Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 447/2021
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 510 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 510 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 510 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky celkem ve výši 3 510 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti dle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy neplatila poplatky od července 2018 do srpna 2020 včetně. Celkem tedy žalobkyni dluží za 26 nezaplacených měsíců na poplatcích částku ve výši 3 510 Kč. Žalobkyně dále kapitalizovala úroky z prodlení od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou k datu datum (ke dni vyhotovení žaloby) částkou 623,99 Kč.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tato jí byla doručována do vlastních rukou na adresu adresa žalované, kde jí byla dne datum uložena na poště a po uplynutí úložní doby byla odeslána zpět soudu. Soud tak se souhlasem účastníků, kdy souhlas žalované postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. presumoval, vyhlásil rozsudek bez nařízení jednání.
Soud zhodnotil důkazy předložené žalobkyní. Skutečnost, že žalované svědčí povinnost platit koncesionářské poplatky, má soud za prokázanou z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, z kterého vyplývá, že žalovaná televizní přijímač přihlásila v březnu 2007. Výši dluhu ve výši 3 510 Kč, resp. nehrazení koncesionářských poplatků za shora uvedené měsíce (celkem 26 měsíců), má soud za prokázanou z tabulky přehledu nezaplacených předpisů. Z uvedeného výpisu dluhu vyplývá, že žalovaná neplatila televizní poplatky již od ledna 2017 do srpna 2020, tedy televizní poplatky neplatila mj. v období, které je předmětem této žaloby. Soud má tedy za prokázané, že žalovaná nehradila poplatky za uvedených 26 měsíců a výše dluhu tak činí částku 3 510 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc dle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle ust. § 6 cit. zákona, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Dle ust. § 7 odst. 1 poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Dle odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
Úroky z prodlení byly stanoveny dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Zákonné úroky z prodlení byly kapitalizovány od prvého dne prodlení do dne vyhotovení žaloby, tedy do datum.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně sice měla ve věci plný úspěch, avšak soud prostředky vynaložené na zastupování advokátem nepovažuje za vynaložené účelně. Pokud totiž agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje - což plyne mj. z výroční zprávy o hospodaření - a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru České televize; nadto lze - podle Ústavního soudu - vést úvahu i v tom směru, že měl-li televizní poplatek pokrývat drtivou většinu nákladů rozpočtu žalobkyně, pak je jistě žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama – viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn.: I ÚS 3344/12. Soud tak žalobkyni přiznal náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za dva úkony právní služby (sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši á 100 Kč (režijní paušál za formulářovou žalobu pro účastníka nezastoupeného advokátem), kdy uvedená částka je odvozena od výše paušální náhrady uvedené v advokátním tarifu (ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ) a specifikovaná ve vyhlášce MS ČR č. 254/2015 Sb.
Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena do tří dnů, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat v exekuci či soudním výkonem rozhodnutí.