Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3410/2008

Usnesení

České republiky – Ministerstva financí

, zastoupené advokátem, proti žalované

M., spol. s r.o.

,

zastoupené advokátem, o 6,033.884,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č.j. -179, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č.j. -179, v rozsahu té části jeho prvního výroku, jíž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2003, č.j. -102, ve vyhovujícím výroku ve věci samé, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 6,033.884,- Kč, není přípustné podle (dále též jen „ “), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci - po zrušení rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 12. října 2000, č.j. -38, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. února 2002, č.j. -57, a vrácení věci Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení, k čemuž došlo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 5. srpna 2003, č.j. , které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , větu první, ), pak při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatel v dovolání napadl, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Otázku, která podle dovolatelky činí napadené rozhodnutí zásadně právně významným, totiž otázku výkladu smlouvy o prodeji části podniku v ujednání o kupní ceně, jakož i na ni navazující otázku o existenci prodlení žalované se zaplacením kupní ceny, řešil odvolací soud v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu, vyjádřeném v rozsudku ze dne 5. srpna 2003, č.j. -78, a proto z pohledu řešení těchto otázek nemůže mít napadené rozhodnutí zásadní právní význam.

Za situace, kdy dovolací soud nedospěl k závěru, že by právní posouzení věci odvolacím soudem bylo v rozporu s hmotným právem a kdy z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve zbývajícím rozsahu, tj. proti jeho rozhodnutí o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), pro nepřípustnost odmítl [ , věta první, a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Jelikož žalovaná z procesního hlediska zavinila (tím, že podala nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,- Kč podle , , , a ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 19 % daně z přidané hodnoty ve výši 1.957,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 9. října 2008

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu