Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1530/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné D. P. a. s., proti povinnému Z. d. Z. v likvidaci, pro částku 46.904,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , o dovolání JUDr. J. D., soudního exekutora, zastoupeného advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 31. 8. 2006, č. j. -72, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 10. 4. 2006, č. j. -57, jímž okresní soud rozhodl po rozvrhovém jednání o rozvrhu podle tak, že z rozdělované podstaty bude vyplacena ve třetí skupině v prvním pořadí na částečnou úhradu pohledávky přihlášeného zástavního věřitele G. M. B. a. s., částka 200.000,- Kč; Okresní správě sociálního zabezpečení Ch., Finančnímu úřadu Ch. a soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce nebude z rozdělované podstaty vyplacena žádná částka. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že pohledávka soudního exekutora při exekuci prodejem nemovitostí má v rámci rozdělované podstaty vždy stejné pořadí jako pohledávka oprávněného, přičemž odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu ČR uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. R 31/2006.

Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadl soudní exekutor (aniž se zabývá otázkou jeho zásadního právního významu) dovoláním. Naplnění dovolacího důvodu podle ., ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “) spatřuje v závěru odvolacího soudu, že pohledávka soudního exekutora se uspokojí ve třetí rozvrhové skupině ( ). Nesouhlasí s názorem, že pohledávka soudního exekutora se odvíjí bez dalšího od pohledávky oprávněného, neboť právě ve prospěch oprávněného je exekuce nařizována a teprve na základě vydaného usnesení o jejím nařízení vzniká exekutorovi nejprve potenciální, a poté i konkrétní pohledávka z titulu nákladů exekuce. Podle dovolatele „u stanovení skupin a pořadí pohledávky exekutora na náhradu nákladů exekuce mu musí být poskytnuta ochrana stanovená v , tedy stejná jako u pohledávek nákladů řízení vzniklých státu.“

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Předmětem dovolacího přezkumu je námitka dovolatele, že závěr odvolacího soudu o uspokojení nákladů exekuce v první skupině podle není správný.

Odvolací soud při posuzování, ve které rozvrhové skupině se uspokojí pohledávka soudního exekutora, správně vyšel ze Stanoviska k výkladu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinného do 31. 12. 2007) z 15. února 2006, sp. zn. , publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, pod poř. č. 31, konkrétně pak z bodu XVIII., v němž Nejvyšší soud zaujal názor (od něhož nemá důvod se odchylovat ani v dané věci), že pohledávku exekutora na náhradu nákladů exekuce je třeba připodobit k pohledávce oprávněného (nákladů oprávněného), která se podle uspokojuje ve třetí skupině. Skutečnost, že v exekučním řízení se úkony exekutora považují za úkony státu ( ), z nákladů exekuce náklady řízení „vzniklé státu“ nečiní.

Protože – jak vyplývá z výše uvedeného – nelze dovodit, že napadené rozhodnutí je po právní stránce zásadního významu ( , odst. 3 ), Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle ustanovení , odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné ani povinnému, jež by jinak měli na náhradu případných nákladů dovolacího řízení právo, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. října 2008

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu