Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 396/2021-33

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 837,64 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 142,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 142,15 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 2 695,49 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 490,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 156,30 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 837,64 Kč od 2.7. 2021 do 14.4.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 695,49 Kč od 15.4. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 4 770,64 Kč od 2.7. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 142,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 142,15 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 2 695,49 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 490,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 156,30 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 837,64 Kč od 2.7. 2021 do 14.4.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 695,49 Kč od 15.4. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 4 770,64 Kč od 2.7. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 8.2.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 6 837,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně (právnická osoba, IČO) se žalovanou uzavřela dne 16.9.2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně splácet v měsíčních splátkách po 250 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouvy o úvěru. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě prověření pohybů na bankovním účtu žalované č. bankovní účet, (dále jen,, účet žalované“) a na základě informací, které žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru a z interního procesu banky. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 1. 7. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná celkem vyčerpala částku ve výši 5 400 Kč a za dobu trvání smluvního vztahu uhradila částku ve výši 1 257,85 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2021. Žalovaná dlužnou částku přes výzvu žalobkyně nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K výzvě soudu žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 16. 9. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr až do limitu 5 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně splácet měsíčních splátkách. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění tvrdila, že před poskytnutím úvěru její předchůdkyně řádně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě prověření pohybů na bankovním účtu žalované. Z výpisu z účtu žalované za období od 1.7.2019 31.7.2019 soud zjistil, že žalovaná obdržela příjem ze zaměstnání ve výši částka a pokud jde o obraty na tomto účtu, ke dni 31.7.2019 byla připsána částka částka a odepsána částka částka, takže konečný zůstatek činil - částka, z výpisu z účtu žalované za období od 1.8.2019 31.7.2019 soud zjistil, že žalovaná obdržela příjem ze zaměstnání ve výši částka a pokud jde o obraty na tomto účtu, ke dni datum byla připsána částka částka a odepsána částka částka, takže konečný zůstatek činil - částka Pokud jde o měsíční výdaje žalované, žalobkyně neuvedla žádná skutková tvrzení ohledně jejich výše, z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela kromě tohoto výpisu z účtu žalobkyně z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 1. 7. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná celkem vyčerpala částku ve výši 5 400 Kč (dne 29.10.2019 úvěr ve výši 5 000 Kč, dne 21.2.2020 úvěr ve výši 400 Kč) a za dobu trvání smluvního vztahu uhradila částku ve výši 1 257,85 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2021, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 21.7.2021 Žalobkyně skrze svou zástupkyni vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

5. Dle , , ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ani nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních výdajů, a z výpisu z účtu žalované za období od 1.7.2019 do 31.8.2019 soud zjistil, že konečný zůstatek ke dni 31.7.2019 činil - 36,18 Kč a ke dni 31.8.2019 činil - 43,59 Kč, proto soud dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

15. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 5 400 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinna podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 4 142,15 Kč (5 400 Kč žalované ve výši 1 257,85 Kč = 4 142,15 Kč). Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2021.

17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 15. 4. 2022, když žaloba byla žalované doručena dne 13. 4. 2022. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostal se následující den, tj. 15. 4. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

18. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 4 142,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, ve zbývající části žalobu s ohledem na právní posouzení, listinami doloženého, skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

19. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 4 199,26 Kč včetně úroku z prodlení uvedeného ve výroku I. rozsudku a kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, žalovaná byla úspěšná co do zaplacení částky 5 591,72 Kč včetně úroku a úroku z prodlení uvedeného ve výroku II. rozsudku a kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, proto by žalovaná měla dle právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.

20. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.