Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
015775B3B0F09C8CC1257A4E006A8AB7.html
HTML · 11.13 KB
No categories available
28 Cdo 3821/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a) J. B., a b) J. B., zastoupených advokátkou, proti žalovaným 1) České republice – M. s., a 2) České republice – Ú. p. z. s. v. v. m., o 300.000.000,- USD, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 23 C 124/2005 , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. dubna 2008, č. j. 23 Co 112/2008 -175, takto:
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 30. 4. 2008, č. j. 23 Co 112/2008 -175, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 1. 2008, č. j. 23 C 124/2005 -166, jímž okresní soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Žalobci podali proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. Namítají, že je dán dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. , jehož prostřednictvím lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání uvádějí argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a domáhají se zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníky řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé /písm. a)/, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně, kterým soud I. stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil /písm. b)/, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam /písm. c)/.
Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je sice usnesením, jímž se řízení končí, není však usnesením „ve věci samé“. Přípustnost dovolání nezakládají ani ustanovení § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. S ohledem na ustanovení § 241b odst. 2 , část věty za středníkem, o. s. ř. o. s. ř. se dovolací soud blíže nezabýval žádostí žalobců o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Jak vyplývá ze shora uvedeného, dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 , věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 , věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobci nemají na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. listopadu 2008
JUDr. Josef R a k o v s k ý
předseda senátu