Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

223 C 41/2022

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 22 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 22 000 Kč od 31. 12. 2018 do 2. 3. 2020, a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 22 000 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 332 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 22 000 Kč od 31. 12. 2018 do 2. 3. 2020, a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 22 000 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 332 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 22 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 30. 10. 2017 se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně“) smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému dne 30. 10. 2017 hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 22 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem ve 14 splátkách, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná 30. 12. 2018. Žalovaný nezaplatil ničeho, žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávky, požaduje kromě dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru a smluvní úrok ve výši 15 % ročně ode dne následujícího po poskytnutí úvěru. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, byl zjištěn jeho čistý měsíční příjem, měsíční závazky, zohledněno životní minimum, byly provedeny lustrace v dostupných registrech a databázích.

2. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, soud proto podle , (dále jen,, “) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 30. 10. 2017 včetně předpisu splátek, ujednání o zpracování osobních údajů a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr. Žalobkyně svému závazku dostála a peněžní prostředky žalovanému vyplatila v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se naproti tomu zavázal úvěr vrátit ve 14 splátkách po 2 857 Kč měsíčně, první splátka byla splatná 30. 11. 2017 a každá další splátka byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Vedle jistiny se žalovaný zavázal uhradit úrok ve výši 2 118 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 580 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 5 500 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit 39 998 Kč.

5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, vzdělání má střední, bydlí v nájmu, od 16. 1. 2017 je zaměstnán u právnická osoba anonymizována dvě slova obec s tím, že není ve výpovědní době, zaměstnání mělo být ověřeno skrze výplatní pásky a pracovní smlouvu. Příjmy byly tvořené mzdou ve výši 18 978 Kč, výdaje pak náklady na bydlení a energie ve výši 8 500 Kč a náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 2 000 Kč. Použitelné měsíční zdroje činily 8 478 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena skrze občanský průkaz. Podle předložené smlouvy včetně předávacího protokolu měl žalovaný sjednaný podnájem v bytě o velikosti 2+kk v anonymizováno za cenu 8 900 Kč měsíčně, přičemž součástí této částky jsou zároveň zálohy na služby. Podnájem byl sjednán na dobu určitou od 11. 10. 2017 do 31. 10. 2018. Ze změny pracovní smlouvy bylo zjištěno, že pracovní smlouva byla prodloužena od 1. 8. 2017 na dobu neurčitou, žalovaný nastoupil do práce dne 16. 1. 2017 na pozici operátor – kabelář. Z výplatních pásek za červenec – září 2017 bylo zjištěno, že v uvedené měsíce mu byla vyplacena mzda ve výši 18 171 Kč, a 15 543 Kč.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 předložené včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl k zaplacení před podáním žaloby upomínán, zásilka mu byla odeslána dne 26. 2. 2020.

7. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě.

8. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k tomuto skutkovému závěru. Žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem, žalovaný se zavázal úvěr spolu s dalšími poplatky a úrokem vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 857 Kč, což dle tvrzení žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, neučinil, přestože byl k zaplacení vyzýván.

9. Podle , (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ,2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne

5. 3. 2020 ve věci C -679/18)

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ).

15. Právně soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečně a s odbornou péčí. Určité kroky v tomto směru činila, do formuláře zaznamenala údaje týkající se osoby žalovaného, jeho bydlení, zaměstnání, příjmů a výdajů. Následně si nechala předložit y k prokázání tvrzení, jednalo se o doložení zaměstnání a výše příjmu za období tří měsíců, a dále způsobu bydlení a výše plateb spojených s bydlením. Další kroky však především ve vztahu k ověření výdajů a celkové finanční situace nečinila. Nezjišťovala, respektive neověřovala, zda má žalovaný dluhy, případně v jaké jsou výši a zda jsou spláceny, stejně jako nezjišťovala další obvyklé životní náklady, jako jsou platby za internet, mobilní telefon apod. Ke zjištění těchto skutečností si mohla právní předchůdkyně žalobkyně nechat předložit další smlouvy, faktury, složenky, případně výpisy z účtu nebo provést lustrace v úvěrových registrech. Žádné doklady o provedení lustrací žalobkyně nepředložila, přestože tvrdila, že některé lustrace provedeny byly. Za této situace dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně nezjistila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dostatečně a především komplexně, a proto nemohla učinit relevantní závěr o tom, zda žalovaný úvěruschopný je či není. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že povinnost poskytovatelů úvěrů je zákonem stanovena nejen na ochranu spotřebitelů, ale zároveň poskytovatelů úvěrů, kteří tímto způsobem významnou měrou přispívají k ochraně svých zájmů a majetku.

17. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

18. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

19. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 22 000 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval, netvrdil, že by mu peněžní prostředky poskytnuty nebyly nebo že by určitou část uhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu o. z., bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 22 000 Kč, žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle o. z. ve spojení s  o. z. a též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s  o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne 26. 2. 2020, přičemž bylo stanoveno, že má plnit ihned. Ve smyslu o. z. byla zásilka žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 2. 3. 2020 a od následujícího dnese tudíž žalovaný dostal do prodlení.

20. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo než žalobu s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (co se týká jistiny), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 332 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).