Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
129 C 4/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 68 133,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 41 726 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 26 407,50 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 58 253 Kč od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 527 Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 59,77 % ročně z částky 49 156,98 Kč od datum do datum ve výši 1 808,26 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 49 156,98 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 158 860 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 161,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 41 726 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 26 407,50 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 58 253 Kč od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 527 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 59,77 % ročně z částky 49 156,98 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 808,26 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 49 156,98 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 158 860 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 161,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 58 253 Kč, příslušenství a smluvní pokuty 9 880,50 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované dne datum na její bankovní účet úvěr ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru příjmení a anonymizováno, provedla lustrace v insolvenčním rejstříku a v registru neplatných dokladů. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 59,77 % ročně (s tím, že se jedná o nominální úrokovou sazbu) zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 758 Kč splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce, počínaje dubnem 2021. Žalovaná neplatila splátky úvěru řádně a včas, žalobkyni uhradila do zesplatnění tři řádné splátky ve dnech datum, datum a datum, celkem 8 274 Kč. Žalobkyni v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byla žalovaná v prodlení 30 dnů, což se stalo u splátek číslo celkem žalobkyně požaduje 998 Kč. Dále žalobkyně požaduje náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce anonymizována dvě slova ve výši 200 Kč, což se stalo u splátek číslo – 5, celkem žalobkyně požaduje 800 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se 4. splátkou splatnou dne datum o délce anonymizována dvě slova, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání, konkrétně bodu 6.3, automaticky zesplatněn, k původní dlužné jistině úvěru ve výši 49 156,98 Kč se připočetly veškeré dosud nezaplacené úroky ve výši 7 298,62 Kč, nová jistina tak činila 56 455,60 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru neuhradila, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 58 253 Kč s úrokem z prodlení – skládá se z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 56 455,60 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení se zaplacením splátek a nákladů ve výši 800 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení za dobu od datum do datum (den vyhotovení žaloby) ve výši 9 880,50 Kč a úroku ve výši 59,77 % ročně, od datum ve výši 8,50 % ročně (maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 158 860 Kč).
2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne datum. Opětovně popsala, jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované, takto porovnala čistý měsíční příjem 16 275 Kč a měsíční výdaje 6 463 Kč, čímž zjistila volné zdroje ke splácení 8 812 Kč s tím, že kalkulovala i s rezervou 1 000 Kč. Žalobkyně provedla tzv. scoring včetně lustrací uvedených shora. Žalovaný podepsal prohlášení uvedená ve formuláři (mj. pravdivé a úplné údaje). Žalobkyně poukázala na to, že nemá objektivní možnost ověřit sdělené údaje, vychází z toho, že klient uvádí pravdivé informace, jedná poctivě. Žalovaný je svéprávný, byly mu jasně sděleny podmínky smlouvy, jeho případnou lehkomyslnost nelze klást k tíži žalobkyně. Dále se žalobkyně vyjádřila k jednotlivým částem formuláře.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se i přes řádné předvolání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř. ). Žalobkyně byla soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání posouzení schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí, zejména ve vztahu k výdajům, nejen z informací získaných od žalované. K výzvě soudu žalobkyně žádná další tvrzení neuvedla, důkazy nenavrhovala, pouze odkázala na žalobu včetně doplnění.
4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.
5. Podle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu je žalobkyně od datum registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru.
