Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
22 C 89/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 107 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 3 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 303,29 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit částku 840 Kč, částku 434 Kč, částku 1 107 Kč, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 171 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 3 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 303,29 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit částku 840 Kč, částku 434 Kč, částku 1 107 Kč, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 171 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě finanční částky s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou (společností s ručením omezeným), sídlem na území České republiky. Dne 25. 4. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 25. 4. 2020, nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, dle níž právnická osoba poskytla žalovanému úvěr 3 000 Kč. Žalovaný se, viz tučně tištěný text na první straně smlouvy,„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal vrátit částku 3 690 Kč s příslušenstvím do 27. 5. 2020 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu, 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech. Při dokončení žádosti obdržel předsmluvní informace o půjčce, kde byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka 3 000 Kč. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil Všeobecné obchodní podmínky, součástí Souhlas se zpracováním osobních údajů, Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS, text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty zaslány žalovanému na e-mail v žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný, spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný neplnil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy, dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů s upomínáním, především odeslání písemných upomínek. Pohledávka za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek z 11. 6. 2021, účinností 14. 6. 2021 převedena na žalobce, změna v osobě věřitele žalovanému oznámena přípisem z 25. 6. 2021. Z uvedeného dovozuje žalobkyně aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4 947 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 3 000 Kč, nesplaceného úroku 690 Kč, nesplacené smluvní pokuty 1 107 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání 150 Kč, kdy žalobkyně na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč bez ohledu, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek při prodlení žalovaného, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku 50 Kč. Poplatky byly postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Ve smlouvě, právní základ žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, žalobkyně postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se skládá z nesplaceného úroku 690 Kč, neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání 150 Kč = 840 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 303,29 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, 28. 5. 2020 - 1. 6. 2021, základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky 3 000 Kč. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, od 15. 6. 2021 z jistiny 3 000 Kč. Nad rámec uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 434 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobkyně uvádí, že vyvíjel snahu řešit záležitost mimosoudně, v dopise z 7. 7. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl informován, že v případě nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (poslední strana dopisu), odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou žalobního návrhu je i dokument„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“, obsahující výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje uvedený ceník. V rámci žalobního návrhu žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, z důvodu přiměřenosti a účelnosti. Nárokuje náklady mimosoudního vymáhání pohledávky celkem 434 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, odeslaný doporučený dopis v počtu 0, odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0, cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 2. Kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou návrhu, žalobkyně může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby z 9. 11. 2021 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu ). Žalovaný porušil povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek z 11. 6. 2021 s účinností k 14. 6. 2021, 1 107 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu 1 107 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 28. 5. 2020 z dlužné jistiny pohledávky 3 000 Kč do 1. 6. 2021 Smluvní pokuta je požadována dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 25. 4. 2020 smlouvu o úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 3 000 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru byla dne 27. 5. 2020 Celkem k úhradě byla částka 3 690 Kč. Úroková sazba činila 279,83 % p. a., RPSN činila 1 141,20 %. Délka splatnosti činila 30 dnů. Způsob poskytnutí úvěru na účet č. bankovní účet. Pro smluvní vztah platí Obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (anonymizováno rok číslo). /smlouva o úvěru na č1. 44 – 45 spisu, obchodní podmínky na čl. 46 – 53 spisu/
7. Dle výpisu z účtu číslo byla dne 27. 4. 2020 poukázána částka 3 000 Kč na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, s poznámkou„ PUJCKA OD anonymizováno C. číslo“. /výpis z účtu na čl. 18 spisu/
