Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
10 C 36/2022-17
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 015 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku ve výši 1 015 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 015 Kč od 30. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku ve výši 1 015 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 015 Kč od 30. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku představující žalovaným nezaplacené jízdné (15 Kč) a přirážku k jízdnému
(1 000 Kč). Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne datum na vlakové lince číslo mezi stanicemi obec a obec využil hromadné vlakové přepravy osob provozované společností právnická osoba a neprokázal se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Pohledávka byla smlouvou ze dne 15. 12. 2015 postoupena na přechodného postupce, kdy jde o rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích. Následně pak došlo k postoupení dne 27. 2. 2020 na žalobce. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dne 20. 3. 2020, kdy byl zároveň vyzván k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný převzal dne 17. 2. 2022 žalobu s výzvou k vyjádření s tím, zda souhlasí, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Pokud jde o skutková zjištění, soud dospěl po provedeném dokazování (když ve věci byly
k důkazu provedeny pouze listinné důkazy předložené žalobce, přičemž soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných; vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil žádné skutečnosti ani neoznačil důkazy, vycházel soud při zjišťování skutkového stavu výlučně z tvrzení žalobce a z důkazů, které žalobce k prokázání svých skutkových tvrzení označil) k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný se dne 29. 12. 2018 ve vlaku linky číslo hromadné vlakové přepravy osob provozované právní předchůdkyní žalobce neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, pročež mu vznikla povinnost uhradit jízdné (15 Kč) a přirážku k jízdnému (1 000 Kč), tyto neuhradil. Pohledávka byla následně postoupena na přechodného věřitele smlouvou z 15. 12. 2015 a dále na žalobce smlouvou z 27. 2. 2020.
4. Pokud se jedná o právní posouzení věci, soud vycházel z ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , příslušných ustanovení (zejm. § 37 odst. 5 , 6) zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách, jakož i příslušných ustanovení (zejm. § 3 , 7, 15b) vyhl. č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Právní základ nároku žalobce je dán ust. § 2550 o. z., podle nějž smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále ust. § 2578 o. z., podle nějž podrobnější úpravu přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. Pohledávka byla postoupena na žalobce, jak bylo prokázáno, což je v souladu s ust. § 1879 an. o. z.
5. S ohledem na výše rozvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Proto bylo žalobě zcela vyhověno, a to jak ohledně jistiny, tak příslušenství (úroku z prodlení), požadovaného důvodně a v zákonné výši.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 022 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud vycházel ze skutečnosti, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.