Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 34/2022-26
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 9,90 % ročně z částky
částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 9,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, úrokem 9,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky
částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela se žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru anonymizována dvě slova č. anonymizováno dne datum. Žalovaný byl zároveň seznámen s Podmínkami poskytování hotovostních úvěrů v mBank VOP pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Sazebníkem bankovních poplatků v mBank, což stvrdil svým podpisem. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného. Zadáním autorizačního kódu žalovaný potvrdil svůj souhlas s uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru. Dle Smlouvy výše jistiny úvěru činila částka a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou 60 měsíčních splátek ve výši částka měsíčně, splatných vždy k 17. dni v měsíci. Dle odst. 5.1. Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 9,90 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a poplatky účtované dle Smlouvy a stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od Smlouvy, pokud byl žalovaný v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Podmínky smlouvy žalovaný nesplnil a došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2020, leden a únor 2021. Vzhledem k situaci využila žalobkyně svého práva a odstoupila od Smlouvy, a to dopisem ze dne datum, čímž se stal celý dluh splatným. Žalovaný tak nadále dluží na jistině částku částka, poplatky ve výši částka, dále neuhrazený úrok dle Smlouvy z jednotlivých anuitních splátek ve výši částka a neuhrazený úrok z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti za období zkapitalizovaný ke dni datum ve výši částka, spolu s úrokem ve výši 9,90 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy. Podáním ze dne
datum žalobkyně žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když uvedla, že nahlížela do bankovních i nebankovních registrů s negativním nálezem, příjem žalovaného vyplýval z účtu žalovaného ve výši částka u právnická osoba s.r.o., žalovaný neměl vyživovací povinnost a náklady na bydlení byly počítány koeficientem nákladů na bydlení v daném regionu; žalobkyně přihlédla také k další splátce úvěru ve výši částka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Mezi společností název žalobkyně (jako úvěrujícím) a žalovaným (jako úvěrovaným), byla dne datum uzavřena smlouva o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno bankovní účet, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit a zaplatit úroky a další příslušenství úvěru nejpozději do datum, a to ve 60-ti měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, splatných vždy k 17. dni v měsíci. Dle odst. 5.1. Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 9,90 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a podle čl. 3 také poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony žalobkyně uvedené v aktuálně platném Sazebníku (Ze smlouvy o úvěru ze dne datum). Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši částka dne datum a za období od datum do datum zaplatil žalovaný žalobkyni celkem částku částka. Žalovaný neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2020, leden a únor 2021 (z historie úvěru). Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s plněním uvedených dlužných splátek, vyzvala jej žalobkyně, aby zaplatil dlužnou pohledávku ve výši částka s tím, že pokud tak neučiní do sedmi dnů, nechť žalovaný považuje tuto výzvu za odstoupení od Smlouvy; výzva ze dne datum byla odeslána žalovanému dne datum (z výzvy ze dne datum a z obálky dopisu datum). Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum, která mu byla žalobkyní odeslána dne (z výzvy ze dne datum, z poštovního podacího archu).
4. Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy o úvěru, pak podle žádosti o úvěr žalovaný uvedl příjem ve výši částka, podle výpisu z bankovního účtu žalovaného, byl žalovaný nejpozději od datum v neustálém debetu na účtu, který ke dni
datum dosahoval výše částka, když dne datum mu byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši částka a dne datum úvěr ve výši částka; v tento okamžik byl debet na účtu žalovaného částka. Podle záznamů banky byl příjem žalovaného za poslední tři měsíce ve výši částka; výše posledního příjmu žalovaného dle jeho výpisu z účtu před poskytnutím předmětného úvěru byla částka (od společnosti právnická osoba; od společnosti právnická osoba obdržel žalovaný příjem naposledy dne datum a následně až do datum dostával žalovaný peníze na účet od anonymizováno – anonymizována dvě slova obec, a od datum od právnická osoba). Podle výpisu dluhů žalovaného, tento neměl v době sjednávání úvěru žádné nezaplacené závazky.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne
datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. ; soud zde poznamenává, že na projednávanou věc se nevztahuje ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o omezení působnosti, a to vzhledem k tomu, že dodatkem úvěrové smlouvy byl mezi smluvními stranami sjednán„ poplatek“ za prodloužení splatnosti. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018 ).
12. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
13. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila žádost o poskytnutí úvěru, z níž vyplývá, že příjem žalovaného ze zaměstnání měl činit částka, přičemž však výše mzdy žalovaného před poskytnutím úvěru činila částka (od společnosti právnická osoba), přičemž je třeba uvést, že žalovaný poprvé obdržel mzdu od této společnosti dne datum, předtím měl příjem pouze z úřadu práce. Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že prověřila příjem žalovaného u společnosti právnická osoba z výpisu z účtu žalovaného, pak z tohoto výpisu je zřejmé, že v uvedené společnosti pracoval žalovaný naposledy cca rok před poskytnutím úvěru, a u společnosti právnická osoba teprve půl roku před poskytnutím úvěru, když za toto období měl žalovaný zároveň debet na svém účtu ve výši až částka. Ze vzrůstající tendence debetu žalovaného, kompenzovaného toliko částečně úvěrem ze dne datum ve výši částka a bezprostředně poté předmětným úvěrem ze dne datum ve výši částka, žalobkyně zjevně nevyvodila žádný závěr, ačkoliv z těchto skutečností nutně muselo být zřejmé, že žalovaný svůj dluh (na debetu) nezvládá platit; žalobkyně si za této situace ani neověřila u zaměstnavatele žalovaného, na jakou dobu má uzavřenu pracovní smlouvu. Zároveň je ze žádosti o úvěr (a ostatně i ze samotných žalobních tvrzení) zřejmé, že žalobkyně se nijak nezabývala byť jen tvrzením výdajů ze strany žalovaného, natož pak jejich doložením (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO apod.). Pokud se tedy úvěrující společnost spokojila s výstupy z výpisu z bankovního účtu, které navíc zkoumala zcela povrchně (jinak by zaznamenala, že žalovaný byl u společnosti právnická osoba zaměstnán cca rok před uzavřením smlouvy o úvěru a následně pobíral dávky od úřadu práce, a především by nutně musela zaznamenat vzrůstající debet na účtu žalovaného řešený prostřednictvím úvěrů ve velmi krátkém časovém sledu za sebou), aniž by také jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného, má soud za to, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle ust. § 1879 o.z. postoupena, nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ .
15. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. V předmětné věci žalovaný uhradil žalobkyni anonymizována dvě slova Kč, a tedy částkou bezdůvodného obohacení je částka částka (částka – částka). Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení od datum do zaplacení (výzvu k plnění ze dne datum odeslala žalobkyně žalovanému dne datum, přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalovanému doručena třetí pracovní den, tedy datum), lhůta k plnění dle výzvy přitom byla sedmi denní a její konec připadl na datum, což byl poslední den splatnosti; den následující je tak prvním dnem prodlení žalovaného) podle § 1970 občanského zákoníku , ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části posuzovaného nároku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce částka. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Náklady žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a režijní paušál za podání ze dne datum, když výzva soudu předcházející tomuto podání směřovala především k doplnění důkazů (nikoliv tvrzení), a i kdyby směřovala k doplnění tvrzení o úvěruschopnosti žalované, má soud za to, že lze po žalobkyni, která je zastoupena advokátem, oprávněně požadovat, aby již samotný návrh na zahájení řízení dostatečně určitá tvrzení v uvedeném směru obsahoval a nebyl doplňován až na výzvu soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze toto rozhodnutí vykonat.