Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
8 C 202/2021-25
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 26 868 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 26 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 26 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 26 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 9. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec, z něhož žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 26 867,91 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit do 14. 9. 2020. Žalovaný byl původním věřitelem lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a úvěruschopnost žalovaného byla ověřována výpočtem mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný úvěr neuhradil přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila tvrzení tak, že žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 36 000 Kč, uhradil celkem 57 012 Kč a žalovaná částka sestává z poplatků za výběry žalovaného dle uvedené smlouvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Z listin předložených žalobkyní, a to návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky z 27. 10. 2020, výzvy k úhradě z 27. 10. 2020 včetně podacího lístku, potvrzení o provedené platbě z 15. 6. a 20. 8. 2019 byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně žalovanému zaslal návrh smlouvy o revolvingovém úvěru s datem datum, dle kterého žalovaný čerpal z účtu právnická osoba peněžní prostředky v celkové výši 40 500 Kč a žalovaný se zavázal splácet tuto jistinu, navýšenou o úrok ve výši 8. 50% měsíčně v pravidelných minimálních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru do zaplacení a z čerpání uhradí poplatek ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána výpočtem mezi příjmy a deklarovanými výdaji, které nebyly blíže specifikovány, a nebylo předloženo nic k tomuto zkoumání. Dopisem ze dne 27. 10. 2020 mu bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má být uhrazena do tří dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena téhož dne.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 40 500 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet výpočtem mezi doložitelnými příjmy a pouze deklarovanými výdaji a lustrací z veřejně dostupných databází. Protože její právní předchůdce před uzavřením smlouvy neověřoval výdaje žalovaného, nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 500 Kč a žalovaný vrátil dosud 57 012 Kč. Proto žalobkyni nic nedluží a soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
10. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly v souvislosti s tímto řízením žádné náklady, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.