Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 CO 184/2021

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudkyň JUDr. Pavlíny Havelkové a Mgr. Petry Vogelové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

t.č. ve stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. -17 ze dne 16. září 2021

takto:

I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č.j. -17 ze dne 16. září 2021 se ohledně lhůt k plnění uložených výroky I a II potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č.j. -17 ze dne 16. září 2021 se ohledně lhůt k plnění uložených výroky I a II potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II).

2. Soud prvního stupně žalobě na zaplacení dluhu z vyúčtované ceny sdružených služeb dodávky elektřiny, poskytnutých žalované v zúčtovacím období datum až datum, vyhověl, a procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Lhůty k plnění stanovil coby třídenní v souladu s ustanovením , když neshledal podmínky pro jejich prodloužení či plnění ve splátkách.

Poučení:

3. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná; odvolání napadá pouze výrokové části, jimiž byla stanovena lhůta k plnění povinností. Žalovaná v odvolání uvádí, že není ve výkonu trestu odnětí svobody pracovně zařazena, a nemá tedy finanční prostředky k zaplacení uložených povinností do tří dnů od právní moci rozsudku. K odvolání přiložila potvrzení anonymizována tři slova, stát. instituce, ze dne datum; věznice potvrzuje, že žalovaná aktuálně vykonává trest odnětí svobody, počátek výkonu trestu byl dne datum a předpokládaný konec trestu je den datum.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaného odvolání, aniž by bylo třeba nařizovat jednání ( ). Dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Podle , uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

6. Zákon, který zásadně předpokládá, že splnit povinnosti uložené rozsudkem je třeba v třídenní lhůtě, umožňuje soudu, aby v odůvodněných případech určil lhůtu delší, nebo stanovil splátky peněžitého plnění. Nevymezuje přitom, jakými kritérii se má soud při rozhodování o jiné než třídenní lhůtě řídit a jaké okolnosti má posuzovat. V souladu s ustálenou soudní praxí se zpravidla důvody pro rozhodnutí ve smyslu ustanovení věty za středníkem odvíjejí od povahy projednávané věci, přiznaného nároku a osobních a majetkových poměrů účastníků. Není proto chybou, zvažuje-li soud mezi okolnostmi konkrétního případu např. výši dlužné částky, délku trvání prodlení, výši splátek, porovnává-li je s dopadem na situaci věřitele a přisuzuje-li zároveň jednotlivým kritériím různou závažnost. Majetkové poměry strany, jíž je povinnost ukládána, tvoří tedy zpravidla významnou okolnost pro rozhodování o lhůtě k plnění, nelze ji však posuzovat izolovaně. Při povolování splátek či prodlužování lhůty k plnění by měl mít soud vždy na zřeteli nejen situaci povinné, ale i zájem oprávněné; došlo-li by tedy k prodloužení lhůty, muselo by se jednat o prodloužení (splátky) rozumné, aby dluh byl splněn v dohledné době. Je potřeba si uvědomit, že odstup více let od okamžiku splatnosti dluhu, představuje dobu dostatečně dlouhou na to, aby účastník žádající o prodloužení vyvíjel aktivní úsilí věřiteli (alespoň částečně) plnit.

7. Žalovaná odůvodňuje odvolání do lhůty k plnění rozsudkem uložených povinností absencí finančních prostředků s tím, že nebude-li ve věznici pracovně zařazena, má tato situace trvat až do předpokládaného ukončení trestu odnětí svobody (do ledna 2025). Za takových okolností má odvolací soud za to, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby mohl soud důvodně uvažovat o stanovení delší lhůty k plnění či o povolení splátek dluhu. Soudní praxe obecně stanovila pravidlo, že k zaplacení dluhu by mělo dojít v časovém horizontu do 1 roku, neboť jinak by se jednalo o neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Tato zásada nemůže být tedy v daném případě dodržena. Odvolací soud dodává, že možnosti žalované splnit dluh (dané jejími majetkovými poměry) mohou být relevantně zkoumány až v případě, kdy by žalobkyně pro neplnění dluhu vyvolala exekuční řízení; v exekuci zákon nastavuje limity realizace pohledávky tak, aby žalovaná v rámci probíhající exekuce nebyla připravena o sociální minimum.

8. Protože je napadený rozsudek soudu prvního stupně v části, v níž byla stanovena zákonná pariční lhůta k plnění ( věta první ), věcně správný, byl odvolacím soudem v souladu s  potvrzen.

9. Nákladový výrok II tohoto usnesení vychází z ustanovení a ; procesně úspěšná žalobkyně v odvolacím řízení by měla právo na náhradu nákladů řízení, tyto jí však nevznikly.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.