Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
224 C 85/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení 5 775 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 175,17 Kč od 4. 4. 2021 do 6. 9. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 141,27 Kč od 6. 9. 2021 do 10. 1. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do částky 1 075 Kč zastavuje.
III. Co do částky 545 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 25% ročně z částky od 11. 1. 2022 do 13. 1. 2022 se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 528,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 175,17 Kč od 4. 4. 2021 do 6. 9. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 141,27 Kč od 6. 9. 2021 do 10. 1. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do částky 1 075 Kč zastavuje. III. Co do částky 545 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 25% ročně z částky od 11. 1. 2022 do 13. 1. 2022 se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 528,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou na žalovaném domáhala zaplacení částky 5 000 Kč jako dlužné jistiny spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 11. 1. 2022 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 175,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 141, 27 Kč od 6. 9. 2021 do 10. 1. 2022, částky ve výši 545 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky a dále smluvní pokuty ve výši 775 Kč. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 2. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 4. 3. 2021. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 6 150 Kč spolu s příslušenstvím a to do 3. 4. 2021 Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný však neuhradil dlužnou částku řádně a včas. Žalovanému byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka, žalovaný však poté neuhradil na dluh ničeho.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případně bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne 13. 9. 2021, které mu bylo zasláno dne 15. 9. 2021.
4. Ze znění smlouvy o úvěru číslo ze dne 2. 2. 2021 platné a účinné ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 4. 3. 2021 a obchodních podmínek bylo zjištěno, že původní účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne 2. 2. 2021 na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč jako spotřebitelský úvěr se splatností 60 dnů, celková částka ke splacení bez prodloužení činila 6 150 Kč, součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru. V těchto podmínkách jsou uvedeny další poplatky a smluvní pokuty.
5. Z předžalobní upomínky spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky a to do 13. 1. 2022.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18)
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z. ). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
11. V řízení ovšem bylo zjištěno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 5 000 Kč, poskytnuté peněžní prostředky však právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z., postoupena, dosud nevrátil v plné výši, to ostatně ani sám netvrdil. Za situace, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod takového jednání, soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na jeho straně.
12. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to od 14. 1. 2022. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé odeslala žalovanému dne 13. 12. 2021 s určením splatnosti dne 13. 1. 2022. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
13. Soud vyzval žalobkyni, nechť soudu doloží, jak byla ověřována úvěruschopnost žalovaného. Po této výzvě vzala zpět žalobkyně svůj nárok podáním ze dne 5. 5. 2022 2022 co do částky 1 075 Kč (představující kapitalizovaný úrok ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 775 Kč). Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby ve výroku II. zastavil. Co do zbytku nároku žalobkyně byla žaloba výrokem III. zamítnuta jako nedůvodná z důvodů shora uvedených.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 528,31 Kč, přičemž tato částka představuje 73,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 775 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.