Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1179/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 12. 2. 2008 byla dovolatelka uznána vinnou pokusem k trestnému činu vraždy podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za pokus k uvedenému trestnému činu byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání deseti let a pro jeho výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl uložen trest propadnutí věci (přesně specifikované) a bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podala B. N. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením sp. zn. ze dne 27. 5. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podala B. N. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že ve věci učiněná skutková zjištění jsou nejasná a neúplná, zejména co do vzniku konfliktu mezi ní a poškozeným. Takto nebyla vyloučena ani možnost, že dovolatelka jednala v nutné obraně či krajní nouzi, kdy soudy se touto variantou nezabývaly, resp. ji nesdílely. V této souvislosti poukázal na to, že znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství připustila, že ránu ohrožující život si mohl způsobit i sám poškozený, když zbývající rány nemohly ohrozit jeho život. Za této situace (pokud nebylo rozhodnuto o zproštění dovolatelky obžaloby) měly soudy kvalifikovat její jednání jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., a to rovněž při aplikaci zásady in dubio pro reo. Proto také navrhla, aby dovolací soud obě napadená (citovaná) rozhodnutí podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a sám za použití § 265m odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se dovolatelka podle § 226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby.

Dovolací soud k dnešnímu dni neobdržel písemné podání, kterým by nejvyšší státní zástupkyně případně uplatnila svá práva plynoucí z ustanovení § 265h odst. 2 tr. ř., zejména právo vyjádřit se k dovolání obviněné.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatelka namítla nesprávné hodnocení již tak neúplných a nejasných učiněných skutkových zjištění. Sama přitom nabídla jiný průběh skutkového děje s tím, že nebylo vyvráceno, že mohlo jít z její strany o nutnou obranu či krajní nouzi, případně jednání, kterým spáchala trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. V tomto směru poukázaly i na závěry znaleckého posudku (v celém jeho rozsahu a ve všech souvislostech) a výpověď znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a stejně tak se zabývaly i výpovědí poškozeného a označených svědků popisujících jednání dovolatelky po činu a v této souvislosti i jejími námitkami stran případného jednání v rámci nutné obrany či krajní nouze, resp. užití jiné právní kvalifikace ve vztahu k jejímu jednání, když se závěry soudů, ke kterým v těchto souvislostech dospěly, nelze než souhlasit. Vznesené námitky v rámci podaného dovolání tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně) vybočily při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění v posuzované věci pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i v tomto směru jsou závěry soudů přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 1. října 2008

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka