Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 6/2021-31
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 186 646,58 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 132 837,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 132 837,67 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 53 808,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 27 292,29 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 183 319,58 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 183 319,58 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 808,91 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 3 395 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyni příjmení jméno příjmení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 1 867 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 132 837,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 132 837,67 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 53 808,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 27 292,29 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 183 319,58 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 183 319,58 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 808,91 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 3 395 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení]. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 1 867 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne datum ve znění jeho doplnění doručeným soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 186 646,58 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel žalované“) uzavřela
s žalovanou dne datum Smlouvu o příjmení půjčce číslo (dále jen„ smlouva“), v níž se původní věřitel žalované zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 192 000 Kč, a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % p. a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Původní věřitel žalované svou povinnost splnil a úvěr žalované poskytl, a to bezhotovostně na bankovní účet žalované. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas dle smluvních podmínek. Jelikož žalovaná porušila své smluvní povinnosti a byla s úhradou dluhu v prodlení, když poslední řádnou splátku žalobkyně eviduje ke dni datum. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem 59 162,33 Kč. Na základě Produktových podmínek pro osobní úvěry přistoupil původní věřitel žalované dne datum k zesplatnění dluhu. Žalobkyně odůvodňuje svou aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba anonymizováno a původním věřitelem žalované a mezi žalobkyní a právnická osoba anonymizováno, která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V rámci doplnění žaloby žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované před uzavřením shora uvedené smlouvy byla prověřena na základě údajů poskytnutých žalovanou původnímu věřiteli žalované, dále byly kontrolovány všechny dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované byl porovnáván její příjem a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou, ani přes to však žalovaná dlužnou částku neuhradila. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 183 319,58 Kč a z dlužných poplatků ve výši 3 327 Kč, jež sestává z poplatku za pojištění ve výši 257 Kč, který byl žalované účtován jedenáctkrát a poplatku za ostatní služby ve výši 500 Kč, dále z kapitalizovaného smluvního úroku 18,90 % p. a. z částky 186 646,58 Kč od datum do datum ve výši 27 292,29 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení 8,25 % z částky 186 646,58 Kč od datum do datum ve výši 2 551,51 Kč, spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 183 319,58 Kč od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 183 319,58 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
2. Žalovaná se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Ze sdělení původního věřitele (č.l. 27) bylo zjištěno, že původní věřitel sdělil žalobkyni, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o půjčku ze dne datum, její žádost hodnotili individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a s principy obezřetného úvěrování, dále původního věřitel sdělil, že kontroloval všechny dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Žalovaná dostala nabídku na základě průměrných obratů na účtu ve výši 32 477 Kč, při hodnocení úvěruschopnosti žalované byl porovnáván její příjem a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, dále tvrdil, že zjistil, že žalovaná měla v době podání žádosti další závazky, ale její kapacita splácet byla pořád dostatečná.
4. Ze sdělení původního věřitele ze dne datum (č. l. 26) bylo zjištěno, že původní věřitel v rámci svého systému prověřil žalovanou v systémech příjmení a anonymizováno.
5. Z akceptace návrhu Smlouvy o rychlé půjčce včetně ceníku produktů a služeb, produktových podmínek, údajů klienta a Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že původní věřitel žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná podepsali dne datum smlouvu s názvem smlouva o příjmení půjčce číslo na základě které se původní věřitel žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku ve výši 192 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 18,9 %. Žalobkyně se poskytnuté peněžní prostředky zavázala vrátit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 3 829 Kč, z toho poplatek za pojištění činil 257 Kč, s tím, že výše první splátky činí 3 829 Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci, první splátka byla splatná dne datum. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 433 529 Kč. Výše poplatku za zaslanou upomínku byla stanovena na částku 500 Kč. Strany si ve smlouvě ujednaly, že úvěr bude poskytnut bezhotovostně na účet žalované č. bankovní účet. Částka byla poskytnuta jako účelová co do částky 40 061 Kč na splacení úvěru číslo jako neúčelový v částce 151 939 Kč. V rámci žádosti o úvěr žalovaná ke svým osobním poměrům uvedla, že je svobodná, bydlí v pronájmu, má anonymizována tři slova, od anonymizováno rok je anonymizováno, oborem činnosti jejího podnikání je anonymizováno. Žalovaná garantovala čistý měsíční příjem 40 000 Kč. Dle čl. 11 ve spojení s čl. 12 písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěr byl původní věřitel žalované oprávněn v případě vzniku závažné skutečnosti, mimo jiné v případě prodlení klienta s jakoukoliv jeho platební povinností, již vyčerpané částky úvěru (jistina) včetně úroků prohlásit za splatné.
6. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu žalované bylo zjištěno, že na účet žalované byla dne datum připsána částka ve výši 192 000 Kč.
7. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum, že původní věřitel žalované dopisem ze dne datum prohlásil okamžitou splatnost pohledávky žalované ze smlouvy o vedení spotřebitelského úvěru číslo (o příjmení půjčce) dle č. l. 12 písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěry a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 216 490,38 Kč. Zásilka s předmětným prohlášením byla žalované odeslána dne datum, doručena byla dne datum.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze smlouvy o postupování pohledávek datum včetně příloh soud zjistil, že původní věřitel žalované smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku za žalovanou na právnická osoba, anonymizována dvě slova .
9. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum včetně potvrzení úplaty soud zjistil, že původní věřitel žalované oznámil žalované dopisem ze dne datum, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o příjmení půjčce číslo byla postoupena právnická osoba, anonymizováno, IČO. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne datum.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh soud zjistil, že právnická osoba, a. s., smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, anonymizováno, oznámila žalované dopisem ze dne datum, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o příjmení půjčce číslo byla postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne datum.
12. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky ve výši 248 461,98 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne datum.
13. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: původní věřitel žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná podepsali dne datum smlouvu s názvem smlouva o příjmení půjčce číslo na základě které se původní věřitel žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku ve výši 192 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 18,9 %. Žalobkyně se poskytnuté peněžní prostředky zavázala vrátit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 3 829 Kč, z toho poplatek za pojištění činil 257 Kč, s tím, že výše první splátky činí 3 829 Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci, první splátka byla splatná dne datum. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 433 529 Kč. Výše poplatku za zaslanou upomínku byla stanovena na částku 500 Kč. Strany si ve smlouvě ujednaly, že částka bude poskytnuta bezhotovostně na účet žalované č. bankovní účet a byla poskytnuta účelově co do částky 40 061 Kč na splacení úvěru číslo neúčelově v částce 151 939 Kč. V rámci žádosti o úvěr žalovaná ke svým osobním poměrům uvedla, že je svobodná, bydlí v pronájmu, má úplné střední vzdělání, od anonymizováno rok je anonymizováno, oborem činnosti jejího podnikání je anonymizováno. Žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 40 000 Kč. Dle čl. 11 ve spojení s čl. 12 písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěru byl původní věřitel žalované oprávněn v případě vzniku závažné skutečnosti, mimo jiné v případě prodlení klienta s jakoukoliv jeho platební povinností, již vyčerpané částky úvěru (jistina) včetně úroků prohlásit za splatné. Na účet žalované byla dne datum připsána částka ve výši 192 000 Kč. Původní věřitel žalovanou prověřil v registrech příjmení a anonymizováno. Žalovaná ale nehradila sjednané splátky řádně a včas. Původní věřitel žalované dopisem ze dne datum prohlásil okamžitou splatnost pohledávky žalované ze smlouvy číslo (o příjmení půjčce) dle č. l. 12 písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěry
a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 216 490,38 Kč. Zásilka s předmětným prohlášením byla žalované odeslána dne datum, doručována byla dne datum. Původní věřitel žalované smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku za žalovanou na právnická osoba, anonymizována dvě slova . Původní věřitel žalované oznámil žalované dopisem ze dne datum, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o příjmení půjčce číslo byla postoupena právnická osoba, anonymizována dvě slova ., IČO. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne datum. Společnost anonymizováno právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Společnost anonymizováno právnická osoba, oznámila žalované dopisem ze dne datum, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o příjmení půjčce číslo byla postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne datum. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky ve výši 248 461,98 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne datum.
14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 příjmení vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení
s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn.
