Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2900/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobce Ch. C., bytem, zastoupeného Mgr. E. T., advokátkou se sídlem v , proti žalované K. b., a.s., se sídlem v , o zaplacení částky 1, 898.254,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o žalobcově dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2007, č.j. -86, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobcovo dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze v záhlaví označeném, jímž byl v celém rozsahu potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. září 2006, č. j. -51, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 30. září 2006 pod č. j. -56, jímž byla zamítnuta žaloba o náhradu škody ve výši 1,898.254,50 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle , neboť podmínky tohoto ustanovení v dané věci nebyly splněny (odvolacím soudem bylo potvrzeno v pořadí prvé rozhodnutí ve věci), a není přípustné ani podle , neboť dovolací soud neshledal, že by napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé mohl mít po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolací soud nesdílí názor dovolatele, že by otázku nakládání s běžným účtem na základě plné moci udělené majitelem účtu třetí osobě dle § 709 odst. 3 věta prvá a druhá obchodního zákoníku a za podmínek stanovených smlouvou o běžném účtu (§ 710 odst. 2 obchodního zákoníku) odvolací soud řešil v rozporu s hmotným právem. V rozporu s ním, konkrétně s ustanovením § 266 odst. 1 obchodního zákoníku, není ani závěr o rozsahu zmocnění uděleného majitelem účtu třetí osobě, a to vzhledem ke skutkovému stavu tak, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů. A konečně není v daných souvislostech v rozporu s hmotným právem ani závěr o tom, že banka neporušila svoji povinnost ze závazkového vztahu a že neexistuje příčinná souvislost mezi jednáním banky a vzniklou škodou, a že proto nejsou dány podmínky odpovědnosti za škodu podle § 373 obchodního zákoníku.

Dovolatelovou námitkou, že odvolací soud zatížil řízení vadou, protože se nezabýval tvrzeními a důkazy o tom, že žalovaná porušila svoji povinnost profesní odpovědnosti, zvýšené opatrnosti a odborné péče, které pro ni vyplývají jednak ze zákona o bankách, jednak z běžných obchodních zvyklostí, které se v daném oboru uplatňují a které žalobce jako klient banky mohl oprávněně očekávat, dovolací soud není oprávněn se zabývat. K vadám řízení může totiž dovolací soud přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné a vady řízení (nejde-li o zmatečnosti) mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ).

Dovolací soud, jak z uvedeného plyne, neshledal existenci podmínek daných ustanovením , ani jiných okolností, z nichž by, s přihlédnutím k obsahu dovolacích námitek, bylo možno zásadní právní význam napadeného rozhodnutí dovodit.

Dovolání podle není přípustné, Nejvyšší soud je proto dle věta první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a s přihlédnutím ke skutečnosti, že úspěšné žalované v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nevznikly ( věta druhá , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. listopadu 2008

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu