Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 52/2022-24

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 1 861 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 261 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 261 Kč od 5. 9. 2020 do 26. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od 5. 9. 2020 do 26. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 44 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 399,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 261 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 261 Kč od 5. 9. 2020 do 26. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od 5. 9. 2020 do 26. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 44 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 399,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 861 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 9. 2020 do 26. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 137 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“, pojištěno bylo vozidlo Škoda, registrační značka. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 2 297 Kč půlročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 26. 5. 2020. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 4. 9. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 26. 5. 2020 do 4. 9. 2020, a dále poplatky za upomínky v celkové výši 600 Kč.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem došla žalobkyně k výpočtu dlužného pojistného, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem, kdy konkrétně a jakým způsobem byla žalovaná strana seznámena se sazebníkem poplatků. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 7. 3. 2022 upřesnila, že v případě pojistné smlouvy číslo neuhradil žalovaný ani sjednané pojistné, byl proto opakovaně upomínán. Žalovaný byl upomínán upomínkou ze dne 15. 9. 2020 a ze dne 13. 10. 2020. Za upomínku byl účtován poplatek ve výši 300 Kč podle sazebníku. Žalovaný pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil, a proto byla pojistná smlouva ukončena dne 3. 9. 2020 dle čl. 8 odst. 1 písm. e) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VPPPOV číslo. Dne 13. 12. 2020 byla žalovanému zaslána upomínka. Žalobce zaslal žalovanému upomínky, jejichž poplatky stanovil podle platného sazebníku, které pak vyúčtoval žalovanému. K zániku pojištění došlo dne 3. 9. 2020. Žalobce dále sdělil, že poplatky jsou účtovány dle pojistných podmínek daného produktu, tj. VPPPOV číslo. Žalobkyně dodala, že titul pro nárokování těchto částek spatřuje v čl. 4 odst. 10, Všeobecných pojistných podmínek, dle kterého nebylo-li pojistné zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného a sazebníku poplatků. Žalovaný při uzavření pojistné smlouvy ztvrdil též Čestné prohlášení pojistníka, dle kterého„ jsou součástí pojistné smlouvy příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě a přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele, jehož aktuální verze je k dispozici na webových stránkách pojistitele nebo na libovolné pobočce pojistitele.“

4. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od 26. 5. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Škoda, registrační značka. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 2 297 Kč půlročně, když pojistné bylo splatné vždy k 26. dni měsíce května a listopadu. Součástí soudního spisu je také nepodepsaný Sazebník nákladů na vymáhání pojistného. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ani první pojistné splatné dne 26. 5. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 4. 9. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, částku 1 261 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

7. Dle , věty první a druhé , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.

8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu ( ), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci ( ), co učinili nesporným ( ), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatků soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl.

9. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

10. Dle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle ; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle ; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

11. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobkyně povinna tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. V daném případě byly tyto povinnosti žalobkyní týkající se výše uvedených nedostatků k výzvě soudu splněny.

12. V řízení tedy (kromě výše uvedeného) bylo dále prokázáno, že mezi účastníky nedošlo ke sjednání žalobou uplatňovaných poplatků, když žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník, z něhož žalobkyně dovozuje oprávněnost těchto nároků. Samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje. Nepostačuje ani předložený (žalobkyní nepodepsaný) sazebník. Soud tedy zamítl žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. Žalovaný jako spotřebitel (přímo) nepodepsal předložený sazebník, tudíž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl s tímto dokumentem seznámen dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nikoliv toliko podpisem obecně formulované proklamace. V tomto směru bylo naopak v souladu se závěry o skutkovém stavu prokázáno, že k takovému sjednání (z popsaných důvodů) nedošlo, tudíž soud již ve věci nenařizoval jednání, neboť v řízení nepřetrvala potřeba žalobkyni poučovat ve smyslu ust. a byly splněny další nutné podmínky pro rozhodnutí bez jednání (viz výše). Je třeba zdůraznit, že soud nezamítl nárok v důsledku neunesení některého z břemen zatěžujících žalující stranu, když skutkový stav byl náležitě a dostatečně soudem zjištěn na základě účastníky předložených listinných důkazů zcela souladně s tvrzením žalobkyně. Soud z těchto zjištění vycházel, a dospěl k závěru o neopodstatněnosti daného nároku, přičemž takový postup (postoj) sám o sobě vyloučen není, což vyplývá nejen z legislativní úpravy, ale i názoru Nejvyššího soudu ČR, který jej aproboval v rámci zachování a utvrzení zásady hospodárnosti řízení.

13. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s , je její nárok i v této části po právu a za dobu od 5. 9. 2020 do 26. 7. 2021 činí z neuhrazeného pojistného celkem 93 Kč. Protože žalovaný se ocitl v prodlení toliko s neuhrazeným pojistným, nikoliv s náklady souvisejícími s jeho upomínáním, zamítl soud žalobu co do úroku z prodlení uplatněného žalobkyní z nákladů na upomínání k úhradě dlužného pojistného, jak je blíže uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 399,96 Kč, přičemž tato částka představuje 35,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 861 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Náhrada nákladů je dle splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

15. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v  advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení. V případě sepsání předžalobní upomínky, za kterou zástupce žalobkyně požaduje rovněž přiznat odměnu, jde o úkon činěný ještě před zahájením řízení – nejedná se tedy o náklad řízení. Smyslem této upomínky je právě to, aby žádné náklady řízení nevznikaly. V daném případě je zřejmé, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky již samotnou žalobkyní, v této upomínce byl upozorněn, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho vymáhání soudní cestou. Přitom předžalobní výzva má představovat poslední upozornění dlužníka na existenci jeho závazku, na nějž v případě pasivity v plnění povinnosti navazuje samotné soudní řízení. Výzva zaslaná žalobkyní tyto náležitosti splňuje. Proto další výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně soud shledává jako nadbytečnou a náklad na ni za neúčelně vynaložený. Navyšování nákladů tímto způsobem soud považuje za neúčelný postup, a jestliže si tento rutinní úkon nechá jedna strana obstarat prostřednictvím advokáta, je na ní, aby si s tím spojené náklady také uhradila.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle jako základní zákonné pro peněžité plnění.

17. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.