Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3000/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně S. k. v.o.s., se sídlem v , správkyně konkursní podstaty S., státního podniku v likvidaci, se sídlem v , zastoupené JUDr. I. T., advokátkou, se sídlem v , proti žalované N. H+H V., s.r.o., se sídlem v , o 31.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. srpna 2006, č.j. -75, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. srpna 2006, č.j. -75, v rozsahu, jímž byl potvrzen (v pořadí první) rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. února 2005, č.j. -60, v zamítavém výroku ve věci samé ohledně částky 31.500,- Kč se zákonným úrokem z prodlení, není přípustné podle ve znění účinném do 31. března 2005 - dále též jen „o. s. ř“ (srov. bod 3. článku II., části první, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) a ani podle již z toho důvodu, že přípustnost dovolání podle obou uvedených právních norem není dána ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000,- Kč a v obchodních věcech 50 000,- Kč, přičemž se k příslušenství pohledávky nepřihlíží [srov. ]. Pakliže v předmětném sporu šlo nepochybně o obchodní věc (spor mezi podnikateli ze smlouvy o dodání periodických publikací), dovolací soud uzavřel, že v rozsahu částky 31.500,- Kč se zákonným úrokem z prodlení se jedná ve smyslu o věc, u níž není dovolání přípustné.

Poněvadž podle nemůže být dovolání přípustné ani v rozsahu směřujícím proti zbývající části prvního výroku rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé ohledně smluvní pokuty, kterou žalobkyně uplatnila ve výši 0,5 % z dlužné částky 31.500,- Kč za každý den prodlení od 28. března 2000 do zaplacení (ve věci totiž nebylo vydáno soudem prvního stupně rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), zbývá tak posoudit, zda je proti této části potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu dovolání přípustné podle

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , větu první, ), pak při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatel v dovolání označil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je však zřejmé, že dovolatelka žádnou právní otázku zásadního významu nevymezila. Tvrdí-li, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, staví tuto kritiku na námitce, že se nejednalo o dražbu celé samostatné organizační složky podniku. Tím však ve skutečnosti nezpochybňuje právní posouzení věci, nýbrž uvedenou námitkou míří na dovolací důvod podle (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), neboť jí napadá skutková zjištění, z nichž odvolací soud dovodil závěr o tom, že předmětem dražby byla samostatná organizační složka S., státního podniku v likvidaci – závod M. V., odůvodňující aplikaci , o veřejných dražbách.

Dovolatelka tak přehlíží, že v případě přípustnosti dovolání zvažované dle se skutkový základ sporu nemůže měnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná neúplnost nebo nesprávnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž své rozhodnutí založil, není totiž žádným z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení , nýbrž může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem podle ustanovení , který však není relevantním dovolacím důvodem v případě, že přípustnost dovolání je zvažována podle ustanovení , jak tomu je v předmětné věci [srov. shodně též právní názor vyjádřený v již cit. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto].

Dovolací soud proto uzavřel, že ani dovolání v rozsahu směřujícím proti zbývající části prvního výroku rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé ohledně smluvní pokuty, kterou žalobkyně uplatnila ve výši 0,5 % z dlužné částky 31.500,- Kč za každý den prodlení od 28. března 2000 do zaplacení, není podle přípustné.

Za situace, kdy dovolatelka žádnou konkrétní právní otázku zásadního významu v dovolání nevymezuje, na řešení žádné právní otázky zásadního právního významu není napadené rozhodnutí založeno a dovolací soud neshledal z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé ohledně nárokované smluvní pokuty zásadně právně významným, a kdy ani dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve zbývajícím rozsahu, tj. proti jeho rozhodnutí o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalované však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. listopadu 2008

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu