Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1692/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 3. března 2005, č. j. -48, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 310.000,- Kč s 10 % úrokem od 16. 1. 2001 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. prosince 2005, č. j. -78, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 310.000,- Kč s 8 % úroky z prodlení od 9. 3. 2001 do zaplacení, a ve výroku o nákladech řízení  potvrdil, změnil jej tak, že žalobu o zaplacení 10 % úroku z prodlení z částky 310.000,- Kč od 16. 1. 2001 do 8. 3. 2001 a 2 % úroku z této částky od 9. 3. 2001 do zaplacení zamítl. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání, kterým žalovaná napadla rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení, není přípustné podle , , ve znění platném před 1. dubnem 2005 (dále jen „“), a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Tak tomu je zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování odvolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). O rozhodnutí zásadního právního významu jde přitom tehdy, jestliže odvolací soud posuzoval právní otázku, která v projednávané věci měla pro rozhodnutí ve věci zásadní význam, tedy byla pro rozhodnutí určující. Rozhodnutí odvolacího soudu musí současně splňovat podmínku, že má po právní stránce zásadní význam i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec, tedy s obecným dopadem na případy obdobné povahy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck /dále jen „Soubor“/, pod označením C 23/1 a C 71/1).

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum je otevřen pouze pro posouzení otázek právních, ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel ( ), je zcela vyloučeno, a proto je dovolací soud povinen převzít skutkový stav zjištěný odvolacím soudem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). Ve smyslu je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak byl dovolatelem obsahově konkretizován. Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel ve svém dovolání označil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Vzhledem k řečenému je z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní výtka žalované, že odvolací soud zatížil řízení vadami tím, že rozsudek soudu prvního stupně, jehož nepřezkoumatelnost namítala, nezrušil, dále tím, že nenapravil pochybení soudu prvního stupně, který ji nepoučil podle a 3 , a konečně tím, že nesplnil svou poučovací povinnost ve smyslu , jež mu vznikla v souvislosti se změnou právního posouzení věci. V důsledku těchto pochybení bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Dovolací soud neměl možnost se touto námitkou, podřaditelnou dovolacímu důvodu podle , zabývat. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přihlíží totiž ve smyslu jen v případě, je-li dovolání přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). I kdyby tvrzené vady řízení byly dány, na jejich řešení napadené rozhodnutí nespočívá (nejde bezprostředně o výklad procesního předpisu, tedy o spor o procesní právo); otázka těchto vad nemůže tudíž splňovat kritéria ve smyslu

Žalovaná sice dále v dovolání avizovala dovolací důvod podle , avšak z obsahu dovolacích námitek vyplývá, že její výtky směřující proti závěru odvolacího soudu, že žalobci vzniklo právo na plnění z účastníky ústně uzavřené nepojmenované smlouvy ( obč. zák.), jsou založeny na kritice správnosti skutkového zjištění, na němž odvolací soud tento právní závěr založil. Žalovaná konkrétně namítla, že se účastníci ústně nedohodli tak, že žalobci zaplatí 310.000,- Kč, jestliže do 15. 1. 2001 vyklidí nebytové prostory, a že ani jeden z účastníků netvrdil, že uzavřeli dohodu v jiné formě než v písemné „dohodě o narovnání“. Odvolacímu soudu dále vytkla nesprávnost závěru, že označená jako dohoda o narovnání obsahuje její projev vůle, kterým potvrzuje, že účastníci uzavřeli ústně dohodu s určením jejich vzájemných práv a povinností (tj. namítla nesprávnost výkladu projevu vůle obsaženého v uvedenéě a způsobu hodnocení tohoto listinného důkazu). Uvedené výhrady lze podřadit jedině nezpůsobilému dovolacímu důvodu podle , neboť nejsou námitkami právními, nýbrž skutkovými, jimiž žalovaná polemizuje se správností skutkových závěrů odvolacího soudu. Jestliže je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech a vzal v úvahu skutečnosti, které žalovaná tvrdila, musel by návazně dospět k odlišnému (správnému) právnímu posouzení věci, a sice že se žalobcem neuzavřela ústně inominátní smlouvu podle obč. zák., z níž jí vznikla povinnost zaplatit mu 310.000,- Kč za to, když nebytové prostory vyklidí ve sjednané lhůtě.

Žalované nelze přisvědčit, zpochybňuje-li prostřednictvím dovolacího důvodu podle platnost uzavřené nepojmenované smlouvy poukazem na důsledky bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve smyslu obč. zák. Přehlíží, že u nepojmenovaných smluv určují obsah smlouvy sami její účastníci, kteří si upraví vzájemná práva a povinnosti, jež tvoří obsah smlouvy, která je právním důvodem jejich vzniku. Teprve není-li v určité otázce účastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah vzniklý z nepojmenované smlouvy analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem nejbližší. Vztah mezi účastníky nepojmenované smlouvy se tedy řídí především tím, co bylo ve smlouvě ujednáno. Jestliže odvolací soud svůj závěr, že účastníci uzavřeli platně nepojmenovanou smlouvu, dovodil ze skutkových zjištění, že žalovaná se zavázala žalobci zaplatit sjednanou částku za to, že vyklidí nebytové prostory v dohodnuté lhůtě, není jeho právní posouzení v rozporu s hmotným právem. Odvolací soud správně vzal v úvahu princip privátní autonomie vůle stran v občanskoprávní oblasti, zejména při vzniku jejich závazků a správně uzavřel, že nepojmenovaná smlouva svým obsahem a účelem neodporuje zákonu.

Protože dovolání nemůže být přípustné ani proti nákladovému výroku (srovnej rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003), lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky ve výši 7.500,- Kč (, , v návaznosti na  a , ve znění před 1. 9. 2006), a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč (, a 3 , ve znění před 1. 9. 2006).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat u soudu návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně  dne 22. října 2008

JUDr.Blanka   M o u d r á

předsedkyně senátu