6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo včetně oznámení o schválení úvěru ze dne datum a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dohodu, na základě které se zavázala poskytnout žalované úvěr 50 000 Kč na její bankovní účet č. bankovní účet, žalovaná se zavázala splatit jej formou 48 měsíčních splátek ve výši 2 758 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 59,77 % ročně, RPSN činila 79,19 %, celkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni 132 384 Kč. Splatnost měsíčních splátek byla určena k 22. dni kalendářního měsíce. Podle smlouvy je doručovací adresa shodná s adresou trvalého pobytu uvedenou shora. Pojištění sjednáno nebylo, naopak sjednána byla povinnost žalované platit smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů, náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením 200 Kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů (čl. 6, 6.2 smlouvy), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (po zesplatnění – čl. 6). Podle čl. 6 smlouvy dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud se spotřebitel ocitne v prodlení se splátkou či její částí o délce 65 dnů. K uzavření smlouvy došlo doručením oznámení o schválení úvěru ze dne datum žalované – v oznámení byly zrekapitulovány podmínky smlouvy, byl připojen splátkový kalendář. Podle předložené dodejky byla zásilka převzata žalovanou dne datum.
7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl žalobkyní vyplacen ve výši 50 000 Kč dne datum na bankovní účet č. bankovní účet. Dotazem u banky bylo zjištěno, že vlastníkem a disponentem specifikovaného účtu je žalovaná, zároveň byla potvrzena platba provedená žalobkyní na tento účet ve výši 50 000 Kč dne datum.
8. Z formuláře k posouzení úvěruschopnosti„ hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je anonymizováno, žije anonymizováno role v řízení a nežije ve společné domácnosti s anonymizováno, vzdělání ukončeno anonymizováno. Je zaměstnána od datum na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s příjmy částka s tím, že další příjmy nemá, výdaje jsou tvořeny životním minimem částka a výdaji za bydlení částka, žádné další výdaje nemá. Posouzením dospěla žalobkyně k závěru, že volné zdroje činí částka. Nejsou uvedeny další závazky.
9. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila tyto listin y: přehled z internetového bankovnictví žalované, z nějž vyplynulo, že zaměstnavatelem byla žalované vyplacena mzda ve výši částka v anonymizováno rok, ve výši částka v anonymizováno rok, ve výši částka v anonymizováno rok a ve výši částka v anonymizováno rok. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum bylo zjištěno, že účet č. bankovní účet byl zřízen pro žalovanou dne datum. V databázi NRKI byla žalovaná podle výpisu lustrována dne datum se skóre anonymizováno, což znamená kategorii I – nízké body, vyšší riziko, úvěr je limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. V registru příjmení byla žalovaná dne datum lustrována bez záznamů.
10. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr 50 000 Kč dne datum, žalobkyni uhradila celkem 8 274 Kč ve třech splátkách v uvedených datech. Z karty vyplývají další uplatněné nároky.
11. Žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení výzvami ze dne datum a datum s upozorněním na možnost zesplatnění, adresovány jsou žalované na doručovací adresu ze smlouvy, nebyly předloženy doklady o odeslání či doručení.
12. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o okamžitém zesplatnění úvěru k témuž dni z důvodu naplnění podmínky uvedené ve smlouvě (prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů) a vyzvána k úhradě částky 58 253 Kč do 10 dnů od odeslání.
13. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu do 15 dnů od odeslání výzvy. Podle předloženého podacího archu byla výzva odeslána dne datum na doručovací adresu.
14. Ze souhlasu s kopírováním a uchováváním občanského průkazu či jiného průkazu totožnosti, prohlášení klienta a předsmluvního formuláře soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.
15. Na základě zjištěných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně sjednala se žalovanou smlouvu o úvěru, částku 50 000 Kč jí poskytla dne datum na její bankovní účet, žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr spolu se sjednaným úrokem vrátit formou 48 měsíčních splátek po 2 758 Kč, což neučinila, uhradila žalobkyni pouze tři splátky v celkové výši 8 274 Kč. S ohledem na prodlení žalované se splátkou v trvání 65 dnů byl úvěr automaticky zesplatněn, na což byla žalovaná předem upozorněna, a žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení. Žalobkyně požaduje také další sjednané nároky (smluvní pokuty, náklady spojené s prodlením). Žalovaná žalobkyni kromě výše uvedených třech splátek nezaplatila ničeho, přestože byla upomínána také předžalobní výzvou.
16. Po právní stránce postupoval soud následovně.
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).
24. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaná uzavřela smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu (rodné číslo, bydliště), přičemž smlouvu neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
25. Žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalované, jak již uvedeno výše, si od žalované vyžádala údaje prostřednictvím formuláře, zároveň je ověřila skrze předložené listin y.
26. Přesto soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit schopnost žalované úvěr splácet. Jisté kroky v tomto směru žalobkyně činila, nicméně se omezila pouze na zjišťování příjmů žalované, a to prostřednictvím přehledu z internetového bankovnictví žalované za čtyři měsíce předcházející uzavření smlouvy. Žalobkyně však dále nezjišťovala další podmínky zaměstnaneckého poměru, tedy na jak dlouhou dobu, případně do kdy byl sjednán, přičemž záruka dosahování stálého příjmu po dobu trvání smlouvy významným způsobem ovlivňuje bonitu spotřebitele. Co se týká výdajů žalované a jejich výše, žalobkyně tyto neověřovala, alespoň podle předložených listin, vůbec – nevyžádala si smlouvy, faktury, výpisy z účtu, doklady o trvalých příkazech – přičemž u průměrného dospělého člověka lze očekávat výdaje za energie, dopravu, telefon, internet, ošacení, stravu apod. Zároveň je třeba podotknout, že žalobkyně opakovaně ve svých formulářích uvádí pouze paušální částku životního minima, které však neodráží skutečné výdaje osob. S uváděnou částkou k zajištění bydlení pak nelze bez dalšího kalkulovat, jedná se o zcela nereálný údaj. Žalobkyně by mohla dospět k závěru, že se jedná pouze o platby za energie, přičemž mezi žalovanou a jejímu rodiči, u nichž má bydlet, je dohodnuto, že žalovaná nájemné platit nebude, nicméně se jedná o natolik zásadní skutečnost ovlivňující bonitu spotřebitele významným způsobem, že soud by se s takovým závěrem spokojil pouze za situace, kdy by žalobkyně doložila, že tento údaj řádně prověřila (např. prostřednictvím prohlášení dotčených osob, případně alespoň detailnějším dotazováním). K získání představy o celkové finanční situaci žalované si mohla žalobkyně dále vyžádat např. výpisy z účtu, z nichž by mohla zjistit také případné další pravidelné platby či případnou existenci dalších závazků. Nakonec žalobkyně nepřihlédla a k opatrnějšímu postupu ji nevedly ani výsledky zjištěné lustrací v databázi NRKI, přestože žalobkyně sama listin u k důkazu předložila.
27. Na tomto místě soud dodává, že proces zkoumání schopnosti spotřebitele splácet poskytovaný úvěr je zákonem stanoven nejen k ochraně spotřebitelů, ale také poskytovatelů úvěrů a jejich majetku, přičemž jsou to oni, kdo v případě neplnění závazků spotřebiteli přichází o své peněžní prostředky a další musí vynakládat na jejich vymožení v rámci soudních sporů či následného exekučního řízení.
28. Přestože soud poskytl žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. a zároveň ji upozornil na případné následky nevyhovění výzvě, žalobkyně žádná další tvrzení neuvedla, důkazy neoznačila ani nepředložila.
29. Jelikož ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.
30. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
31. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila pouze 8 274 Kč. Za situace, kdy soud posoudil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, tudíž vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení co do částky 41 726 Kč a žalovaná je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat, jak bylo rozhodnuto výrokem I. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalované zaslala poprvé dne datum, přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost tudíž nastala datum, od následujícího dne je žalovaná v prodlení.
32. Co do příslušenství a smluvní pokuty soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení byla částečně úspěšná (ve větším rozsahu) žalobkyně a soud jí přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 161,98 Kč, přičemž tato částka představuje 12,8 % z jejich celkové výše 24 703 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 56,40 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,60 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 407 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 080,79 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba a účast na soudním jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 600 Kč ve výši 3 696 Kč. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).