Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 115/2021-29
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 11 147,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni
částku 5 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
5 690 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši
500 Kč splatných vždy k 1. dni v daném měsíci počínaje kalendářním měsícem
následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 5 457,63 Kč
-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 072,21 Kč,
-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 763,99 Kč,
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 185,81 Kč
od datum do datum,
-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 185,81 Kč
od datum do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 495,81 Kč od datum do zaplacení,
-) s úrokem 29 % ročně z částky 6 185,81 Kč od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 245 Kč
do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 5 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 690 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 1. dni v daném měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 5 457,63 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 072,21 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 763,99 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 185,81 Kč od [datum] do [datum], -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 185,81 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 495,81 Kč od [datum] do zaplacení, -) s úrokem 29 % ročně z částky 6 185,81 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 245 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 20. 8. 2021, která byla dále doplněna podáním ze dne 29. 10. 2021, domáhala se žalobkyně vůči žalované zaplacení částky 11 147,63 Kč (z toho 817,52 Kč jakožto úroků z půjčky po dobu jejího trvání) spolu se sjednaným úrokem od 31. 12. 2019 do zaplacení z částky
6 185,81 Kč a zákonnými úroky z prodlení z částky 6 185,81 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo to dne 18. 2. 2019. V tentýž den žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 5 302 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu
a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč Celkem měla žalovaná vrátit společnosti 12 302 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 12. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž svůj závazek ze smlouvy porušila.
Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 3. 2019. Ke dni 16. 7. 2019 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 6 185,81 Kč a dlužný poplatek částku 4 961,82 Kč. Dlužný poplatek se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 817,52 Kč, neuhrazené části částky za zpracování, doručení, administrativní činnost
a flexibilní splácení ve výši 2 489,95 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu
a komfortní splácení ve výši 1 654,35 Kč. Žalovaná za celou dobu smluvního vztahu uhradila celkem 1 310 Kč. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky z předmětných smluv na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaná při jednání dne 25. 4. 2022 uvedla, že si v roce 2019 vzala od společnosti právnická osoba půjčku 7 000 Kč, protože potřebovala peníze, aby mohla zaplatit kauci na byt. V té době neměla žádné peníze, byla na rodičovské dovolené z důvodu péče o nezl. syna jméno příjmení, narozeného datum. Jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, jinak pobírala s přítelem doplatky do životního minima. Její přítel jméno příjmení v té době byl bez zaměstnání. Zpočátku se snažila zápůjčku splácet, neměla však z čeho, doplácela na bydlení 7 000 Kč měsíčně, nezbývaly jí žádné peníze. Žalovaná se vyjádřila tak, že pokud by měla žalobkyni něco platit, tak žádá, aby jí bylo umožněno dluh hradit ve splátkách, když je na rodičovské dovolené, kromě nezl. jméno má nezl. dceru příjmení příjmení, narozenou datum, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. S přítelem jméno příjmení a 2 nezl. dětmi žijí v nájemním bytě, přítel je bez zaměstnání, celá rodina pobírá příspěvek kolem 17 000 Kč měsíčně, přitom na bydlení platí měsíčně kolem 5 000 Kč. K důkazu předložila ústřižky poštovních poukázek ohledně vyplácených dávek od úřadu práce a kartičky zdravotní pojišťovny ohledně dat narození nezl. dětí. Uvedla, že měsíčně je schopna splácet
500 Kč.
3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně - jejího zástupce, který se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, o odročení nežádal, svou neúčast omluvil, soud přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce ze dne 18. 2. 2019 číslo včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou ze dne 18. 2. 2019, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 včetně poštovního podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a přehledem plateb (tabulka umoření), ústřižky poštovních poukázek předložených žalovanou. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
právnická osoba poskytla žalované 18. 2. 2019 v hotovosti částku 7 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 5 302 Kč představující součet úroku ve výši 932 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou dlužnou částku 12 302 Kč navýšenou ještě o částku 1 350 Kč představující sjednané doplňkové pojištění měla žalovaná zaplatit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 304 Kč, 1. splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy a splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Poslední splátka činí 276 Kč. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je svobodná, žije na ubytovně, má 1 vyživovanou osobu, nevlastní automobil, je v domácnosti, pobírá dávky z úřadu práce, a to ve výši 7 600 Kč měsíčně, ostatní příjmy 500 Kč měsíčně, ostatní příjmy domácnosti 3 000 Kč měsíčně, přičemž zdroje příjmů jsou 2. Uvedla, že nesplácí externí ani interní splátky zápůjček a měsíční výdaje odhaduje na částku 5 000 Kč. Poskytovatel zápůjčky uvedl, že údaje ověřil z výměru podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (údaje ze zákaznické karty).
Z přehledu plateb (tabulky umoření) bylo zjištěno, že na zápůjčku sjednanou dne 18. 2. 2019 žalovaná uhradila celkem 1 310 Kč, a to 22. 2. 2019 310 Kč a 12. 3. 2019 1 000 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako nové věřitelce. Původní věřitelka oznámila žalované, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (oznámení ze dne 6. 1. 2021 s podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021).
Z ústřižků poštovních poukázek a průkazek zdravotního pojištění nezl. dětí žalované předložených žalovanou soud zjistil, že žalovaná pobírá od Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě dávky SSP, a to příspěvky na bydlení, příspěvky na 2 nezl. děti (jméno, datum narození, jméno, datum narození), rodičovský příspěvek, příspěvek na živobytí, bylo jí vyplaceno porodné v souvislosti s narozením nezl. jméno příjmení, narozené datum.
5. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
9. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky.
10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 18. 2. 2019 částku 7 000 Kč, přitom z této částky jí žalovaná doposud uhradila 1 310 Kč (výši uhrazené částky žalovaná nezpochybňovala). Zbývající částky (úroky), jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované dlužnice splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 7 000 Kč, z toho vrátila částku 1 310 Kč, nevrátila 5 690 Kč, což na její straně představuje bezdůvodné obohacení. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by jí zápůjčku nemohla poskytnout. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala pravidelné výdaje žalované. U počtu vyživovaných osob žalované je uvedeno 1 osoba, a to bez dalších podrobností. Co se týká„ odhadovaných měsíčních výdajů žadatele“, je uváděna částka 5 000 Kč. Podle smlouvy měla žalovaná splácet měsíčně 4 x 304 Kč, to je 1 216 Kč. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr poskytnout. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání informací uvedených v zákaznické kartě objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalované
a vyžádat si konkretizaci a doložení dalších příjmů a pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o tom, zda a v jaké výši platí žalovaná nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení atd.) nebo ochránit žalovanou před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a zápůjčku jí neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla žalobkyně žalované zápůjčku poskytnout. Soud vyhodnotil smlouvu
o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaná skutečně vyčerpala,
a částkou, kterou žalobkyni uhradila. To znamená že žalobkyně, na kterou původní věřitelka předmětnou pohledávku převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, se důvodně domáhá vrácení částky 5 690 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Současně vznikla žalované nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávek. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště dne 25. 1. 2021, doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud vychází z toho, že výzva byla doručena třetím dnem, tedy 28. 1. 2021, desetidenní lhůta k plnění uplynula 7. 2. 2021 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení, přitom zákonný úrok z prodlení v té době činil 8,25 % ročně. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).
11. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., když přihlédl k žádosti žalované, která poukázala na to, že nemá dostatek finančních prostředků, aby dluh splatila najednou, když je na rodičovské dovolené, pečuje o 2 nezl. děti, ke svým poměrům předložila důkazy, jak je podrobně rozepsáno v posledním odstavci bodu 4. odůvodnění. Při určení výše splátek soud zároveň přihlédl k výši dluhu a k tomu, aby dluh byl splacen v přiměřené lhůtě, a rozhodl o splácení dluhu ve splátkách po 500 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Výhoda splácení je vázána na včasné a řádné placení každé splátky (ztráta výhody splátek v případě řádného a včasného nesplácení jednotlivých splátek).
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch v 55 % (co do částky 5 690 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení je dlužná jistina 6 185,81 Kč a dlužné poplatky 2 489,95 Kč + 1 654,35 Kč, zbytek je příslušenství), neúspěch co do 45 % Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, dále z nákladů právního zastoupení 1 200 Kč Náklady právního zastoupení představují odměnu advokáta
za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21 %), to je o částku 252 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložil. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon doplnění žaloby, protože pokud by žaloba od samého počátku obsahovala dostatečná skutková tvrzení, nemusel by ji soud k doplnění skutkových tvrzení vyzývat. Soud přiznal žalobkyni část nákladů ve výši 10 %, to je co do 245 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s. ř. je žalovaná povinna zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.
13. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 800 Kč, zbývá doplatit 200 Kč. Základem pro výpočet výše soudního poplatku, jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, zákona o soudních poplatcích, je částka 10 330,11 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Žalované právo odvolání proti rozhodnutí nepřísluší, neboť se ho výslovně vzdala.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).