Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4248/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Zrůsta ve věci žalobců a) V. M., a b) M. M., proti žalovaným 1) P. J., a 2) PaedDr. A. J., oběma zastoupenými advokátem, o uložení povinnosti zdržet se zásahů do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. prosince 2007, č. j. -91, ve znění usnesení ze dne 24. ledna 2008, č. j. -95, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku-Místku („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. června 2007, č. j. -60, rozhodl, že „žaloba žalobců a), b), aby žalovaní 1), 2) byli povinni zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobců spočívajících v zastiňování pozemku p. č. 914/4, prokořeňování pozemku p. č. 914/4, polehávání porostů na pletivový plot ve vlastnictví žalobců způsobených stromy a keři na pozemku p. č. 914/3 v k. ú. Ch., obec Ch., se zamítá“. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Řízení o požadavku žalobců na uložení povinnosti žalovaným zdržet se zanášení okapu hospodářské budovy na pozemku žalobců jehličím bylo zastaveno usnesením ze dne 17. května 2006, č. j. -23, na základě zpětvzetí žaloby.

Po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně, ještě před jeho písemným vyhotovením, podáním ze dne 7. června 2007 vzali žalobci žalobu zpět. Návrh odůvodnili tím, že v průběhu dvouletého soudního řízení žalovaní snížili živý plot a část vykáceli, čímž došlo k podstatnému snížení zastiňování jejich pozemku a odpadly důvody žaloby. Žalovaní se zpětvzetím nesouhlasili s tím, že zamítavé rozhodnutí soudu ve věci samé považovali za správné a chtěli, aby zůstalo v platnosti, když obtěžování žalobců zastiňováním jejich pozemku, prokořeňováním a poleháváním porostů na jejich plot nebylo shledáno „nad míru přiměřenou poměrům“.

Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 2. října 2007, č. j. -85, rozhodl podle („OSŘ“), že „zpětvzetí žaloby ze dne 7.6.2007 není účinné“. Dospěl k závěru, že nesouhlas žalovaných se zpětvzetím žaloby je podložen vážnými důvody, když vzhledem k déletrvajícím sousedským sporům mezi účastníky chtějí, aby ve věci bylo meritorně rozhodnuto.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobců usnesením ze dne 12. prosince 2007, č. j. -91, ve znění usnesení ze dne 24. ledna 2008, č. j. -95, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že „rozsudek Okresního soudu ze dne 5.6.2007 se zrušuje a řízení se zastavuje“. Znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl i o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud zkoumal, zda nesouhlas žalovaných se zpětvzetím návrhu je ve smyslu („OSŘ“) podložen vážnými důvody a takové důvody neshledal, neboť rozsudek soudu prvního stupně nezakládá žádné právní vztahy mezi účastníky ani nedeklaruje žádná práva či povinnosti účastníků do budoucnosti. Pro rozsudek byl rozhodující stav zjištěný ke dni jeho vyhlášení, kdy důvody, pro které byla žaloba podána, odpadly plněním ze strany žalovaných, což se předtím stalo i dříve a v důsledku toho bylo řízení částečně zastaveno. Zamítavé rozhodnutí nemůže nijak změnit právní postavení žalovaných vůči žalobcům.

Proti usnesení odvolacího soudu na základě jeho poučení podávají žalovaní dovolání a uplatňují dovolací důvody uvedené v a odst. 3 . Považují za nesprávný závěr odvolacího soudu, že jejich nesouhlas se zpětvzetím návrhu není podložen vážnými důvody a že k zpětvzetí žaloby došlo pro jejich chování, a rovněž nesouhlasí s uloženou povinností zaplatit náhradu nákladů řízení. Navrhují, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobci ve svém vyjádření k dovolání žalovaných uvedli, že žalobu v březnu 2005 podali důvodně. Důvodem zpětvzetí žaloby bylo chování žalovaných, neboť teprve v průběhu řízení po etapách došlo k odstranění zásahů do jejich vlastnických práv nad míru přiměřenou poměrům, a proto vzali žalobu zpět. K rozsudku soudu prvního stupně mají výhrady a z toho důvodu proti němu podali po zpětvzetí žaloby i odvolání. Naopak usnesení odvolacího soudu napadené dovoláním a jeho závěry považují za správné.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání je upravena v ustanoveních až 239 . Proti rozhodnutím, která nejsou uvedena v těchto ustanoveních, není dovolání přípustné (viz C 2458 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C.H.Beck).

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v odvolacím řízení změněno usnesení soudu prvního stupně vydané podle , by přicházela v úvahu pouze za naplnění předpokladů uvedených v (úpravu uvedenou v nelze použít, neboť se týká pouze usnesení, která odvolací soud vydal sám v průběhu odvolacího řízení, aniž by mu předcházelo usnesení soudu prvního stupně o téže otázce). Podle uvedeného ustanovení však dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu není přípustné, protože takové usnesení tam není uvedeno. Na nepřípustnosti dovolání nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení odvolacího soudu, podle kterého dovolání proti němu je přípustné. Takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).

Dovolací soud proto podle a dovolání jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaných bylo odmítnuto a žalobcům v tomto řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohli požadovat, nevznikly ( věty první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. listopadu 2008

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r.

předseda senátu