Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
46 C 47/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 71 482 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 27 159 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 159 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 44 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 482 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 323 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 27 159 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 159 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 44 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 482 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 323 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 71 482 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 842 Kč od datum do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní (do datum vystupující pod obchodní firmou právnická osoba) a žalovanou dne datum distančně prostřednictvím elektronických prostředků a rovněž dne datum v listinné podobě. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 41 900 Kč vždy bankovním převodem na účet sdělený žalovanou ve smlouvě č. bankovní účet, a sice dne datum částka 5 000 Kč a dále 5 000 Kč, dne datum částka 4 000 Kč, dne datum částka 6 000 Kč, dne datum částka 7 000 Kč, dne datum částka 3 500 Kč, dne datum částka 4 000 Kč, dne datum částka 5 000 Kč a dne datum částka 2 400 Kč. Dále byl v bodu 5.1 smlouvu sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který celkem činí 8 380 Kč. V bodu 6.1 smlouvy byl sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně z poskytnutých peněžních prostředků, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k jejich čerpání, až do jejich vrácení. Pro případ zesplatnění celého dluhu byla v bodu 6.5 smlouvy sjednána výši úroku 15 % ročně z poskytnutých peněžních prostředků namísto 20 % měsíčně. Od dubna 2020 pak žalobkyně tento úrok požadovala ve výši 8 % ročně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stal součástí jistiny dluhu a celkem činil 35 580 Kč, a sice za měsíc listopad 2020 částku 2 353 Kč, za měsíc prosinec 2020 částku 3 845 Kč, za měsíc leden 2021 částku 6 888 Kč, za měsíc únor 2021 částku 7 340 Kč, za měsíc březen 2021 částku 11 457 Kč, za měsíc duben 2021 částku 891 Kč, za měsíc květen 2021 částku 933 Kč, za měsíc červen 2021 částku 915 Kč a za měsíc červenec 2021 částku 958 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 363 Kč dle bodu 6.3 smlouvy sjednanou pro případ prodlení dluhu, a sice ve výši 121 Kč za první tři měsíce prodlení. Žalovaná byla povinna splácet měsíčně splátku ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Z důvodů prodlení žalované se splácením úvěru po dobu delší než dva měsíce se stal celý dluh splatným a žalované se ode dne datum dostala do prodlení. Do podání žaloby žalovaná uhradila 14 741 Kč s tím, že tato částka byla použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: smluvní pokuta, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru, jistinu úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo bylo zjištěno, že smlouva byla ze strany žalobkyně podepsána dne datum a ze strany žalované dne datum a navazovala na smlouvu o uživatelském účtu. Žalovaná uvedla číslo bankovního účtu bankovní účet. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout na požádání žalované peněžní prostředky v celkové výši úvěrového limitu 50 000 Kč. Výše prvního čerpání byla stanovena na částku nejvýše 5 000 Kč. Úvěr byl čerpán žádostí prostřednictvím SMS zprávy. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše byla stanovena 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalobkyně. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni poplatky a úrok.
5. Z výpisů z účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba, za období od datum do datum byla zjištěna data a celková částka peněžních prostředků poskytnutých žalované na účet č. bankovní účet, a sice ve výši 41 900 Kč.
6. Z kopie číslo obč. průkazu byla zjištěna totožnost žalované.
7. Z výpisů k revolvingovému úvěru číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum a číslo ze dne datum byla zjištěna celková částka, kterou žalovaná zaplatila za období od datum do datum, a sice 14 741 Kč, z toho v měsíci listopadu 2020 částku 3 630 Kč, v měsíci prosinci 2020 částku 4 128 Kč a v měsíci lednu 2021 částku 7 253 Kč.
8. Z žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne datum a z výplatních pásek bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z žalovanou deklarovaného měsíčního (hrubého) příjmu ve výši 21 000 Kč, současně doloženého čistého příjmu u zaměstnavatele právnická osoba, za měsíc prosinec 2019 ve výši 17 001 Kč a za měsíc září 2020 ve výši 18 635 Kč. Žalovaná uvedla, že žije ve vlastním bytě s další osobou, na obživu vynaloží 1 000 Kč, na bydlení 2 631 Kč, na ostatní náklady pak 8 131 Kč. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně kontrolovala dostupné informace v obchodním rejstříku, v živnostenském rejstříku, v insolvenčním rejstříku, v administrativním registru ekonomických subjektů, v centrální evidenci exekucí, v katastru nemovitostí a vycházela dále z výdajů žalované odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ.
9. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalované byla zaslána výzva k úhradě dluhu a byla upozorněna možnost vymáhání dluhu soudní cestou pro případ, že dluh nebude uhrazen v době splatnosti, tj. do datum.
10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:
Žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované postupně na její požádání poskytla částku v celkové výši 41 900 Kč, a sice dne datum částka 5 000 Kč a dále 5 000 Kč, dne datum částka 4 000 Kč, dne datum částka 6 000 Kč, dne datum částka 7 000 Kč, dne datum částka 3 500 Kč, dne datum částka 4 000 Kč, dne datum částka 5 000 Kč a dne datum částka 2 400 Kč bezhotovostním převodem. Žalovaná však žalobkyni uhradila pouze první tři splátky v celkové výši 14 741 Kč, z toho v měsíci listopadu 2020 částku 3 630 Kč, v měsíci prosinci 2020 částku 4 128 Kč a v měsíci lednu 2021 částku 7 253 Kč. Žalobkyně proto v souladu s bodem 6.5 smlouvy prohlásila celý dluh za splatný ke dni datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do datum a upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu.
11. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), kdy podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne datum ve věci C číslo účastníků příjmení právnická osoba GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
17. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z žalovanou tvrzeného měsíčního (hrubého) příjmu ve výši 21 000 Kč za současného ověření čistého příjmu ze dvou doložených výplatních pásek žalované od zaměstnavatele právnická osoba Výplatní pásky však byly doloženy za nesouvisející období ve vztahu k datu uzavření smlouvy. Výplatní páska za měsíc prosinec 2019 sice časově předcházela žádosti žalované a následnému návrhu smlouvy z měsíce ledna 2020. Samotná smlouva však byla žalovanou podepsána až o šest měsíců později dne datum a k tomuto období nebyl příjem žalované nikterak zkoumán ani doložen. Výplatní páska za období měsíce září 2020 je pak s ohledem na uvedené datum podpisu smlouvy pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, které má předcházet samotnému poskytnutí finančních prostředků, nerelevantní. Pokud jde o výdaje žalované, ty žalobkyně odhadovala pouze na základě historických dat z ČSÚ, aniž by měla doloženo, kde žalovaná skutečně žije a s jakými měsíčními náklady a spokojila se s její odpovědí„ vlastní byt“ a náklady deklarovanými. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň příjmy a výdaje podstatné, k čemuž v daném případě vůbec nedošlo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalované, aby mohla řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr, což se ukázalo záhy, když žalovaná na svůj závazek přestala splácet. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy.
18. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z. ) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 27 159 Kč (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o.z. ve spojení s § 1958 o.z. , přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení pak soud přiznal ve výši požadované ze strany žalobkyně a ode dne následujícího po datu stanoveném v předžalobní upomínce jako datu pro úhradu dluhu, jelikož dřívější doručení výzvy k úhradě dluhu nebylo prokázáno. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalované, která byla v převážné části úspěšná, žádné náklady nevznikly.
20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.