Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 40/2022

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 4 415 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 10. 2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 415 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo to elektronickým systémem prostřednictvím klientské sekce, žalovaný smlouvu podepsal připojením kódu, který mu byl zaslán prostřednictvím SMS. K uzavření smlouvy došlo poté, kdy úvěruschopnost žalovaného byla prověřena jím poskytnutými doklady o příjmech a výdajích a výpisem z databáze úvěru EUCB nebo CRIF. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které mu byly zaslány na jím uvedený účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 3 872 Kč (jistinu, poplatek ve výši 872 Kč), a to ve lhůtě do 12. 4. 2021. Žalovaný nezaplatil svůj dluh řádně a včas, nezaplatil žádnou částku. S ohledem na ustanovení čl. IX. 1. a. smlouvy pak vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 3 000 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do 10. 10. 2021 ve výši 543 Kč. Žalovaný uvedenou částku v celkové výši 3 872 Kč s příslušenstvím žalobkyni nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 24. 9. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní.

3. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané, že žalobkyně si prostřednictvím databáze EUCB prověřila, že žalovaný nebyl v této databázi nalezen a od žalovaného obdržela informace o jeho příjmech a výdajích. Dále pak žalovaný zaslal dne datum platbu z účtu bankovní účet znějícího na jeho jméno ve výši 0,10 Kč na účet žalobkyně bankovní účet a žalobkyně mu zaslala potvrzovací kód. Žalovaný pak se žalobkyní uzavřel elektronickou cestou (připojením potvrzovacího SMS kódu) smlouvu o úvěru ze dne datum, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobkyni společně s poplatkem ve výši 872 Kč do 21 dnů od poskytnutí úvěru, roční úroková sazba činila 0%, RPSN je uvedeno ve výši 1533%. V článku IX odstavec 1 písmeno a) smlouvy je obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z dlužné částky při prodlení se splácením dluhu. Žalovaný obdržel dne datum na účet č. bankovní účet, jehož byl majitelem, pod variabilní symbol částku ve výši 3 000 Kč, a to od společnosti žalobkyně. y prokazující tato tvrzení jsou založeny v CEPR spisu. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že nebyla vrácena žádná částka, žalovaný netvrdil ničeho. Dopisem ze dne 24. 9. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností původního věřitele vznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě úročného úvěru podle ust. účinného od 1. 1. 2014 ve spojení se o spotřebitelském (úročeném) úvěru, když soud se předně zabýval tím, zda smlouva o úvěru není v rozporu s právními předpisy a zda tedy není absolutně neplatným právním jednáním.

6. Soud se předně zaměřil na to, zda byla splněna povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr podle o spotřebitelském úvěru a zda vůbec došlo k uzavření smlouvy. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů, a to z nálezu Ústavního soudu sp. zn. z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. , Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C -679/18. Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení žadatelem (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Pokud pak některé informace není poskytovatel úvěru schopen zjistit (prověřit) jinak než z tvrzení spotřebitele, lze považovat za vhodné, aby byl spotřebitel v zájmu pravdivosti zjišťovaných údajů a v zájmu předcházení jejich zkreslení poskytovatelem alespoň přiměřeně poučen též o možných trestně právních následcích, tj. o tom, že pokud by uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel, mohl by se tím spotřebitel dopustit úvěrového podvodu. Je sice pravdou, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů, a tedy nelze od něj očekávat nějaké hlubší systematické až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti všech spotřebitelem poskytnutých informací. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel normy, a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele, nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření či doložení) spotřebitelem poskytnutých tvrzení. Mělo by tedy dojít k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele poskytovatelem úvěru a způsobu plnění dosavadních dluhů na základě konkrétních a v daném případě určitých skutečností plynoucích ze žadatelem uvedených údajů a předložených listin či jiných důkazů. V prvé řadě by pozornost věřitele měla směřovat ke zjištění reálných příjmů spotřebitele na jedné straně (např. z výplatních pásek či mzdových listů za delší časový úsek v závislosti na výši úvěru a délce jeho splácení) a současně jeho výdajů na straně druhé. S výdaji pak souvisí i druhá návazná oblast, a to zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů zahrnující jak zjištění dosavadního zatížení spotřebitele dalšími závazky, jejich rozsahem, výší a délkou dalšího předpokládaného splácení, tak dosavadní historií jejich plnění, zejména pokud se jedná o závazky již ve fázi vymáhání či exekuce. Z předložených dokumentů vyplývá, že si poskytovatel úvěru prověřil příjmy žalovaného a jeho případné další závazky, tento postup činil s přihlédnutím k výši poskytovaného úvěru.

7. Dále pak se soud zabýval tím, zda nebyla smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši úroku. uvádí výši poplatku, který měl žalovaný vedle jistiny ve výši 3 000 Kč zaplatit navíc 872 Kč za dobu 21 dní. Dle y předložené žalobkyní RPSN činí 1533 % ročně. Poplatek soud hodnotí jako úrok ve smyslu ust. , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním krátkodobých peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů, poplatek (úrok) je proto sjednáván za účelem generování jejího zisku a krytí nákladů. Poplatek ve výši 872 Kč odpovídá úroku ve výši 29% za 21 dní, tedy 1,38% denně a 503,7% ročně. Pokud by soud vyšel pouze z absolutní hodnoty, považoval by úrok za nepřiměřený a ujednání za neplatné. Soud však musel přihlédnout k tomu, že se jednalo o krátkodobý úvěr a nízkou částku žalovanému jako úvěr poskytnou a že se žalovaný zavázal k vrácení pevné částky 872 Kč vedle poskytnutého úvěru ve výši 3 000 Kč, a to do 21dnů od poskytnutí úvěru. Přepočet výše úroku na roční sazbu tak nelze považovat za jediné kritérium pro posouzení platnosti výše úroku, je třeba vzít v úvahu i další aspekty vztahující se ke krátkodobým úvěrům (např. výši nákladů, která je nepochybně u těchto úvěrů vyšší, výši administrativních nákladů, skutečnost, že poplatek kryje i zisk žalobkyně apod.). V podrobnostech soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. v obdobné věci. Soud tedy dospěl k závěru, že i s ohledem na výši úroku, se jedná o jednání platné.

8. Pokud se týká platnosti ujednání o smluvní pokutě, soud vyšel taktéž ze závěrů rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. a dospěl k závěru, že výše smluvní pokuty 0,1% denně odpovídá horní hranici zákonem přípustného limitu, ujednání o smluvní pokutě je oddělitelné od ostatního obsahu a lze jej tak považovat taktéž za platné ujednání.

9. Žalovanému tudíž vznikla povinnost žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu ve výši 3 000 Kč, úrok sjednaný v pevné výši 872 Kč i smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky denně, odpovídající částce 543 Kč za období od 13. 4. 2021 do 10. 10. 2021, celkem tedy částky ve výši 4 415 Kč. Soud proto žalobě ohledně takto vyčíslené jistiny vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením poskytnuté částky ve výši 3 000 Kč dne 13. 4. 2021 (12. 4. 2021 byl dohodnutý termín splatnosti), uložil mu soud dále povinnost vrátit též zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. , jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 415 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.