Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 1/2022-19
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení částky 15 638,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 638,85 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 220,38 Kč, úrok 21,99 % ročně z částky 13 838,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 838,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 638,85 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 220,38 Kč, úrok 21,99 % ročně z částky 13 838,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 838,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 30. 8. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 15 638,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“), dne 14. 3. 2019 uzavřela se žalovanou Smlouvu o Bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky kontokorentního úvěru, Produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, Úrokový lístek a Sazebník poplatků. Na základě této Smlouvy se původní věřitel zavázal žalované založit a vést bankovní účet č. bankovní účet. K uvedenému účtu se původní věřitel zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr anonymizováno, kterým žalované povolil čerpání peněžních prostředků až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržet ulice kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený úvěrový limit. Žalovaná své povinnosti porušila překročením úvěrového limitu a tím, že poskytnutý kontokorentní úvěr nesplácela řádně a včas. V důsledku toho původní věřitel dne 2. 9. 2019 převedl aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 13 838,85 Kč na nový účet č. bankovní účet, za účelem jeho uhrazení žalovanou v pravidelných splátkách. Žalovaná však ani přesto na svůj dluh vůči původnímu věřiteli nezaplatila ničeho, a proto původní věřitel dopisem ze dne 6. 1. 2020 zaslaným žalované úvěr zesplatnil. Následně původní věřitel svoji pohledávku za žalovanou postoupil žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. Žalobce nyní po žalované nárokuje dlužnou jistinu kontokorentního úvěru ve výši 13 838,85 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 13 838,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 1 220,38 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 838,85 Kč od 29. 1. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovanou soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaná se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. do tzv. fikcí doručení nastalou dne 24. 1. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Soud učinil následující skutková zjištění. Původní věřitel se žalovanou dne 25. 6. 2008 uzavřeli Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na jejímž základě původní věřitel pro žalovanou vedl bankovní účet č. bankovní účet.
5. Dle Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřené dne 25. 6. 2008, které byly stranami podepsány dne 14. 3. 2019, původní věřitel poskytl ode dne 29. 8. 2011 žalované k jejím bankovnímu účtu č. bankovní účet kontokorentní úvěr anonymizováno. Povolený úvěrový limit činil 10 000 Kč, Minimální měsíční kreditní příjem byl stanoven na 50 % Povoleného limitu. Úroková sazba byla stanovena na 21,99 % ročně.
6. Dle výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet ze dne 25. 1. 2021 činila výše vyčerpané jistiny úvěru částku 13 838,85 Kč, výše splatného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru částku 1 220,38 Kč a výše splatných smluvních poplatků činila 1 800 Kč.
7. Dne 21. 1. 2021 uzavřela banka se žalobcem Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí je Příloha číslo v níž je mezi postupovanými pohledávkami původního věřitele uvedena i pohledávka za žalovanou, a na jejímž základě původnímu věřiteli svoji pohledávku za žalovanou postoupila žalobci. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dopisem původního věřitele ze dne 2. 2. 2021, který byl žalované zaslán doporučeně dne 4. 2. 2021, jak plyne z poštovního podacího archu.
8. Dopisem ze dne 23. 2. 2021 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost uplatnění nároku v soudním řízení. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 24. 2. 2021 na obě žalobci známé adresy žalované (viz poštovní podací arch).
9. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že původní věřitel se žalovaným uzavřeli Smlouvu o Bankovních produktech a službách č. bankovní účet, jejíž obsah byl dodatečně určen Dispozicemi ke smlouvě o bankovních ze dne 14. 3. 2019. Dle Dispozic byla k účtu pro žalovanou sjednána možnost čerpání kontokorentního úvěru anonymizováno až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, úroková sazba činila 21,99 % ročně z aktuálně čerpané částky úvěru, s tím, že žalovaná byla povinna udržovat minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % úvěrového limitu, tj. v částce 5 000 Kč. Žalovaná na kontokorentním úvěru vyčerpala celkem částku 13 838,85 Kč, jak plyne z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet, dále byla žalovaná povinna původnímu věřiteli zaplatit 1 800 Kč na smluvních poplatcích. Žalovaná nicméně poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, v důsledku čehož původní věřitel svou pohledávku předčasně zesplatnil. Následně původní věřitel svou pohledávku za žalovanou postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2021 žalobci, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna doporučeným dopisem ze dne 4. 2. 2021. Žalobce následně dne 24. 2. 2021 doporučeně odeslal žalované též předžalobní výzvu k plnění.
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
13. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
14. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
16. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Soud věc na základě zjištěného skutkového stavu po právní stránce posoudil následovně. Aktivní věcná legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobcem, na jejímž základě původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným včetně příslušenství žalobci, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena (§ 1879, § 1880 a § 1882 odst. 1 o. z.). Původní věřitel se žalovanou mezi sebou sjednali smlouvu o účtu, jejíž součástí bylo ujednání o poskytnutí kontokorentního úvěru žalované. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byly nároky plynoucí výhradně z poskytnutého kontokorentního úvěru, soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, upravujících smlouvu o úvěru a podmínky jejího uzavření. Ve Smlouvě byl ujednán též způsob a doba vrácení poskytnutých peněžních prostředku formou pravidelných měsíčních splátek ve smyslu § 2399 odst. 1 o. z. Část obsahu smlouvy byla určena obchodními podmínkami (Dispozice ke Smlouvě) podle § 1751 odst. 1 o. z. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o účtu, jejíž součástí bylo též ujednání o poskytnutí kontokorentního úvěru ke zřizovanému bankovnímu účtu, jakož i poskytnutí úvěru žalované, která měla poskytnuté peněžní prostředky v ujednané lhůtě vrátit. Žalovaná tyto předložené listin y nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo tedy na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008 ). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala.
18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplnila svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalované je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobcem uplatněný nárok je po právu, a proto podané žalobě vyhověl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady tvoří 800 Kč soudní poplatek, 900 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 300 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 252 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ).
21. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s pouze minimálními odlišnostmi ve skutkových tvrzeních a právní argumentaci oproti dalším žalobním návrhům činěným žalobcem u nadepsaného soudu. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.
22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, a to prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.