8. právnická osoba adresovala žalovanému dopisem ze dne 10. 6. 2020 Upomínku, dopisem ze dne 27. 6. 2020 Opakovanou výzvu k úhradě a dopisem ze dne 8. 7. 2020 Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu. /dopis na čl. 56, 57, 42 spisu/
9. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely ke dni 11. 6. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek. Listin Listina označená anonymizováno číslo obsahuje specifikaci pohledávky žalovaného. K sp. zn. anonymizováno číslo byl proveden Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne 1. 9. 2021, 24. 11. 2021. Dne 17. 6. 2021 vystavila společnost právnická osoba potvrzení o obdržení platby za prodané portfolio. /smlouva o postoupení pohledávek na čl. 24 – 39 spisu, specifikace pohledávky na čl. 43 spisu, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na čl. 55 spisu, potvrzení o přijetí platby na čl. 23 spisu/ Žalovanému bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 25. 6. 2021 /dopis na čl. 21 spisu, podací arch na čl. 40 spisu/ Žalobkyní byl žalované adresován dopis ze dne 7. 7. 2021 obsahující oznámení, že žalobkyně se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 majitelem pohledávky vzniklé u společnosti právnická osoba na základě smlouvy číslo kdy obsahem dopisu byla i výzva k plnění. /dopis na čl. 20 spisu/
10. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 9. 11. 2021, právním zástupcem žalobkyně Výzva před podáním žaloby. /dopis na čl. 22 spisu, podací arch na čl. 41 spisu/
11. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
12. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 25. 4. 2020 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byla částka 3 000 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru 27. 5. 2020, délka splatnosti 30 dnů. Celkem k úhradě byla částka 3 690 Kč. Úroková sazba činila 279,83 % p. a., RPSN činila 1 141,20 %. Způsob poskytnutí úvěru na účet č. bankovní účet. Dle výpisu z účtu číslo byla dne 27. 4. 2020 poukázána částka 3 000 Kč na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, s poznámkou„ PUJCKA OD anonymizováno C. číslo“. právnická osoba adresovala žalovanému dopisem ze dne 10. 6. 2020 Upomínku, dopisem ze dne 27. 6. 2020 Opakovanou výzvu k úhradě a dopisem ze dne 8. 7. 2020 Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely ke dni 11. 6. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek. Listin Listina označená anonymizováno číslo obsahuje specifikaci pohledávky žalovaného. Žalovanému bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 25. 6. 2021. Žalobkyní byl žalované adresován dopis ze dne 7. 7. 2021 obsahující oznámení, že žalobkyně se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 majitelem pohledávky vzniklé u společnosti právnická osoba na základě smlouvy číslo kdy obsahem dopisu byla i výzva k plnění. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 9. 11. 2021, právním zástupcem žalobkyně Výzva před podáním žaloby.
13. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
15. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
16. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
23. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
24. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.
25. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
26. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
27. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila pouze na údaje uvedené ve veřejných rejstřících a údaje uvedené žalovaným. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované, aniž byly přezkoumány listin y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také osobní situace žalované. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nadto je nutné poukázat na způsob kontraktačního procesu tak, jak jej ve svých skutkových tvrzeních uvádí sama žalovaná, což v zásadě již vylučuje řádné a důkladné provedení přezkumu úvěruschopnosti, důkladnou komunikaci s klientem o jeho poměrech, předložení veškerých potřebných listin žalovaným. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
28. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.
29. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatil a je povinen toto plnění ve výši 3 000 Kč dle § 2993 o. z. vrátit. V řízení nebylo ani tvrzeno, natožpak prokázáno, že žalovaný na uvedenou částku cokoliv plnil. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 3 000 s příslušenstvím. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady 690 Kč kapitalizovaných úroků + 150 Kč nákladů na vymáhání = 840 Kč, nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky spojených s jejím uplatněním 434 Kč, 1 107 Kč smluvní pokuty, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.
30. Žalobkyni náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 3 000 Kč od 28. 5. 2020, když k tomuto datu již žalovaný musel mít vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, do 1. 6. 2021, v souladu s žalobním žádáním, v kapitalizované výši 303,29 Kč, a dále úrok běžící od 15. 6. 2021, v souladu s žalobním žádáním.
31. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř.
32. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 5 381 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 3 000 Kč – 55,75 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 55,75 % = 44,25 %; 55,75 % - 44,25 % tak činí 11,5 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 171 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení činí 1 489 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b , odst. 1, písm. c), bodu 1, odst. 5, písm. a), § 11 , odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč 11,5 % z částky 1 489 Kč činí po zaokrouhlení 171 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.