Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 103/2022
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 13 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 3 000 Kč s příslušenstvím.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 763,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky 3 000 Kč s příslušenstvím.</b> III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 763,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 4. 2022 ve spojení s jejím doplněním ze dne 17. 5. 2022 (viz č.l. 26) se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované uhradit jí částku 13 000 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácené zařízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum byla mezi žalobkyní (původní firma žalobkyně byla právnická osoba a došlo k rozdělení této společnosti odštěpením a následné změně obchodní firmy žalobkyně) a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo. Žalobkyně poskytovala na základě této smlouvy žalované televizní vysílání prostřednictvím internetu do 30. 9. 2020, kdy byla smlouva ukončena poté, kdy žalovaná nesplnila své povinnosti řádně a včas hradit za poskytované služby odměnu. Při uzavření smlouvy převzala žalovaná do užívání 2 ks Set-top box/CA Modul, sériové číslo anonymizováno a č. anonymizováno a dále pak 2 ks přístupové karty číslo číslo jejich převzetí potvrdila podpisem na formuláři o provedení ze dne datum. Po ukončení smlouvy měla žalovaná povinnost převzatá zařízení vrátit, což neučinila, a vznikla jí tak povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení Set-top-box a 1 500 Kč za nevrácenou přístupovou kartu. Žalovaná zařízení nevrátila a neuhradila ani smluvní pokutu, a to i přes výzvu ze dne 21. 4. 2021.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně ani žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum (č.l. 9), Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV účinných od 1. 1. 2019 (č.l. 10 až 11 rub), úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud považuje za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, která je ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku spotřebitelskou smlouvou. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě citované smlouvy žalobkyně zapůjčila žalované 2 kusy zařízením set top box, jejichž sériová čísla jsou uvedena shora a 2 ks přístupové karty, jejichž sériová čísla jsou taktéž shora uvedena. Převzetí zařízení a karet žalovaná potvrdila na formuláři o převzetí (viz č.l. 9 rub). S ohledem na výzvu žalobkyně k dodatečnému zaplacení dluhu ze dne 7. 9. 2020 došlo ke dni 30. 9. 2020 k ukončení smluvního vztahu. Ve smlouvě je výslovně uvedena povinnost zařízení po ukončení smlouvy dnů vrátit pod sankcí smluvní pokuty 5 000 Kč pro každé zařízení, smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč pro případ nevrácení přístupové karty sjednána nebyla. Po ukončení smlouvy žalovaná zařízení ve lhůtě stanovené ve smlouvě nevrátila a ani i přes výzvu k zaplacení pokuty zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne 21. 4. 2021 k zaplacení nedošlo. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva, jejíž součástí bylo i ujednání o výpůjčce zařízení pro příjem signálu. Bylo přesně stanoveno, v jakém případě a v jaké lhůtě je žalovaná, pokud smlouva bude ukončena, povinna poskytnuté zařízení vrátit. Povinnost k vrácení zařízení byla utvrzena smluvní pokutou. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pouze však pro případ nevrácení koncového zařízení, nikoliv přístupové karty. Tvrzení žalobkyně, že smlouva byla ukončena nebylo žalovanou zpochybňováno stejně jako tvrzení, že zařízení nebylo vráceno ve sjednané lhůtě. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty, kterou nezaplatila. Výše smluvní pokuty za nevrácené zařízení odpovídá dle uzavřené smlouvy částce 10 000 Kč za dvě zařízení. Nárok žalobkyně je tedy v této výši oprávněný. Pokud se však týká přístupové karty, splnění povinnosti tuto kartu vrátit nebylo utvrzeno smluvní pokutou, kartu nelze navíc považovat za koncové zařízení, soud proto žalobu v tomto rozsahu (3 000 Kč za dvě karty) zamítl. Soud žalobě vyhověl též ohledně příslušenství z částky 10 000 Kč v podobě zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku, nikoliv však z částky 3 000 Kč.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 763,15 Kč, přičemž tato částka představuje 53,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,92 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 950 Kč ve výši 1 039,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.