Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2726/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Krajský obchodní soud v Ostravě, poté, co usnesením ze dne 8. ledna 1998, č.j. -13, spojil ke společnému řízení věci vedené pod sp. zn. a , rozsudkem ze dne 16. července 1999, č. j. -56:

1. ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 18. prosince 1997, č.j. -9, jímž uložil žalovanému zaplatit žalobci 225.000,- Kč s 6% úrokem od 28. července 1997 do zaplacení;

2. zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 18. prosince 1997, č.j. 2 Sm 493/97-7, ve znění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. ledna 1999, č.j. -37, ve výroku o nákladech řízení za právní zastoupení v částce 2.634,- Kč, přičemž „ve zbytku“ ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti;

3. rozhodl o náhradě nákladů řízení, poplatkové povinnosti a prominutí pokuty.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 2. dubna 2008, č.j. -128, odkazuje na ustanovení (dále též jen „“) a ustanovení (dále jen „obč. zák.“) a a , o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „“), rozhodl, že na straně dosavadního žalovaného R. K. (správně „K.“), zemřelého, bude pokračováno s „Ú. p.z. s. v.v. m.“ (dále jen „Úřad“).

Odvolací soud uzavřel, že žalovaný zemřel bez zanechání závěti, dědicové dědictví odmítli a dědictví připadlo jako odúmrť České republice, jako jediné v úvahu přicházející nabyvatelce majetku z dědictví.

Proti usnesení odvolacího soudu podal Úřad dovolání, namítaje, že je organizační složkou státu, která s výjimkou případů uvedených v ustanovení § 11 zákona „nemá samostatnou procesní způsobilost“. Dále dovolatel zdůrazňuje, že „stát nepřevzal v dané věci žádné právo či povinnost, o kterou se v řízení jedná“, přičemž „ze samotného zjištění soudu, že zůstavitel nemá žádné zákonné dědice, nelze vyvozovat závěr, že dědictví připadne jako odúmrť státu“. Naopak v projednávané věci měl soud informaci, podle níž „dědictví bude pokračovat jeho likvidací“, a potud je rozhodnutí odvolacího soudu o procesním nástupnictví „minimálně předčasné“. Bude-li totiž nařízena likvidace dědictví, která již byla navržena, nemůže být rozhodnuto, že dědictví připadá státu podle ustanovení § 462 obč. zák.

Jelikož odvolací soud - jak je zřejmé z odůvodnění jeho rozhodnutí - rozhodl o univerzální sukcesi na straně žalovaného podle ve znění účinném od 1. ledna 2001, shledává Nejvyšší soud dovolání přípustným podle ustanovení v témže znění.

V projednávané věci je z obsahu spisu nepochybné, že soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 16. července 1999, č.j. -56; odvolání žalovaného proto měl odvolací soud - v souladu s bodem 15., hlavou I., částí dvanáctou, , kterým se mění č , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - projednat a rozhodnout o něm podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 31. prosince 2000.

Ztratil-li žalovaný způsobilost být účastníkem řízení v průběhu odvolacího řízení, jež se - jak uvedeno výše - řídí ve znění účinném do 31. prosince 2000, měl odvolací soud podle dosavadních právních předpisů posoudit rovněž podmínky procesního nástupnictví.

Zkoumal-li odvolací soud podmínky procesního nástupnictví na straně žalovaného - nesprávně - podle ve znění účinném od 1. ledna 2001, aplikoval tak nesprávný právní předpis a jeho právní posouzení věci je již proto nesprávné.

Nejvyšší soud přitom shledává důvodnou i dovolací námitku ohledně nedostatku „procesní způsobilosti“ Úřadu. Je tomu tak již proto, že Úřad je ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 zákona organizační složkou státu, která je způsobilá být sama účastníkem občanského soudního řízení v případech uvedených v ustanovení § 11 zákona, tj. pokud v případech doloženého majetkového zájmu státu a v souladu se zvláštním právním předpisem podává návrhy na zahájení řízení před tuzemskými soudy o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace, anebo do takového řízení vstupuje (s výjimkami určenými ustanovením § 12 zákona). V projednávané věci přitom o žádný z výše uvedených případů, kdy je Úřad způsobilý být účastníkem občanského soudního řízení, nejde.

Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení ( část věty za středníkem ).

V další fázi řízení odvolací soud nepřehlédne, že Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. prosince 2007, č.j. , uzavřel, že ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, soud rozhodne o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, jen tehdy, bylo-li pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že dědictví státu připadlo podle ustanovení § 462 obč. zák.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. srpna 2008

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu