Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 510/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci úpadkyně K. b. P., a. s. v likvidaci, o částečném rozvrhu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání konkursních věřitelů 1/ S. P., 2/ J. H., zastoupeného advokátkou, 3/ K. H., zastoupené advokátkou, 4/ F. K., zastoupeného advokátkou, a 5/ M. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. června 2002, č. j. -590, takto:

II. Dovolání J. H., K. H. a F. K. se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

Rozvrhovým usnesením ze dne 18. července 2001, č. j. -479, ve znění opravného usnesení ze dne 5. října 2001, č. j. -531, povolil Městský soud v Praze částečný rozvrh výtěžku zpeněžení konkursní podstaty úpadkyně jejím věřitelům.

K odvolání 1/ J. C., 2/ M. R., 3/ Z. P., 4/ L. Š., 5/ S. P., 6/ J. H., 7/ K. H., 8/ F. K., 9/ B. G., a 10/ města K. nad O. (v rozvrhovém usnesení figurují pod čísly 21, 101, 520, 181, 110, 346 /H./, 168, 327 a 210) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně nepochybil při vydání napadeného usnesení a že usnesení není ani věcně nesprávné.

K námitkám odvolatelů 1/, 6/ a 7/ (že částečným rozvrhem neměla být uspokojována pohledávka České pojišťovny a. s.) odvolací soud uvedl, že pohledávka České spořitelny, a. s. ve výši 8.006.364.565,85 Kč byla v konkursu zjištěna a náleží mezi pohledávky druhé třídy, přičemž konkursní věřitelé mohli pohledávky popírat v rámci přezkumného jednání. Dodal též, že pochybení soudu nelze spatřovat v tom, že povolil rozvrh výtěžku zpeněžení jen v části, která neohrozí konečný rozvrh.

Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání 1/ S. P. (č. l. 598), 2/ J. H. a 3/ K. H. (č. l. 602), 4/ F. K. (č. l. 600, doplněné podáním z 25. dubna 2008) a 5/ M. K. (č. l. 606), která v rozvrhovém usnesení figuruje pod číslem 241.

První dovolatel a pátá dovolatelka nebyli při podání dovolání zastoupeni advokátem a z dovolání se nepodávalo ani jejich právnické vzdělání ( , - dále též jen „ “).

Jelikož označení dovolatelé neodstranili nedostatek této podmínky dovolacího řízení ani ve lhůtě k tomu určené v unesení Nejvyššího soudu ze dne

3. dubna 2008, č. j. -719 (jež dle doručenek založených ve spise první dovolatel převzal 9. dubna 2008 a pátá dovolatelka 17. dubna 2008) ani později, přes poučení o následcích nečinnosti, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o dovoláních podaných těmito dovolateli zastavil.

Druhý dovolatel, třetí dovolatelka a čtvrtý dovolatel opírají přípustnost dovolání o ustanovení , ve spojení s požadujíce, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Druhý dovolatel a třetí dovolatelka mají za to, že jsou dány dovolací důvody uvedené v a 3 , tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/), že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (odstavec 3).

Konkrétně tito dovolatelé namítají, že v odvolání zmiňovali pohledávku České pojišťovny, a. s., avšak odvolací soud se zabýval pohledávkou České spořitelny, a. s. Odvolacímu soudu vytýkají, že celé záležitosti nevěnoval náležitou pozornost. Naplnění dovolacího důvodu uvedeného v spatřují druhý dovolatel a třetí dovolatelka v tom, že odvolací soud nezohlednil doklady, které se jim podařilo zajistit, jelikož ze spisu je patrno, že věřitelem pohledávky je Česká pojišťovna, a. s., nikoli Česká spořitelna, a. s.

Čtvrtý dovolatel přisuzuje zásadní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé po stránce právní tomu, že měl být mezi těmi věřiteli úpadkyně, kteří byli uspokojeni z Fondu pojištění vkladů (dále též jen „Fond“), k čemuž měl podklady správce konkursní podstaty. Má za prokázané, že jeho pohledávka nebyla vkladem na vkladovém účtu úpadkyně, nýbrž že šlo o prostředky složené jím na mezibankovním clearingovém účtu za účelem převodu na svůj účet v Komerční bance a. s. Tento převod však byl zablokován.

Se zřetelem k bodům 2. a 3. článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před 1. dubnem 2005.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozvrhové usnesení, kterým soud prvního stupně povolil částečný rozvrh, může být přípustné jen podle ustanovení ve spojení s ustanovením nebo c/ (srov. i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 58/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O případ podle ustanovení nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle Nejvyšší soud nemá, když dovolatelé mu nepředkládají k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle , rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první, ), je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Výše uvedené omezení je ve vztahu k dovolacímu důvodu obsaženému v dáno tím, že zákon jeho užití výslovně spojuje toliko s dovoláním přípustným podle a b/ , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ).

Přípustnost dovolání druhého dovolatele a třetí dovolatelky tedy nemůže být založena na základě argumentů, jež se pojí s odvolacím důvodem uvedeným v a ani tvrzené (dovolacím důvodem dle ) vady procesu získání skutkových zjištění nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu. V rovině dovolacího důvodu dle pak tito dovolatelé žádnou otázku zásadního právního významu neoznačili.

Nejvyšší soud proto jejich dovolání odmítl podle ve spojení s

Toliko pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že nemá žádných pochyb o tom, že hovoří-li odvolací soud na kritickém místě napadeného rozhodnutí o pohledávce České spořitelny a. s. (jež je v rozvrhovém usnesení označena pod číslem 4/) pak šlo o jinou zřejmou nesprávnost zhojitelnou postupy dle Ve spojení s tamtéž uvedeným údajem o výši pohledávky takto označené věřitelky (8.006.364.565,85 Kč) je totiž zjevné, že úvahy odvolacího soudu se týkaly právě České pojišťovny a. s. (jejíž pohledávka je v této výši specifikována pod číslem 1/ rozvrhového usnesení).

Dovolání čtvrtého dovolatele se výslovně nepřipíná k žádnému z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v a 3 , přičemž jeho podstata se míjí s podstatou rozvrhového usnesení o částečném rozvrhu (to, zda a v jakém rozsahu jej má uspokojit i Fond, nemůže ovlivnit správnost částečného rozvrhu, jenž se týká míry uspokojení věřitelů z majetku úpadkyně). Ani v tomto ohledu tudíž Nejvyšší soud neshledává napadené rozhodnutí zásadně významným ve věci samé.

Nejvyšší soud tedy i dovolání čtvrtého dovolatele odmítl podle ve spojení s

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. srpna 2008

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu