Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 54/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Městského soudu Krems, Rakousko, který nabyl právní moci dne 24. 1. 2008, byl D. J. uznán vinným ze spáchání trestného činu převaděčství podle shora uvedených ustanovení Rakouska a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání osmnácti měsíců a k náhradě škody trestního řízení, ve smyslu trest. řádu Rakouska.

Podle zjištění soudu se odsouzený uvedené trestné činnosti dopustil tím, že dne 13. 9. 2007 napomohl na území v České republiky, konkrétně v obci D. R. , k protiprávnímu přicestování pěti ukrajinským státním příslušnicím (M. P. , L. P. , A. T. , L. P. a H. M.) a dále na území R. Tuto pomoc obviněný prováděl za účelem neoprávněného finančního obohacení, přičemž soud posuzující tento případ zároveň zjistil pachatelův úmysl opatřovat si tímto jednáním nepřetržitý zdroj příjmů.

Dále soud z předložených důkazů vyvodil, že obžalovaný D. J. výše uvedené osoby ukrajinské státní příslušnosti vyzvedl v kempu v Č. B. , odkud je převezl do obce Č. V. , nacházející se v blízkosti rakouských státních hranic. Zde převáděným osobám ukázal cestu přes „zelenou“ hranici a popsal způsob jak mohou ilegálním způsobem pěšky a nepozorovaně překročit česko-rakouskou státní hranici. Současně se s převáděnými osobami dohodl, že se s nimi opět sejde na rakouském státním území, konkrétně v obci G. D. Zde podle předchozí dohody na výše jmenované čekal se svým vozem O. O. , v této obci je naložil a všichni společně směřovali směrem na L. Na této cestě je však zadržela policie a následně obviněného zatkla. V této souvislosti bylo zjištěno, že za každou převezenou osobu měl odsouzený obdržet částku v hodnotě 100,-- Euro.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 7. 11. 2008, pod sp. zn. 2080/2008-MOT-T/5, podle , o Rejstříku trestů (dále jen „ “), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 11. 11. 2008.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený D. J. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.).

V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky povahy materiální, neboť odsouzený D. J. se svým jednáním dopustil trestné činnosti zaměřené proti obecné bezpečnosti, neboť svým jednáním vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona.

Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2008

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman