Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 113/2022
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 48 149,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 149,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 630,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 850,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 406,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 406,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 378 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení jméno, advokáta se sídlem v obec.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 149,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 630,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 850,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 406,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 406,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 378 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta se sídlem v [obec].
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:
jistinu zápůjčky: 26 406,58 Kč,
částku dlužného poplatku: 21 742,72 Kč,
kapitalizovaný úrok: 2 850,44 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: 3 630,90 Kč,
plynoucí úrok z jistiny v sazbě 29 % ročně z jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení,
plynoucí zákonný úrok z prodlení v sazbě 10 % ročně z jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že právnická osoba (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel zápůjčky) na ní postoupil pohledávku, které je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 30 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 25 750 Kč.
3. Souhrnný poplatek byl složen z částky kapitalizovaných úroků: 5 366 Kč, poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení: 11 540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení: 8 844 Kč.
4. Dlužník měl zápůjčku splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 930 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na: 6. 8. 2020. Dlužník své povinnosti nesplnil.
5. Dlužnou částku tvoří zbývající část zápůjčky, souhrnného poplatku, úroku a úroku z prodlení.
6. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s článkem 6 o.s.ř. , podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
7. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002 ).
8. Podle § 101 odst. 1 , 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
9. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný.
10. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného předchozím věřitelem ze dne 6. 1. 2021, z podacího lístku ze dne 25. 1. 2021, smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ 1879 , § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ).
12. Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 6. 2019 podepsanou žalovanou stranou bylo zjištěno, že žalující strana ověřovala její úvěruschopnost.
13. Listino u zachycující obsah smlouvy o zápůjčce číslo uzavřenou dne datum mezi předchozím věřitelem a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o zápůjčce, její výši a výši souhrnného poplatku, který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Bylo z ní dále zjištěno, že zápůjčka měla být splácena v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Listino u bylo rovněž prokázáno přenechání uvedené částky, což dlužník stvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce.
14. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021, spolu s podacím lístkem ze dne 10. 11. 2021 má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta.
15. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.
16. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879 , § 1882 zákona č. 89/2012 Sb. ). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ).
17. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl zápůjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Zákon připouští, aby smlouva o zápůjčce byla sjednána jako úplatná (§ 2392 odst. 1 o.z.), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012 , nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li (zá) půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí (zá) půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí.
18. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo a že zápůjčku vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006 ). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal.
19. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007 , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
20. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř. , přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.
22. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění).
23. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o zápůjčce mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.
24. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.
25. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.