovaných. Ustanovení je nutno interpretovat tak, že nelze zrušit platební rozkaz toliko vůči jednomu ze žalovaných, byť žalovaní vystupují v procesním postavení samostatných účastníků. Zrušil-li soud prvního stupně směnečný platební rozkaz jenom vůči první žalované, zatížil řízení podstatnou vadou. Vzhledem k tomu, že soud zruší vydaný směnečný platební rozkaz z důvodu nedostatku doručení kdykoli bez návrhu, neměl projednávat námitky, a to ani z hlediska přípustnosti ani z hlediska obsahu. Odvolací soud pak postupoval nesprávně, zabýval-li se odvoláním proti usnesení o odmítnutí námitek, aniž předem vyzval soud prvního stupně ke zrušení směnečného platebního rozkazu jako celku.

Proto dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a zrušil též jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť dovolací důvod se vztahuje i na rozhodnutí tohoto soudu.

Jak již Nejvyšší soud uzavřel v rozhodnutí uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 86/2003, není dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, podle ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení , , a odmítl jako nepřípustné.

Žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení náklady řízení. Proto dovolací soud rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení tak, jak se uvádí ve výroku.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2008

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu