Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 964/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 13. 1. 2006, č. j. -56, kterým okresní soud zamítl žalobu na vyloučení budovy na stavení parcele č. 2753, stavební parcely č. 2753, parcely č. 1494/12, zapsaných na LV pro obec a katastrální území J. n. N. u Katastrálního úřadu pro L. k., Katastrální pracoviště J. n. N., a dále pohledávek na účtech u K. b. a.s. u Č. s. a.s. z exekučního řízení u téhož okresního soudu pod sp. zn. , vedeného proti povinnému Ing. J. S., manželu žalobkyně. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že není důvodem k vyloučení majetku, patřícího do společného jmění manželů, okolnost, že je vymáhána pohledávka za povinným, která vznikla tak, že se povinný zavázal bez souhlasu manžela k plnění, které přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) –žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Zásadní právní význam shledává v posouzení otázky, co je mírou, která přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, a zda je absolutní ochrana věřitele v souladu se zásadou spravedlnosti, a to i na úkor druhého manžela, který o převzetí závazku nevěděl. Tvrdí, že soudy obou stupňů se nevypořádaly jednoznačně s otázkou, zda závazek jejího manžela k zaplacení částky 1 112 653,90 Kč je součástí společného jmění manželů a zda nepřesahoval podstatně míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

Zásadní význam přisuzuje dále posouzení právní otázky, zda není v rozporu s ust. , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, , o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a a odst. 5 a dobrými mravy vést exekuci na jediný majetek žalobkyně za situace, kdy existuje podezření, že žalovaná, resp. její likvidátor má v úmyslu naložit s případným výtěžkem z exekuce nezákonným způsobem; to dovozuje ze způsobu likvidace společnosti P., K. H., SRN, jehož jediným společníkem je právě žalovaná. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu druhého stupně k dalšímu řízení. Zároveň požádala Nejvyšší soud, s odkazem na své majetkové poměry, o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení , lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud rozhodl ve věci samé a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Ve smyslu ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobkyně sice přednesla argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, ale hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně, totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro závěr, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, popřípadě vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Podle , věty první, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství, jen jednomu z manželů.

Z uvedeného ustanovení, jehož znění je shodné s ustanovením , odst. 1. větou první, , jež citují ve svých rozhodnutích soudy obou stupňů, vyplývá, že exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Jestliže takový závazek vznikl, může se druhý z manželů domáhat vyloučení věcí patřících do společného jmění jen z důvodů uvedených v , které jsou stanoveny taxativně. Žalobkyně se proto nemůže úspěšně domáhat vyloučení výše uvedených nemovitostí z exekuce, i když se její manžel zavázal bez jejího souhlasu a i když rozsah závazku přesahuje míru přiměřenou jejich majetkovým poměrům.

Pokud jde o pohledávky z účtů, jejichž majitelem je manžel žalobkyně, ustanovení se neuplatní, neboť předmětem takové exekuce je nárok manžela žalobkyně z pohledávky na účtu, jehož je majitelem, a tento nárok do společného jmění manželů nepatří.

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že nemovitosti, tj. budovu č. p. 2892 na stavební parcele č. 2753, stavební parcelu č. 2753, parcelu č. 1494/12, zapsané na listu vlastnictví pro obec a katastrální území J. n. N. u Katastrálního úřadu pro L. k., Katastrální pracoviště J. n. N., a dále pohledávky na účtech u K. b., a.s. a u Č. s. a. s., nelze z exekuce vyloučit (byť u pohledávek z účtu u peněžního u z jiného důvodu), je jeho závěr správný.

Namítá-li žalobkyně dále nevhodnost zvoleného způsobu exekuce a jeho nemravnost, jsou tyto námitky v řízení o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí irelevantní.

Protože podmínky pro vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu splněny nejsou, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

Žalované, jež by měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu , a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. října 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu