Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2972/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V řízení podle páté části se žalobkyně domáhala nahrazení rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl.m. P. ze dne

28. 5. 2002, č.j. PÚ 1701/2, vydaného podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Jím bylo rozhodnuto, že žalobkyně není  vlastníkem pozemku č. 792 – zahrada v katastrálním území P. – T. Obvodní soud pro Prahu 8 její návrh, aby jako vlastník pozemku byla určena žalobkyně, zamítl. Zjistil, že původní vlastník pozemku M. K., otec žalobkyně, pozemek prodal státu za cenu odpovídající cenovým předpisům, přičemž nebyl naplněn předpoklad pro vydání tohoto pozemku podle ustanovení zákona o půdě, jednak proto, že k prodeji nedošlo za nápadně nevýhodných podmínek, a jednak i proto, že pozemek nespadá pod režim zákona o půdě, protože byl ještě před převodem a stát vyňat ze zemědělského půdního fondu.

V odvolacím řízení, zahájeném na návrh žalobkyně, Městský soud v Praze potvrdil rozsudek odvolacího soudu rozsudkem, jenž je napaden dovoláním. V něm odvolací soud  připustil, že není vyloučeno, že na část předmětného pozemku se zákon

o půdě vztahuje, protože rozhodnutím Národního výboru hl.m. P. byla ze zemědělského půdního fondu vyňata jen část předmětného pozemku označená jako p.č. 792/1. Obě části původního pozemku pak přešly na stát na základě kupní smlouvy

z 30. 6. 1981, kdy jej M. K. prodal jako celek za kupní cenu 46.910,80 Kč. Odvolací soud však nepovažoval za potřebné se touto otázkou zabývat, protože za rozhodující považoval správný závěr soudu prvního stupně, že kupní cena nebyla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek. Ze zjištění soudu totiž vyplývá, že  M. K. uplatnil nárok na vydání pozemku nejprve podle , o mimosoudních rehabilitacích, avšak neprokázal právě to, že by smlouva byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek. Tato okolnost byla dokonce předmětem přezkoumání Ústavním soudem na základě ústavní stížnosti jím podané, a ani Ústavní soud nedospěl k názoru, že by prodej pozemku obsahoval nějaký prvek nápadné nevýhodnosti. Odvolací soud tedy shledal rozsudek soudu prvního stupně správným

V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu uplatňuje žalobkyně dovolací důvod podle , tedy nesprávné právní posouzení věci. Uvádí, že navrhovala výslechy svědků o mocenském nátlaku na vlastníky nemovitostí v předmětné lokalitě, ty však soud nevyslechl. Uplatnila také nové okolnosti svědčící

o nápadně nevýhodných podmínkách prodeje, tj. že do kupní ceny nebyla zahrnuta cena oplocení pozemku a stromů, což činilo asi 15 % kupní ceny, přičemž tato okolnost nebyla zvažována v předcházejícím řízení o vydání nemovitosti podle Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolací soud se v prvé řadě musel zabývat tím, zda je dovolání přípustné. Protože rozsudkem odvolacího soudu, jejž dovolání napadá, byl potvrzen první rozsudek soudu prvního stupně, vydaný v této věci, přichází v úvahu přípustnost dovolání jen k přezkumu právních závěrů odvolacího soudu (nikoli skutkových zjištění) podle Dovolání by bylo přípustné jen v případě, že by dovolací soud shledal rozsudek odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným, zejména pokud by byl rozsudek v rozporu s judikaturou, nebo by soudy danou právní otázku řešily rozdílně, nebo by právní názor odvolacího soudu byl v rozporu s hmotným právem. Dovolatelka sama nenaznačila, v čem spatřuje rozsudek odvolacího soudu za zásadně významný po právní stránce. Právní názor se netýkal závěrů o tísni při uzavření kupní smlouvy, kterou byl pozemek převeden na stát, a není proto rozhodující svědectví o mocenském nátlaku na vlastníky nemovitostí. Nápadně nevýhodné podmínky, které by v jiných případech mohly vyplývat z toho, že do kupní ceny nebylo započítáno oplocení a stromy na pozemku, nevyplývají ze skutkových zjištění soudu, podle nichž původní vlastník povolil provést oplocení a osázení plodinami, včetně stromů, sdružení zahrádkářů, kteří pozemek rekreačně užívali. Závěr odvolacího soudu, že žalobkyně neprokázala nápadně nevýhodné podmínky při uzavření kupní smlouvy mezi jejím otcem a státem, je za této situace běžným hodnocením zjištěného skutkového stavu a nezakládá zásadní význam rozsudku po právní stránce, zejména ne rozpor s hmotným právem.

Dovolací soud tedy neshledal, že by byla dána přípustnost dovolání podle a dovolání proto odmítl (, ).

Pro výrok o náhradě nákladů řízení není dán důvod, protože nejde o sporné řízení, a navíc jiným účastníkům než žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. října 2008

JUDr. Josef  Rakovský, v. r.

předseda senátu