Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 29/2022-23
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 619 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 019 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 019 Kč za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022 ve výši 290 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal na poplatcích částky 600 Kč a na úroku z prodlení za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022 další částky 58 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu poměrné části 66,80% nákladů řízení, tedy částku 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 019 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 019 Kč za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022 ve výši 290 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal na poplatcích částky 600 Kč a na úroku z prodlení za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022 další částky 58 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu poměrné části 66,80% nákladů řízení, tedy částku 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 9. 2. 2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 3 619 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022. Tvrdil, že dne 1. 9. 2020 uzavřel jako pojistitel s žalovaným jako pojištěným pojistnou smlouvu číslo (Autopojištění Combi Plus IV), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vodidla AUDI A3 reg.zn. anonymizováno. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 717 Kč za kalendářní čtvrtletí a první pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla podle s ust. § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jako poj.odp.) ke dni 11. 12. 2020. Za období od 1. 9. 2020 do 11. 12. 2020 žalobce požaduje dlužné pojistné ve výši 3 619 Kč, přičemž v této částce jsou obsaženy i paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. Dále žalobce po žalovaném požaduje úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022, který kapitalizoval na částku 348 Kč. Žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil, ač jej o to naposledy předžalobní výzvou ze dne 25. 8. 2021 upomínal. K ústnímu jednání dne 14. 6. 2022 se žalobce po předchozí řádné omluvě nedostavil.
2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač v jeho případě nastala fikce jejího doručení do vlastních rukou vhozením do poštovní schránky na adrese žalovaného evidované v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu již dne 9. 5. 2022 (doručenka čl. 15v). K ústnímu jednání dne 14. 6. 2022 se nedostavil, ač fikce doručení předvolání k tomuto jednání nastala již 23. 5. 2022 (doručenka čl. 17v).
3. Soud proto jednal bez přítomnosti účastníků.
4. Z provedených listinných důkazů, jakož i skutkových tvrzení žalobce, soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce jako pojistitel s žalovaným jako pojistníkem uzavřeli dne 1. 9. 2020 smlouvu číslo nadepsanou "Pojistná smlouva Autopojištění Combi Plus IV ", jíž bylo jednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla AUDI A3 VIN: anonymizováno reg.zn. anonymizováno. Roční pojistné činilo 10 866 Kč a mělo být placeno čtvrtletními splátkami á 2 717 Kč. Pojištění podle pojistné smlouvy vzniklo dne 1. 9. 2020 a bylo sjednáno na dobu neurčitou. Po pojištění sjednané touto pojistnou smlouvou platily pojistné podmínky PP A CP 1. Pojistné splatné ke dni 1. 9. 2020 ve výši 2 717 Kč žalovaný neuhradil, ač jej o to žalobce opakovaně upomínal upomínkou ze dne 19. 10. 2020 a upozorňoval jej, že nebude-li uhrazeno do 10. 12. 2020, pojištění zanikne. O zániku pojištění ke dni 10. 12. 2020 pak žalobce žalovaného vyrozuměl dopisem ze dne 23. 12. 2020, přičemž jej opakovaně upomenul o zaplacení dlužného pojistného. Naposledy žalobce zastoupen svým právním zástupcem žalovaného upomínal předžalobní upomínkou ze dne 25. 8. 2021.
5. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř. ) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; (…).
6. Podle § 3 odst. 1 poj.odp.: Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) téhož zákona Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
8. Podle ust. § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o.z.“) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, která řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud posoudil nárok uplatněný žalobou a shledal jej důvodným v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení dlužného pojistného za dobu od 1. 9. 2020 do 10. 12. 2020 (102 dní), což činí částku 10 866 x 102 / 365 = 3 037 Kč. Žalobce prokázal, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu a že mu vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od 1. 9. 2020 do 10. 12. 2020, kdy dle jeho tvrzení pojištění zaniklo. Má proto nárok na pojistné ve výši 3 037 Kč, avšak požadoval pojistné pouze ve výši 3 019 Kč. Soud proto žalobě v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 3 019 Kč, vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně úroku z prodlení za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022, za kterou žalobce úrok z prodlení požadoval, kdy tento úrok ze základu 3 019 Kč činí dle výpočtu soudu částku 290 Kč.
11. Oproti tomu pokud žalobce ve své žalobě požadoval blíže nijak nespecifikované poplatky, resp. náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, je soud nucen konstatovat, že žalobce neunesl ani břemeno tvrzení stran toho, o jaké poplatky, resp. náklady se vlastně jedná a za jaké konkrétní úkony byly žalovanému vyúčtovány. Žalobce sice ke své žalobě přiložil několik listin s kopiemi upomínek, nicméně nebylo zřejmé, jaké náklady žalobce na jejich zaslání vynaložil a jak právě k částce 600 Kč dospěl. Není přitom úlohou soudu, aby z obsahu těchto předložených listin tyto rozhodné skutečnosti dovozoval, ale aby o nárocích, které žalobce jednoznačně specifikuje, rozhodoval. Lze ostatně odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28Cdo 705/2004 ze dne 30.8.2004, z nějž se podává, že "Listinnými důkazy, překládanými žalobou, lze subsidiárně "napovědět", jakým směrem žalobce v rámci skutkové podpory žaloby míří. Takto ovšem mohou tyto listin y působit pouze přiměřeně. V žádném případě nepřichází v úvahu, že by nahradily skutková tvrzení sporných stran, zejména tvrzení podstatná. Tím by byla popřena procesní odpovědnost žalobce za tvrzení všech pro rozhodnutí významných skutečností; principiálním důsledkem by tu byla negace zásady projednací.". Pokud pak právo žalobce na tyto náklady mělo vyplývat z všeobecných pojistných podmínek, nutno konstatovat, že dle pojistné smlouvy byly její součástí pojistné podmínky„ PP ACT 1/19“. Ty však žalobce ke své žalobě nepřiložil a z jím předložených„ Pojistných podmínek Autopojištění Combi Plus III 1/15“ soud žádné rozhodné skutečnosti (které žalobce ani netvrdil) nemohl mít za prokázané, protože součástí pojistné smlouvy nebyly. Pokud se pak týká předloženého sazebníku poplatků, z žádného ustanovení pojistné smlouvy nevyplývalo, že by tento sazebník byl rovněž její součástí, nehledě na to, že z něj povinnost žalovaného zaplatit poplatky právě ve výši 600 Kč nijak nevyplývala. Lze tedy shrnout, že žalobce na poplatcích, resp. nákladech spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného sice požadoval částku 600 Kč, neunesl však ani břemeno tvrzení stran toho, o jaké konkrétní poplatky se jedná. Soud proto v této části žalobu zamítl, a to včetně úroku z prodlení za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022 ve výši 58 Kč, který byl ze základu daného částkou 600 Kč počítán.
12. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Žalobce požadoval částku 3 619 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení za dobu od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022 další částku 348 Kč, celkem tedy 3 967 Kč. Soud nárok žalobce shledal důvodným pouze co do částky 3 019 Kč a co do kapitalizovaného úroku z prodlení od 12. 12. 2020 do 9. 2. 2022 ve výši 290 Kč, tedy celkem co do částky 3 309 Kč. Žalobce tedy byl úspěšný z 83,40 % a naopak z 16,60 % byl neúspěšný. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř má proto nárok na náhradu 66,80 % svých nákladů, které vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva.
13. Tyto náklady se skládají z
a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč;
b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška), sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky ve výši 2,5 x 200 Kč = 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky (když naplnění hypotézy normy ust. § 14b odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky má soud v tomto případě, na rozdíl od právního zástupce žalobkyně, za evidentní, přičemž pokud právní zástupce žalobkyně požadoval za jeden úkon právní služby částku 1 000 Kč, zjevně zapomněl, že s téměř totožně formulovanou žalobou se na zdejší soud dokonce ve stejný den obrátil i ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 20 C 42/2022 či pod sp. zn. 18 C 75/2022 );
c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky;
d) náhrady za 21 % DPH ve výši 168 Kč;
a celkem činí 1 368 Kč. Z toho 66,80 % činí 914 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
14. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. , termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
15. Bližší odůvodnění tento rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. neobsahuje.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.