Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3741/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud odmítl odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 12. 4. 2007, č. j. -4, kterým soud nařídil podle rozhodčího nálezu vydaného JUDr. E. V. ze dne 15. 1. 2007, č. j. Va-47-46/2006-13, k vymožení pohledávky ve výši 51.260,- Kč s 6 % úroky z prodlení od 17. 10. 2006 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení ve výši 1.600,- Kč a nákladů exekuce, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. M. T., soudního exekutora. Odvolací soud konstatoval, že zdravotní stav povinného či jeho přesvědčení o tom, že vše zaplatil, nejsou způsobilými odvolacími důvody dle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále jen „“). Skutečnost, že bylo plněno, může být pouze důvodem pro zastavení exekuce.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vadu spatřuje ve skutečnosti, že ačkoli bylo podání povinného nazváno odvoláním, obsahovalo i návrh na zastavení exekuce, o kterém nebylo usnesením rozhodnuto. Má za to, že pro odmítnutí odvolání nebyly zákonné důvody a cítí se zkrácen na svých právech, neboť odvolací soud podání neposoudil podle jeho obsahu. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Usnesení, kterým odvolací soud odmítl podle , věty druhé, odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci, proto, že – na rozdíl od jiných skutečností – neobsahovalo „skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce,“ je rozhodnutím ve věci samé; z hlediska materiálního jde vlastně o potvrzení usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, ). Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Z výše uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání podle nejsou s to založit námitky podřaditelné důvodu podle (vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), kterýžto dovolatel uplatňuje.

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle , Nejvyšší soud dovolání odmítl (, věta první, ).

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. listopadu 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu