Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 Co 444/2008

O k r e s n í s o u d v Sokolově usnesením ze dne 15. 9. 2008 nepřiznal žalobkyni osvobození od soudního poplatku ve výši 600 Kč. Uvedl, že řízení bylo zahájeno pro zaplacení regulačního poplatku ve výši 30 Kč. Soud zjistil, že žalobkyně provozuje podnikatelskou činnost a přestože v roce 2007 vykazovala záporný hospodářský výsledek dle , má dle finanční rozvahy z prosince 2007 dostatečné zdroje (aktiva se pohybují v hodnotě 576 000 000 Kč). S přihlédnutím k minimální výši soudního poplatku v relaci k majetkové situaci žalobkyně soud dospěl k závěru, že přiznání osvobození od soudních poplatků žalobkyni by bylo nedůvodné.

Z o d ů v o d n ě n í :

Soud prvního stupně při rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků vycházel správně z ustanovení , podle něhož může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníků a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Při rozhodování o osvobození soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a dalším skutečnostem. Soud prvního stupně přihlédl k výši soudního poplatku a k povaze podnikatelské činnosti žalobkyně, stavu a struktuře jejího majetku a platební schopnosti. Soud prvního stupně správně zhodnotil všechny rozhodné okolnosti, s těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje. Pro osvobození by totiž musely svědčit zejména objektivní okolnosti závažného charakteru, např. jestliže účastník se ocitne ve stavu hmotné nouze a stane se sociálně potřebným nebo se v důsledku událostí ocitne v tak závažné situaci, která má relevantní dopad na jeho poměry, že po něm nelze zaplacení soudního poplatku spravedlivě žádat. Nevýhody podnikatelského rizika však nelze přenášet na stát formou osvobození podnikatele od soudního poplatku.

Odvolací soud se dále zabýval námitkou odvolatelky, že řízení je věcně osvobozeno. Dle jejího názoru na předmětné řízení se vztahuje zákonné osvobození od soudních poplatků, neboť na řízení o zaplacení regulačního poplatku se vztahuje zákonné osvobození dle ustanovení , o soudních poplatcích ve spojení s ustanovením , o osvobození od soudních poplatků. Dovozuje, že povinnost hradit azároveň vybírat regulační poplatek je systematicky zařazena do , o veřejném zdravotním pojištění, je tedy zdrojem financování veřejného zdravotnictví a smysl a účel vybírání pojistného a regulačního poplatku je stejný.

Soud má za to, že smyslem regulačních poplatků není primárně hrazení zdravotnické péče, smyslem je, jak vyplývá z důvodové zprávy k příslušné novele i z gramatického výkladu, snaha o omezení nadbytečného čerpání zdravotnické péče, navíc se jedná o poplatek, tedy platbu, která má ekvivalentní charakter na rozdíl od pojištění, jejímž typickým znakem je neekvivalentnost (za jednotlivé platby není poskystováno adekvátní plnění). ustanovení o regulačních poplatcích je systematicky zařazeno v zákoně č. , nikoliv v části upravující pojistné, ale v části upravující podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady. Soud tedy z výše uvedeného dovodil, že regulační poplatek není platbou veřejného zdravotního pojištění, a proto ve věcech, týkajících se regulačních poplatků nelze použít ustanovení , o osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že věci, ve kterých jsou účastníci od soudních poplatků osvobozeni, jsou zákonem taxativně vymezeny a toto vymezení nelze analogickým výkladem rozšiřovat, odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, a proto je dle potvrdil.