Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 272/2021-25

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 466 621,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 425 793,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 425 793,18 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 40 828,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 838,16 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 46 784,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 425 793,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 425 793,18 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 40 828,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 838,16 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 46 784,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná uzavřela dne 27. 8. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (nyní právnická osoba, dříve právnická osoba), IČO, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované – po řádném posouzení její úvěruschopnosti - poskytnut úvěr ve výši 436 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve splátkách po 6 509,95 Kč měsíčně při úrokové sazbě 13 % ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 9. 2018. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr zesplatnila ke dni 24. 4. 2019. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 427 631,34 Kč, dlužné smluvní úroky ve výši 16 408,86 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 040 Kč a úroky z prodlení ve výši 189,60 Kč. Dne 16. 6. 2020 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, který žalovaná ani přes tuto upomínku neuhradila.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne 27. 8. 2018 se společností právnická osoba (nyní právnická osoba, dříve: právnická osoba), IČO, smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 436 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit i s úrokem ve výši 13 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 9. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem poplatků, vysvětlením některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že pracuje jako zdravotní sestra/ zdravotnický pracovník s čistým příjmem 15 000 Kč měsíčně, přičemž celkový měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč. Žalovaná na své předchozí závazky splácí částku 6 615,66 Kč měsíčně (prokázáno žádostí o úvěr). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 24. 4. 2019 úvěr zesplatnila (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný). Ke dni 17. 6. 2020 činila dlužná jistina částku 425 793,18 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 16. 6. 2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o úplatě). Dopisem ze dne 25. 6. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu).

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná zamýšlely uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.

13. Zákon o spotřebitelském úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

14. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost (naopak k výzvě soudu výslovně uvedla, že žádnými důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti, jinými než žádost o úvěr, nedisponuje). Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet toliko z tvrzení žalované, přičemž ani nezjišťovala její pravidelné měsíční výdaje tak, aby je mohla porovnat s příjmy žalované. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnutých částek, přičemž soud vycházel z toho, že dlužná jistina činila částku 425 793,18 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení z dlužné jistiny podle § 1968 a 1970 o. z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní (výrok I.).

15. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle a přiznal žalobkyni, jenž byla částečně neúspěšná, poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 82,50 % Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 56 708,40 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 18 666 Kč, a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“), ve výši 10 180 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemný návrh ve věci samé; dle a d) a. t.), dle , 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 440 Kč, tj. 6 602,4 Kč. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 46 784,43 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů za podání ze dne 12. 1. 2022, jelikož se jednalo toliko o doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované.

17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.