Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3983/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2007, č.j. -170, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 1. 2006, č.j. -132, v části výroku ve věci samé (o zamítnutí žaloby „ohledně částky 58.977,50 Kč s úrokem z prodlení od 1. 10. 1997 a od 1. 11. 1997 do zaplacení“), není přípustné podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení ; napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení , neboť v dovolání byl uplatněn, jak vyplývá z jeho obsahu ( ), dovolací důvod podle ustanovení [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto] a dovolatelkou označenou právní otázku vyřešily soudy v souladu s hmotným právem.

Žalobkyně totiž v dovolání podrobuje kritice skutková zjištění odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), z nichž napadený rozsudek vychází (že i po organizační změně v polovině roku 1997 jí žalovaná v souladu s pracovní smlouvou přidělovala práce, které plně korespondovaly se sjednaným druhem práce „systémový specialista“), nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy a předkládá vlastní skutkový závěr (že se „mohlo jednat pouze o práci, kterou měl v pracovní náplni jiný zaměstnanec“), na kterém pak buduje i své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci – že, nebyla-li jí přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou, nebyla povinna konat pro zaměstnavatele práci a nemohla být proto povinna dodržovat pracovní dobu, tedy ani povinna chodit do práce. Přehlíží přitom, že – jak vyplývá z ustanovení § 35 odst. 1 písm. a) zák. práce (ve znění do 31. 12. 2006) – zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy bez ohledu na to, zda tato práce jinak (např. podle „Systemizace pracovních míst“) má být vykonávána jiným zaměstnancem.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. října 2008

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu