Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 451/2021
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 700 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 426,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 700 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 426,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem ve výši 2 700 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 426,44 Kč. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti dle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy neplatil poplatky za období od ledna 2019 do srpna 2020 včetně. Celkem tedy žalobkyni dluží za 20 nezaplacených měsíců na poplatcích částku ve výši 2 700 Kč. Žalobkyně dále kapitalizovala úroky z prodlení k datu datum (ke dni vyhotovení žaloby) částkou 426,44 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud se souhlasem účastníků, kdy souhlas žalovaného postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. presumoval, vyhlásil rozsudek bez nařízení jednání.
Soud zhodnotil důkazy předložené žalobkyní. Skutečnost, že žalovanému svědčí povinnost platit koncesionářské poplatky, má soud za prokázanou z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, z kterého vyplývá, že žalovaný televizní přijímač přihlásil v srpnu 2007. Výši dluhu ve výši 2 700 Kč, resp. nehrazení koncesionářských poplatků za shora uvedené měsíce (celkem 20 měsíců), má soud za prokázanou z tabulky přehledu nezaplacených předpisů. Z uvedeného výpisu dluhu vyplývá, že žalovaný ve shora uvedeném období, televizní poplatky neplatil. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný nehradil poplatky za uvedených 20 měsíců (leden 2019 až srpen 2020 včetně) a výše dluhu tak činí částku 2 700 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc dle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle ust. § 6 cit. zákona, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Dle ust. § 7 odst. 1 poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Dle odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
Úroky z prodlení byly stanoveny dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Zákonné úroky z prodlení byly kapitalizovány od prvého dne prodlení do dne vyhotovení žaloby, tedy do datum.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně sice měla ve věci plný úspěch, avšak soud prostředky vynaložené na zastupování advokátem nepovažuje za vynaložené účelně. Pokud totiž agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje - což plyne mj. z výroční zprávy o hospodaření - a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru České televize; nadto lze - podle Ústavního soudu - vést úvahu i v tom směru, že měl-li televizní poplatek pokrývat drtivou většinu nákladů rozpočtu žalobkyně, pak je jistě žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama – viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn.: I ÚS 3344/12. Soud tak žalobkyni přiznal náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za dva úkony právní služby (sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši á 100 Kč (režijní paušál za formulářovou žalobu pro účastníka nezastoupeného advokátem), kdy uvedená částka je odvozena od výše paušální náhrady uvedené v advokátním tarifu (ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ) a specifikovaná ve vyhlášce MS ČR č. 254/2015 Sb.
Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena do tří dnů, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat exekucí či soudním výkonem rozhodnutí.