33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda původní věřitel žalované dostál své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení žalobkyně neprokazovala, zda a jakým způsobem tak původní věřitel žalované učinil. Žalobkyně v řízení předložila pouze údaje získané od žalované z žádosti o poskytnutí úvěru, na které také v rámci svého vyjádření odkazovala a vyjádření původního věřitele, ohledně toho, jak byla úvěruschopnost ověřena. Původní věřitel tvrdil, že při posuzování schopnosti žalované úvěr splatit pracoval s údaji sdělenými žalovanou, a to konkrétně, že je svobodná, bydlí v pronájmu, má anonymizována tři slova, od anonymizováno rok je anonymizováno, oborem činnosti jejího podnikání je anonymizováno. Žalovaná v žádosti uvedla čistý měsíční příjem 40 000 Kč. Bylo sice tvrzeno, že před uzavřením smlouvy původní věřitel žalované prověřoval úvěruschopnost žalované na základě údajů poskytnutých žalovanou při uzavírání smlouvy a tyto hodnotil v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a s principy obezřetného úvěrování, že žalovaná dostala nabídku na základě průměrných obratů na účtu ve výši 32 477 Kč, při hodnocení úvěruschopnosti žalované byl porovnáván její příjem a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a že bylo zjištěno, že žalovaná měla v době podání žádosti další závazky, ale její kapacita splácet byla pořád dostatečná. V řízení však nebylo prokázáno, že původní věřitel žalované měl k dispozici listin y prokazující její tvrzení, jak jsou uvedeny v žádosti o úvěr, že by měl k dispozici, případně nepředložil, doklady ohledně obratů na účtu, ani nebyly předloženy údaje o ostatních závazcích žalované, které bral v potaz a ani nebyly specifikovány částky, které původní věřitel porovnával. Zároveň nebylo prokázáno, že by si původní věřitel jakkoliv ověřoval výdaje žalované či její životní náklady. Nebylo ani doloženo, že by si původní věřitel žalované prověřoval závazky žalované v insolvenčním rejstříku či evidenci exekucí atp., ač toto bylo ze strany žalobkyně tvrzeno, pouze byl doložen výpis systému původního věřitele, ohledně lustrace v systémech příjmení a anonymizováno. Žalobkyně se k těmto dokumentům ani nijak nevyjádřila a zůstala tak pouze u tvrzení, že úvěruschopnost žalované byla prověřována. Poměry žalované v době uzavření smlouvy soudu proto z výše uvedených důvodů prokázány nebyly.
22. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání a vlastní vinou se zbavila možnosti být poučena dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) o povinnosti tvrdit a prokazovat veškeré rozhodné skutečnosti. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že původní věřitel nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 , 2 ZSÚ a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť původní věřitel žalované plnil bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1 , věty třetí ZSÚ, v případě, že žalobkyně neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem.
23. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo s názvem Smlouva o rychlé půjčce uzavřené dne datum s žalovanou, zaslal téhož dne na účet žalované částku 192 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná zaplatila částku 59 162,33 Kč. Žalovaná sama v řízení nenamítala žádné jiné plnění, přičemž povinnost tvrzení a důkazní ohledně uhrazené částky leží na její straně. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení částky 132 837,67 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou a částkou, kterou žalovaná zaplatila, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši 8,25 % ročně vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , z částky 132 837,67 Kč, a to ode dne datum, t. j. ode dne následujícího po dni, kdy došlo v souladu s k doručení oznámení o zesplatnění úvěru a výzvy k zaplacení dlužné částky žalované, do zaplacení v souladu s § 1958 o. z. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu pak soud žalobu, s ohledem na výše uvedené, zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 395 Kč, přičemž tato částka představuje 10,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,38 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,62 %), když uplatněný nárok žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku činil částku 256 716,46 Kč a nárok jí přiznaný soudem činil částku 142 175,43 Kč, přičemž soud kapitalizoval požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 333 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 186 646,58 Kč sestávající z částky 8 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 360 Kč ve výši 3 855,60 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu dle advokátního tarifu za podání návrhu ve věci samé, neboť ten nebyl učiněn advokátem, ani jím nebyl podepsán a ani nebyl učiněn z jeho datové schránky zástupce. Návrh byl odeslán z datové schránky žalobkyně a podepsán byl jméno příjmení, na základě zmocnění od zástupce žalobkyně jako jejího zaměstnance, která ale není advokát, nebo advokátní koncipient. Soud tak přiznal pouze nárok na částku 300 Kč jako v případě nezastoupeného účastníka (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1202/07 ze dne datum. Byť tento nález reagoval na úpravu uvedenou v později zrušené vyhl. č. 484/2000 Sb. , jsou tyto jeho závěry dle názoru soudu plně použitelné i v případě, kdy je aplikována vyhl. č. 177/1996 Sb. ).
25. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit v souladu s Položkou 2., Bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích (dále jen„ Sazebník poplatků“), doplatek soudního poplatku, neboť elektronický platební rozkaz nebyl Okresním soudem v Šumperku vydán. Dle citovaného ustanovení je tedy žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku do výše soudního poplatku stanoveného dle Položky 1, jméno 1, písm. b) Sazebníku poplatků, celkem tedy 1 867 Kč, když 5 % z částky 186 646,58 Kč činí částku 9 333 Kč a žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku částku ve výši 7 466 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.