Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1402/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci králové ze dne 27. 7. 2007, č. j. -4, kterým soud nařídil podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. , k uspokojení nepřednostní pohledávky oprávněné ve výši 18.369,- Kč, výkon rozhodnutí srážkou z pracovní odměny povinného. Odvolací soud uzavřel, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny a že v řízení o výkon rozhodnutí není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí; proto již nelze přihlédnout k námitkám povinného, že odměna uhrazená ustanovenému obhájci nebyla určena správně, případně že advokát některé úkony právní služby neprovedl nebo je provedl nekvalitně.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním a namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a zároveň že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování ( a odst. 3 , , ve znění pozdějších předpisů /dále jen „ “/). Podle jeho názoru soudy obou stupňů při rozhodování o návrhu oprávněné na výkon rozhodnutí „nesprávně vyhodnotily důkazní a právní stav, předcházející výkonu rozhodnutí“, především že částka, které se oprávněná domáhá, nebyla správně určena. Konkrétní námitky, tj. zda ustanovený obhájce skutečně řádně provedl veškeré úkony, „mohl soud jednoznačně zjistit ze spisového materiálu“. Vadu řízení spatřuje v tom, že napadené usnesení vydala sama oprávněná, tedy jsou zde „důvody pro rozhodnutí o podjatosti celého soudu, který se měl z rozhodování o výkonu rozhodnutí vyloučit“. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc byla přikázána jinému krajskému soudu.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolatel netvrdí, že rozhodnutí je zásadně právně významné, a hodnocením v dovolání obsažené argumentace k takovému závěru dospět nelze.

Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí významné, uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Jak správně dovodil odvolací soud, v řízení o výkon rozhodnutí soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí (tedy stanovení výše odměny obhájce v trestním řízení), jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet i při nařízení výkonu rozhodnutí (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).

Namítá-li dovolatel „podjatost celého soudu“ v Hradci Králové, uplatňuje zmatečnostní vadu podle ; ta však není způsobilým dovolacím důvodem.

Napadené rozhodnutí je tudíž v souladu s ustálenou judikaturou; podmínky pro vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu splněny nejsou, a proto Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. září 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu