Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
10 C 68/2022-16
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 622 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 622 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 1 524 Kč od 28. 6. 2020 do zaplacení,
8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení,
8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení,
8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení,
8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 31. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 622 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 28. 6. 2020 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 31. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 622 Kč spolu s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. tohoto rozsudku, když tuto částku měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě toho, že během jízdy dopravním prostředkem žalobkyně ve dnech 12. 6. 2020 v 10:29 hodin na tramvajové lince číslo 21. 7. 2020 v 09:34 hodin na autobusové lince číslo 2. 9. 2020 v 08:49 hodin na autobusové lince číslo 20. 1. 2021 v 05:52 hodin na autobusové lince číslo 15. 3. 2021 v 14:48 hodin na tramvajové lince číslo se žalovaný při přepravní kontrole nemohl prokázat platnými jízdními doklady, čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení nejen jízdného ve výši 24 Kč za každou jízdu v roce 2020 a ve výši 25 Kč za každou jízdu v roce 2021, ale rovněž přirážky, která dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila 1 500 Kč. Tuto svou povinnost k úhradě žalované částky žalovaný nesplnil, ani přes písemné upomínky.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 10. 3. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 25. 3. 2022, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný se v obec ve dnech 12. 6. 2020 v 10:29 hodin na tramvajové lince číslo 21. 7. 2020 v 09:34 hodin na autobusové lince číslo 2. 9. 2020 v 08:49 hodin na autobusové lince číslo 20. 1. 2021 v 05:52 hodin na autobusové lince číslo 15. 3. 2021 v 14:48 hodin na tramvajové lince číslo přepravoval dopravním prostředkem žalobkyně bez platných jízdních dokladů, jimiž se nemohl na výzvu osoby pověřené dopravcem – žalobkyní, při kontrole prokázat, tedy aniž by měl zaplaceno jízdné ve výši ve výši 24 Kč za každou jízdu v roce 2020 a 25 Kč za každou jízdu v roce 2021, celkem ve výši 122 Kč. Podle smluvních přepravních podmínek nezaplatil ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč ve lhůtě 15 dnů od uskutečněné jízdy bez dokladu.
5. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, uzavřena přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovaným a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2550 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku ve spojení se zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovaným a žalobkyní uzavřené přepravní smlouvy bylo jednou z povinností žalovaného zaplatit vždy před nástupem do dopravních prostředku provozovaného žalobkyní za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaný dobrovolně nesplnil a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatil, neboť v době, kdy byl kontrolován pověřeným pracovníkem žalobkyně, jako přepravcem, se neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinnosti žalovaného vyplývající z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně po žalovaném oprávněně požaduje jednak doposud jí nezaplacené jízdné ve výši celkem 122 Kč a jednak přirážku, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, v roce 2020 a 2021 činí 1 500 Kč, tj. celkem 7 500 Kč, když tyto žalovaný doposud žalobkyni rovněž neuhradil.
6. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) ve spojení s ust. § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. v nař. vl. č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je vždy od 16. dne uskutečněné jízdy bez dokladu v prodlení.
7. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu, neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení, pročež tak soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč představující dva režijní paušály dle vyhl. č. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.